Sny skrývají mnohá poselství: kupovat ananas se nevyplácí, zabít husu nevadí

Naši předkové v tom měli jasno. Sny považovali za znamení od boha, popřípadě od ďábla, to podle toho, jaký sen se jim zrovna zdál. Už Aristoteles ale tušil, že sen není ničím nadpřirozeným, ale že má cosi společného s psychologií. O mnoho let později označoval Sigmund Freud sen za říši iluzí, která přináší zlomky reprodukcí.

Syndrom vyhoření začíná skrytě, varuje psycholožka

Sen zobrazuje naše zkušenosti, touhy, přizpůsobuje se naší náladě a je schopen zachytit překvapivě i ty nejmenší vjemy, které v bdělém stavu ani nepovažujeme za důležité. Sen může mít i velmi prozaický důvod. Například, když spíte v přetopené místnosti, nebo se potíte v horečkách, vaše sny vás zanesou do teplých krajin. Díky tomu se třeba Petr Bajza v Poláčkově knize Bylo nás pět, podíval ve spánku až do Indie.

REM versus NREM

S přispěním vědy už dnes víme, že sny se nám nejvíce zdají ve fázi spánku označované jako REM (rapid eye movement), která je charakteristická rychlými pohyby očí za zavřenými víčky. U dospělého člověka zabírá REM fáze asi 20 procent celkové doby spánku. U novorozenců je to až 80 procent, ale tento podíl klesá s přibývajícím věkem. Sníme i ve fázi zvané NREM, známé také jako klasický spánek, která u dospělých převažuje, ale sny, které v této době máme, údajně nejsou tak barvité a rafinované.

Ačkoliv snovější REM fáze není zdaleka prozkoumána, existují různé teorie o jejích příčinách a účelu. Podle jedné teorie se během ní spícímu člověku srovnávají vjemy, které přes den vstřebal, ty pro něj nežádoucí se odbourávají a tím se mu třídí paměť.

Ponocování je nebezpečnější, než se myslelo. V těle nadělá velkou paseku

Každý dospělý člověk má údajně osm až deset snů, ačkoliv někteří z nás o žádných snech ráno nevědí. Hlavně u dětí do 12 let se pak vyskytují krátké děsivé sny, takzvané noční děsy, které mají podle odborníků původ v NREM fázi hlubokého spánku. Delší děsivé sny, tedy noční můry, má pak na svědomí opět fáze REM.

Speciální kategorií snění jsou lucidní sny. To je ten vzácný typ snu, při kterém si uvědomujete, že sníte, a dokážete ho ovládat. V průběhu lucidních neboli vědomých snů už si jistě padl do náručí nejeden pár, který by se o sebe v bdělém stavu ani neotřel.

Věštba, nebo elektrochemické signály?

Vědecká disciplína, která se zabývá sny, se nazývá oneirologie. Pro určování významu jednotlivých snů vznikly i takzvané snáře. A existuje hned několik metod výkladu snů. Symbolický výklad zkoumá obsah snu jako celek, snové události dává do kontextu skutečných událostí a sny považuje za určitou předpověď budoucnosti. Šifrovací metoda výkladu snů ze snových dějů vybírá jen důležité předměty a děje, které pomocí klíče překládá do srozumitelného jazyka. Tím klíčem je výše zmíněný snář, tedy jakýsi slovník, který u každého hesla obsahuje symbolický výklad.

Dětem svědčí před spaním stereotyp. Co dělat, aby se školákům dobře snilo?

Analytický výklad snů definoval Sigmund Freud ve své knize Výklad snů, kde mimo jiné popsal a vyložil své vlastní sny. Tvrdil například, že vše, co má špičatý nebo falický tvar, souvisí s muži, a naopak duté nebo prohloubené tvary souvisejí se ženami. Na rozdíl od šifrovací metody Freud netrvá na univerzální platnosti svých snových symbolů. Za Hobsonovým výkladem snů zase stojí americký psychiatr John Allan Hobson, který tvrdí, že sny nemají žádný význam. Veškeré snění je prý pouze výsledkem elektrochemických signálů v mozku.

Ať je to tak či onak, jisté je, že sny máme. Jsou součástí našeho spánku a podle jejich obsahu často posuzujeme, jestli jsme se vyspali dobře, či nikoliv. Sny jsou také vítaným tématem nejedné konverzace a takové čtení ve snáři může být velmi zábavnou kratochvílí.