Trestní senát má již za sebou většinu navrhovaného dokazování; na první červnový čtvrtek soudce Wažik jednání odročil v souvislosti s neúčastí posledního dosud nevyslechnutého svědka. Ten se omluvil kvůli tomu, že nyní pobývá v zahraničí. Následně lze očekávat závěrečné řeči obžaloby i obhajoby, snažící se přesvědčit soud o správnosti svého pohledu – zejména na to, jak učit právní kvalifikaci skutku (s čímž je úzce spjato i rozhodování o výši trestu).

Vazebně stíhaný Jan A. čelí obžalobě z pokusu o vraždu podle druhého odstavce paragrafu 140 trestního zákoníku, který hovoří o vražedném jednání spáchaném s rozmyslem nebo po přechozím uvážení; pro takový případ stanoví rozpětí sazby trestu odnětí svobody od 12 do 20 let. V úvahu by ale mohlo přicházet i posouzení činu podle prvního odstavce téhož paragrafu (se sazbou 10–18 let); tak kriminalisté na případ nahlíželi původně.
Obhajoba však nepochybně bude argumentovat tím, že šlo o nutnou obranu, a tak z jejího pohledu nepřipadá v úvahu jiné rozhodnutí nežli zproštění obžaloby. Či v nejzazším případě uplatnit nikoli paragraf 140 – vražda, ale 141 – zabití. Ten za stejné činy směřující k usmrcení jiné osoby nabízí podstatně mírnější rozpětí možného trestu: od tří do deseti let. Pracuje přitom s tím, že pachatel jednal „v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného“.

Večerní konflikt ve Tmani se 23. listopadu rozhořel na tamní ubytovně; v jejích společných prostorách se pohádali tři muži. Údajně kvůli kouření na chodbě. Poté, co tekla krev, záchranáři 46letého pacienta s několika bodnými ranami v oblasti břicha transportovali vrtulníkem do motolské nemocnice v Praze. Policie pak odvedla v poutech podezřelého ve věku 60 roků. Od samého počátku trval na tom, že se jen bránil. Původně byl společně s ním zadržen ještě další muž, 39letý – toho však policie zakrátko propustila.