Překvapení ještě může přinést soudní jednání v kauze brutální vraždy známého organizátora sportovního dění v regionu, kterého někdo ubodal loni 21. března ráno před objektem ČSTV v Berouně.

Z brutálního mordu se zpovídá 46letý J. S., jenž připouští, že zabitému muži dlužil peníze. Účast na vraždě ale popírá – v dané době prý byl na opačném konci města; šel pěšky domů z noční směny.

Během vyšetřování vyšlo najevo, že oběť vraždy nežila jen sportem. Policisté zjistili, že zabitý muž se věnoval také půjčování peněz na vysoký úrok. A S. podle svého obhájce zdaleka nebyl největším dlužníkem. „Můj klient si vypůjčil padesát tisíc, z toho splatil 44 tisíc; zbývalo mu vrátit šest tisíc. Kvůli tomu se nevraždí,“ argumentoval advokát obžalovaného Jaroslav Ortman.

Mnohem závažnější důvod k vraždě měli podle jeho slov leckteří další dlužníci. „Poškozený opravdu provozoval lichvu – ve spise je minimálně 18 osob – a šlo o stotisícové částky. A jejich vymáhání bylo tvrdé; v případě, že ti lidé nespláceli, dokonce hořely domy,“ zdůraznil obhájce s dodatkem, že k soudu hodlá pozvat svědkyni, jež si údajně vypůjčila statisíce – a následně jí vyhořel statek i se zvířaty. „Dokonce se povídá, že její dům přepadli rusky mluvící muži, kteří měli vztah k věřiteli, a protože nesplácela, vymlátili jí to tam,“ konstatoval Ortman.

Přímo v budově soudu se přitom náš list přesvědčil, že slova známého advokáta nejsou osamoceným hlasem. Policejní detektiv, který jednání soudu sledoval, ukázal zpravodaji Deníku dokument, z něhož vyplývá, že vyšetřovatelé se nyní na aktivity zavražděného muže zaměřují podrobněji. Mají podezření, že se zapojil do řádění zločineckého gangu. „A ne jako jeho člen – on ten gang vedl,“ zdůraznil kriminalista.
Jednání soudu bude pokračovat v polovině srpna.

Omyl a mlčení

Včerejší jednání soudu přineslo výslech utajené svědkyně, která vystupovala pod jménem Marie Nováková. Neukázala tvář, dokonce i její hlas byl elektronicky pozměněn. Jde o ženu, která osudného dne cestou do práce spatřila poblíž místa vraždy čekajícího muže, který mohl být útočníkem. Soudkyně Oldřiška Rysová se snažila zjistit, proč tato žena při poznávačce na policejní služebně na dotyčného neukázala, ale označila jiného muže – figuranta z řad policistů. „Zazmatkovala jsem a nebyla jsem si jistá; zmátlo mě, že všichni měli stejné čepice,“ vysvětlovala svědkyně s tím, že chybu si uvědomila hned, jak přišla domů. „Zavolala jsem to dceři, ale nic jsem s tím nedělala,“ konstatovala. Vyšetřovatelům svůj omyl přiznala až zhruba po třech měsících. Až poté, co se jí sami ozvali.