Ne, tisíc let zpět ve skutečnosti události nabraly zcela opačný směr. Čechové knížete Oldřicha zaútočili na Moravu, kterou na počátku temného jedenáctého století ztratili na Polácích, a podle pramenů ji během asi deseti let dobyli zpět. Už nadobro.

Moravský historik a vlastenec Lubomír Emil Havlík kladl počátek znovuobsazování země Přemyslovci do roku 1021, současní badatelé jsou v datování opatrnější. Každopádně završení procesu vytlačování Poláků mělo skončit nejpozději do roku 1029.

Stavovské povstání začalo druhou pražskou defenestrací v květnu 1618
Mučení a smrt. Někteří předáci stavovského povstání měli být zaživa rozčtvrceni

Současný historik Martin Wihoda z brněnské Masarykovy univerzity tvrdí, že polský patronát Moravanům nejspíš vyhovoval. I to, že se žádný návrat Moravanů do vysoké politiky v tomto období nekonal. „Nejpozději kolem roku 1029 podlehli Přemyslovcům a jak se zdá, skromný svět moravských velmožů zpustošila nemilosrdná odplata,“ líčí v knize Morava v době knížecí.

Po rozpadu mojmírovské Velkomoravské říše se staré přeživší moravské rody musely smířit nejprve s ochranou Maďarů, poté se dostaly do područí Čechů a patrně v roce 1002 vpustily do země vojska polského Boleslava Chrabrého. Nelze se tak divit, co nastalo po Přemyslovském záboru. „Šťastnější moravští velmoži si zachránili holý život v Polsku, jiní byli pobiti, ožebračeni, případně hledali cestu k vítězům, na další čekal ten nejkrutější úděl, život v otroctví,“ uvádí Wihoda. S otroky se ještě v jedenáctém století ve střední Evropě běžně obchodovalo.

Bez přesné datace 

Konečné dobytí Moravy v pramenech není přesně datováno. Je nešťastné, že o událostech významných pro vztah Čechů a Moravanů se kronikář Kosmas zmínil jen letmo. A to když se rozepisuje o únosu panny Jitky (Judity) ze schweinfurtského (svinibrodského) kláštera Břetislavem údajně v roce 1021.

Pravěký Homo sapiens mohl navázat intimní kontakty s tajemnými denisovany
Vědci odhalili intimnosti pravěkých Homo sapiens. "Užívali si" s tajemným druhem

„Hrdina hned, jak pozdravil otce, knížete Oldřicha, ihned jel s nevěstou přímo na Moravu. Neboť celou tuto zemi mu již předtím svěřil otec do moci, když vypustil ze všech hradů Poláky, z nichž mnoho zajatců, spoutaných vždy po stu v řadách, dal prodat do Uher a ještě dále,“ zapsal Kosmas. K sňatku přemyslovského „Achilla“, pozdějšího schopného vládce Břetislava I., s Jitkou ale podle jiných pramenů došlo v Olomouci až roku 1029.

Nositel obrozeneckých idejí devatenáctého století historik František Palacký vypráví, jak Oldřich svěřil vedení silného vojska k osvobození zbytku Moravy v roce 1028 jeho nevlastnímu synu Břetislavovi, který z části země vyhnal i uherské oddíly. „Jedním úprkem dobyv jako na překot celé země,“ píše oslavně ve svých Dějinách národu českého v Čechách a v Moravě.

Autonomní celek 

Český vpád před tisícem let podle Wihody rozvolnil vztah moravských elit k odkazu Staré Moravy, již s konečnou platností nahradila Morava knížecí. „Přemyslovci se stali pány svých pánů,“ konstatuje brněnský historik. Morava zůstala autonomním celkem pod vládou knížat většinou z moravské přemyslovské větve.