Řešením, ke kterému se na mnoha místech Středočeského kraje již přiklonili, mohou být speciální zavlažovací vaky. Jde vlastně o zásobník na vodu, který je přímo u stromu. Voda se z vaku postupně uvolňuje a kořenům stromů dodává vláhu. Města proto nemusejí řešit pravidelnou zálivku stromů.
Svoji zkušenost s těmito vaky má v kraji již mnoho měst. Mezi nimi je například Kolín. „Vaky používáme již od loňského roku. Po dobrých zkušenostech jsme jejich počet rozšířili,“ řekl starosta Michael Kašpar.
Zavlažovací pytle používá již dva roky také Příbram. V současné době jich má 90. „Mimo zavlažovacích vaků samozřejmě probíhá také běžné zalévání,“ upozornila mluvčí města Eva Švehlová.
Zavlažovací pytle
Zavlažovací vaky pojmou standardně mezi 50 až 60 litry vody. Existují ale i speciální spojovací vaky, které pojmou až 190 litrů vody.
Klasické vaky dokážou uvolňovat vodu pro stromek pět až osm hodin. Jsou v nabídce ale i modely, které nabídnou podstatně delší dobu: až 30 hodin.
Jeden vak lze pořídit cca od 550 korun. Naplnit vak vodou trvá zhruba 3 minuty, pokud hovoříme o kapacitě 57 litrů vody.
I v Kralupech nad Vltavou vaky fungují delší dobu. Tímto způsobem zde zavlažují stromy už druhou sezonu a jsou spokojení. „Trochu jsme čekali, že je lidi budou ničit. Příjemným překvapením je, že tomu tak není. Loni jsme koupili sadu 30 kusů a systém se ukázal jako velmi funkční. Letos jsme proto přikoupili dalších 30,“ podotkla Iveta Nezbedová, z péče o městskou zeleň.
I Mělník pořídil zavlažovací vaky. Bylo jich 40 a podle vedení zdejší radnice určitě další přibudou.
Pro řadu měst v kraji jsou zavlažovací vaky letošní novinkou. Třeba Poděbrady mají za sebou první týdny testování 60 vaků. „Používáme je asi měsíc. Testujeme, který výrobce se osvědčí nejvíc. Rozhodně je to efektivnější systém, než když pracovník musel jezdit a zalévat. To se velká část vody vypaří, další se rozlije mimo,“ popsal Josef Procházka, správce městské zeleně v Poděbradech.
Ve Slaném zavlažovací pytle mají od od letošního června. „Začali jsme je používat na základě toho, že se odzkoušely a osvědčily v jiných městech. Je jich nyní 60, na podzim a na jaře ale určitě plánujeme pořídit další. Spolu s novou výsadbou,“ shrnula Jana Urbánková, která působí jako správkyně zeleně ve Slaném.
K lepšímu stavu zeleně již zavlažovací pytle pomáhají také v Kladně, kde jich je rozmístěno 60. Další města a obce pak zřejmě v nejbližší době budou přibývat. Vážně nad nimi uvažuje třeba Rakovník. „Zjišťujeme veškeré možnosti, například užití, financování nebo přínosy,“ potvrdil mluvčí radnice Jiří Cafourek.
Petr Ledvina: Pro stromy jsou vaky důležité, nesmí se ale jimi rozmazlit
Petr Ledvina je arborista s certifikací Evropského certifikovaného arboristy. Zabývá se výsadbou stromů, ale i jejich řezy, kácením a pochopitelně péčí. A s oblastí závlahových vaků má zkušenosti.
Města začínají využívat častěji zavlažovacích vaků. Jak se na jejich použití díváte?
Určitě to je pozitivní. Pro stromy to je důležité; v některých okamžicích jako jsou extrémní klimatické podmínky to je v podstatě nezbytné.
Často se říká, že pro mladou výsadbu to je nutnost…
Přesně tak. Pokud nemá výsadba systematickou závlahu – pravidelnou, kvalitní a efektivní – tak z větší části nemá možnost ujmout se na stanovišti.
Mají zavlažovací pytle i nějaké nevýhody?
Jednu nevýhodu to může mít. Pokud bychom zálivku tímto způsobem přeháněli, tak si strom nevytvoří přirozeně takový kořenový systém, aby se stal soběstačným v odběru vody na stanovišti. Nesmí se rozmazlit, přehánět to. Vaky se musí používat opatrně, s rozumem.
V čem jsou pytle lepší než klasická zálivka?
Voda je z většiny využitá na místě doopravdy efektivně. Vedle toho je zálivka do vaků rychlá, v základu tam dáte 50 až 60 litrů podle velikosti a vodu tam aplikujete za dvě, za tři minuty, ta se potom uvolňuje až osm hodin. Vaky jsou známé už asi dvacet let, dostaly se sem z Ameriky ale teprve asi před třemi lety.
s přispěním Anežky Součkové
