Jak vysvětlil IT specialista Milan Bergman, začíná se sérií 2D snímků z magnetické rezonance. Jde o milimetrové řezy, program je seskládá do přesného modelu orgánu, který se bude operovat: ledvin, jater nebo srdce. „Tento model se paradoxně pak znovu rozdělí, navíc na mnohem víc plátků asi desetkrát tenčích než ty původní, neboť 3D tiskárna tiskne po vrstvách,“ doplnil Bergman.
Chirurg si tak může například játra převracet v ruce a seznámit se se všemi specifiky, dokonce mu na nich i naznačí, kudy může vést řez, když provádí transplantaci jejich štěpu. Záleží na tom, kudy vedou žíly a tepny.
S 3D modelacemi začal IKEM na popud přednosty Kliniky transplantační chirurgie Jiřího Froňka. Ten si nechal první model vytisknout před osmi lety v Londýně jako přípravu na složitou transplantaci. „Možnost podívat se na ledvinu, kterou budeme operovat ještě před transplantací, má pro nás nedocenitelný přínos. Tak jako každý z nás jsme originál, tak i naše orgány mohou mít různou morfologii. Díky 3D tisku se můžeme lépe připravit na anomálie předem, než aby nás překvapily během operace,“ vysvětlil Jiří Froněk.
Metoda 3D tisku nicméně není příliš rychlá, zmíněná játra jsou zrovna značně velký orgán. Jejich model se skládá ze dvou půlek a jedna se tiskne tři dny. Z modelu se ještě musí odmočit podpůrný materiál, aby vznikající výrobek držel pohromadě.
V roce 2020 tu proto začali rozvíjet i vytváření 3D modelů ve virtuální realitě. „U nich odpadá zdlouhavý tisk a my si může orgán na počítači prohlížet i zevnitř,“ upozornil Jiří Froněk. Jak ale také dodal, odpadá možnost vzít si orgán přímo do ruky a ohmatat si ho ze všech stran.
Lepší hojení, kratší rekonvalescence
„Modely orgánů včetně jejich virtuálních 3D verzí nám pomáhají simulovat různé situace. Například potřebujeme vkládat srdeční pumpu do srdce a zjišťujeme, jestli je na ni dost místa. Pomáhá nám to i v případě složitých anatomií, například u pacientů po vrozených srdečních vadách, kde se nad modelem sejde celý tým a naplánuje strategii celého výkonu,“ vylíčil výhody i přednosta Kliniky kardiochirurgie Ivan Netuka.
Podle něj se experti v IKEM snaží kombinovat obě metody. „Hmatový vjem a možnost si nad orgánem sednout a pobavit se o něm je v podstatě unikátní a pro nás nejinstruktivnější. Díky virtuální realitě si zase vytvoří pomocí 3D brýlí trojrozměrný obraz a zjistí například místo optimálního vstupu do pacienta.
„Dostaneme se do něj přesně tam, kde potřebujeme, a minimalizujeme rozsah chirurgické rány. Vše se lépe hojí, méně bolí a zkracuje se rekonvalescence,“ shrnul Netuka.
Modely orgánů mají využití i po operaci. Ty se zvláštními vadami slouží jako učební pomůcka pro studenty medicíny. Vytištěnou ledvinu zase lékaři poskytují jako upomínku pro jejího dárce
3
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
