Cestující problém zaujal

Otázka zazněla tak hlasitě, že pozvedla k okénkům řadu párů očí. A nastražené uši očekávaly, jak se matka s problémem vypořádá. Zkusila to takticky: prý s jistotou může říci, že autobus, ve kterém sedí, jede dopředu… Takhle odbýt se však chlapec nedal. Trval na tom, že ho zajímá obrázek na ceduli. A konkrétně: kde má předek a kde zadek?

To už se do problému vložili další cestující. Došlo na posuzování sklonu předního a zadního čela, na rozmístění kol – hošík ale stále nebyl spokojen. Debatu uzavřel až muž, který nabídl jednoduchou logiku: když je jediné z oken vyšší nežli ostatní, musí jít o tu stranu vozidla, kde je volant. „Řidič přece potřebuje dobrý výhled,“ vyrukoval s argumentem, který uspěl. „Takže jede doleva; já si to myslel,“ oddechl si klučina.

Vize jsou zatím rozmanité

Laicky vyřešeno, odborně potvrzeno. „Ano, jede doleva,“ přikývl v pátek Oldřich Buchetka z Integrované dopravy Středočeského kraje (IDSK). V budoucnu by však podobný problém vůbec nemusel nastat. Naznačují to webové stránky standardzastavek.pid.cz, kde je obrázek hovořící jasně: autobus znázorněný z boku by časem mohl nahradit zjednodušený symbol s vyobrazením autobusu z čelního pohledu. Stejný, jaký je dnes známý třeba z tištěných informačních materiálů.

Prozatím tahle představa platí; údaje v dnešním manuálu však ještě nemusí být definitivní, řekl v pátek Deníku Filip Drápal z organizace Ropid (což znamená Regionální organizátor Pražské integrované dopravy). Upozornil, že prozatím jsou stanoveny pouze základní parametry zastávek a jejich označníků – například to, že ty nově pořizované mají být připraveny na instalování elektronických zobrazovačů časů odjezdu, mít solární panel k dobíjení zařízení či prvky usnadňující orientaci nevidomým. Úplné detaily se ale ještě mohou dolaďovat. Zřejmě i ve spolupráci s Prahou, kde se uskutečnila soutěž na design zastávkových přístřešků, nyní běží soutěž týkající se právě zastávkových označníků – a také se jedná o provázanosti s jednotným informačním systémem v hlavním městě.

I tohle je však zatím předmětem debat bez jasných odpovědí. Myšlenky na sjednocení podoby zastávek v Praze i za Prahou jsou podle Drápalových slov ve hře – nicméně skutečností se nakonec stát nemusí. Zvažovat je třeba hodně argumentů – včetně nákladů daných už tím, že vyměnit cedule by ve středních Čechách bylo třeba na jedenácti tisících míst. „Rádi bychom je sjednotili alespoň v rámci kraje, aby označníky měly všude nejen shodný obrázek, ale třeba i barvu konstrukce nebo velikost jízdních řádů – a nelišily se v Berouně třeba od Kladna nebo například od Příbrami,“ připomněl Drápal. Nebo dokonce na různých stranách téže silnice, jako je vidět třeba na zastávkách příměstské dopravy nazvané Rudná, u kina. „Bude to ale proces dlouhý – a ne jednoduchý,“ připouští.

Na značku lze dát cokoli

Ilustrační foto.Jaký obrázek autobusu (ať už z boku, nebo z čelního pohledu) – nebo i třeba jen logo dopravního systému? – se na označníky použije, není stanoveno ani omezeno, byť se vlastně jedná o dopravní značku. Organizace Ropid má výklad ministerstva dopravy, podle něhož je jednotícím prvkem už modrý rámeček kolem bílého čtverce. Vyobrazení umístěné dovnitř už je libovolné.

Třeba v Brně dokonce používají obrázek čehosi, co se skutečnému dopravnímu prostředku nepodobá; vypadá to spíše jako „autobusotramvaj“. Ještě že o tomhle hošík z autobusu číslo 380 nemá potuchy!

Termín obnovy neznámý

Modernizace označníků zastávek se ve středních Čechách řeší v rámci dotačních peněz pro ITI – Pražskou metropolitní oblast. Nové už mají mít schválené prvky včetně moderních informačních panelů. Na otázku, kdy se novinky objeví ve větším rozsahu, však Buchetka z IDSK odpověď nezná. „Časem to přejde pod správce komunikace. Ale kdy to bude, se zatím neví,“ řekl v pátek Deníku.