„Mimo jiné je to stále stoupající věk rodiček i stoupající počet těhotenství s vyšším rizikem,“ vysvětluje v rozhovoru pro Deník přednosta Gynekologicko - porodnické kliniky Lékařské fakulty Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava Ondřej Šimetka.

Problematika zvyšujícího se věku rodiček a rizik spojených s těhotenstvím a porodem je často diskutovaným tématem. Ovlivňuje nějak statistiku četnosti císařských řezů i velikost dnešních dětí? Uvádí se, že se dnes rodí větší děti než v minulosti.
Počet dětí s porodní váhou nad 4000 gramů zůstává stejný. Alespoň pro moravskoslezský region, kde jsem prováděl analýzu, to platí. Mohu potvrdit, že počet novorozenců nad čtyři kilogramy je v posledních pětadvaceti letech stejný a činí osm a půl procenta.

Změnil se naopak nějak zdravotní stav českých matek? Vyskytují se dnes, pomineme-li rizika spojená s vyšším věkem, častěji zdravotní komplikace?
Určitě stoupá výskyt obezity. U té pak hrozí vyšší rizika komplikací jak v těhotenství, tak i během porodu. Například těhotenská cukrovka nebo vysoký krevní tlak. Bohužel, klesá i fyzická kondice rodiček a jejich pohyblivost a to s sebou nese docela vážné dopady na průběh těhotenství i porodu.

close Přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Lékařské fakulty Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava Ondřej Šimetka. Ondřej Šimetka. info Zdroj: se svolením Ondřeje Šimetky zoom_in Přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Lékařské fakulty Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava Ondřej Šimetka. Ondřej Šimetka Kolem císařského řezu panuje mnoho mýtů. V současné době se je například projekt Císařovnám snaží uvádět na pravou míru. Upozorňuje zejména na to, že císařský řez bývá chybně vnímán jako relativně pohodlný, bezbolestný způsob porodu. I proto pacientky císařský řez vyžadují rovnou. Setkáváte se s nimi?
Takové rodičky samozřejmě jsou a mnohé z nich k tomu mají pádné důvody. Vzácně jde o strach z bolesti nebo o obavy z komplikací u porodu, mnohem častěji ale o různé psychické potíže žen, které jim znemožní podstoupit normální porod. Snažíme se jejich důvody vyslechnout, poté vysvětlit rizika a nevýhody císařského řezu. Snažíme se také ženu ujišťovat a podporovat ke spontánnímu porodu, ale pokud na svém stanovisku trvá, mnohdy nezbývá než císařský řez provést.

Jak často se to stává?
Na našem pracovišti jde o jednotlivé případy ročně.

Vysoký počet císařských řezů bývá někdy připisován na vrub porodníků. Například kvůli vyšší rychlosti porodu, nebo kvůli vyšším úhradám za císařský řez od pojišťoven. Můžete s tím souhlasit?
Názor, že porodnice dělají císařské řezy kvůli vyšší úhradě od pojišťovny, považuji za naprosto pošetilý. Rozhodně tomu tak není. Některé zásahy do porodu mohou samozřejmě riziko císařského řezu zvyšovat. Například vyvolání porodu či rutinní pouštění plodové vody nebo urychlování porodu. Proto je nutné je provádět v minimální možné míře. A aby se tak dělo, musí si porodnice provádět audity císařských řezů, analyzovat důvody a podle toho se snažit svou praxi upravovat.

Císařský řez se od toho přirozeného liší tím, že je to operace. Jaké nejčastější obtíže se s rekonvalescencí pojí?
Mezi nejčastější obtíže v týdnech po porodu patří samozřejmě bolest, dále porucha funkce břišních svalů, může se častěji vyskytovat infekce v místě rány nebo v močových cestách, výjimečně se může komplikovat anestezie, například bolestí hlavy po ní.

A v delším časovém horizontu?
Mezi pozdní potíže pak patří výskyt endometriozy v jizvě po císařském řezu, která se může projevit cyklickou bolestí nebo „bulkou“ v místě rány. Dále je to například defekt v místě rány na děloze. Císařský řez má rovněž své dlouhodobé dopady na budoucí plodnost ženy a může samozřejmě přinášet komplikace v další graviditě a u porodu. Hodně se dnes diskutují i dlouhodobé dopady na zdraví dítěte, jako je například vyšší výskyt astmatu, obezity, alergií nebo intolerance složek potravy.

Kolik stojí porod císařským řezem?

• Úhrada za spontánní porod bez komplikací v závislosti od typu nemocnice činí v průměru 18 až 30 tisíc korun. Za císařský řez bez komplikací pak zdravotní pojišťovna zaplatí 27 až 44 tisíc korun. Porod císařským řezem je tedy pro zdravotní pojišťovnu zhruba jeden a půl krát dražší.

• Pokud se však jedná o císařský řez s komplikacemi, může pojišťovna zaplatit až 85 tisíc korun, tedy čtyřikrát více než za spontánní porod bez komplikací. Objektivně jsou ovšem vyšší i náklady nemocnice na operativní porod.

• Svaz zdravotních pojišťoven České republiky nevnímá, že by se lékaři v nemocnicích při rozhodování o způsobu porodu řídili vyššími platbami. „K císařskému řezu zcela určitě nevedou ekonomické důvody, nýbrž a pouze zdravotní důvody na straně matky, případně novorozence," míní specialista pro zdravotní politiku svazu a lékařka Ludmila Plšková.

• Mírně vyšší procento císařských řezů v posledních letech je podle ní především důsledkem současného trendu odsouvat mateřství na pozdější dobu. „Zatímco optimální doba pro porod je z fyziologického hlediska někde mezi 24. až 30. rokem života ženy, většina dnešních žen rodí své první dítě až po 35. roce života. Tedy v době, kdy významně stoupá procento komplikací,“ podotkla.