O častějším výskytu u dospělých jedinců a nové funkci původně dětské cévy informovala poprvé studie zveřejněná v odborném časopise Journal of Anatomy. Vědci z univerzity v Adelaide a Flinders University v Austrálii v ní tvrdí, že o občasném výskytu tepny u dospělých anatomové vědí již od 18. století, ovšem před sto lety začal počet těchto případů růst a v posledním sledovaném časovém úseku pak nárůst ještě zrychlil.

Podle Teghana Lucase z Flindersovy univerzity se v polovině 80. let 19. století tehdy ještě anomálie vyskytovala kolem 10 procent u jedinců, což se u lidí narozených již ve 20. století změnilo na 30 procent. Z evolučního hlediska je to v tak krátkém čase značný nárůst.

Dotyčná tepna je známá tím, že se tvoří již na počátku vývoje lidského plodu v děloze a pomáhá s transportem krve do středu dětských paží; živí vyvíjející se ruku. Přibližně po osmi týdnech ovšem většinou mizí a krvetok  zajišťují další cévy - radiální a ulnární artérie. Ústup středové tepny ale nemusí podle anatomů být okamžitý, naopak v mnoha případech byla tepna v dětské ruce další měsíc i déle. Ovšem přetrvání tepny až do dospělosti bylo považováno za výjimečné.

Aby vědci identifikovali, nakolik se stal tento nový krevní kanál dominantním, prozkoumali 80 končetin z těl darovaných Australany evropského původu pro vědecké účely. Dárci byli ve věku 51 až 101 let, což znamenalo, že se většina se narodila v první polovině 20. století.

Přirozený výběr 

Výzkumný tým porovnal frekvenci nálezů středních tepen, které byly schopná kvalitního zásobování krví, s historickými záznamy a zjistil, že tepna je dnes u dospělých třikrát častější než před více než stoletím. To podle vědců naznačuje, že přirozený výběr upřednostňuje ty, kterým do paží teče o trochu krve navíc.

Lucas v aktuálním rozhovoru pro odborný web ScienceAlert vysvětlil, že „toto zvýšení počtu nálezů může být důsledkem mutací genů zapojených do vývoje středních tepen, nebo zdravotních problémů matek během těhotenství, či kombinací obou faktorů.“

Přestože existence této dodatečné tepny by mohla našim prstům nebo předloktím nabídnout větší průtok krve, který by jim umožnil, aby byly silnější a masivnější, překvapivě má tato tělesná změna především negativní aspekt. Lidé s tepnou navíc jsou vystaveni většímu riziku syndromu karpálního tunelu. Ten je způsoben zúžením úzkého kanálu v zápěstí, čímž dochází k tlaku na střední nerv a šlachy v zápěstí ruky. A k následné bolesti, necitlivosti a brnění prstů.

„Pokud by trend rozšiřování výskytu střední tepny u dospělých jedinců pokračoval, bude mít většina lidí tuto cévu v předloktí do roku 2100,“ dodal pro ScienceAlert Teghan Lucas.