Jedinými zeměmi, které po roce 2030 budou mít potenciál vyvážet energii do zahraničí, budou pouze Francie, Německo a některé skandinávské státy. Česko se stane závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí. K tomuto závěru dospěli představitelé společnosti ČEPS, která má na starosti energetickou zdejší přenosovou soustavu. „Pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek se Česká republika v dlouhodobém horizontu neobejde bez výstavby dalších nových jaderných zdrojů,“ zdůraznili ve své analýze.
Jiní odborníci jsou optimističtější. „Analýza počítá s rychlým odstavováním především uhelných elektráren. My se domníváme, že v případě nedostatku, který by způsobil nárůst ceny v určité zemi nebo regionu, bude jejich provoz prodloužen,“ uvedl Michal Macenauer z poradenské společnosti EGÚ Brno.

Podle něho bude vše záviset na rychlosti výstavby větrných elektráren a rozšiřování výroby v plynových včetně výstavby nových.
Analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář konstatoval, že riziko možného nedostatku elektrické energie kvůli nedostatečným kapacitám v zahraničí může existovat. „Ale ten ve svém výsledku nemusí být tak dramatický,“ myslí si.
Odborníci: Energetická soběstačnost je důležitá
Pravděpodobný růst spotřeby elektřiny ovšem většina odborníků očekává. „Je nezbytné zachovat energetickou soběstačnost. Dovoz by neměl přesahovat desetinu spotřeby státu,“ zdůraznil šéf představenstva ČEPS Martin Durčák.
Už dovoz nižších desítek procent spotřeby by znamenal problém. „Mělo by to vliv na navýšení ceny, protože země importu obvykle platí vyšší cenu elektřiny, a také na zhoršení spolehlivosti provozu elektrizační soustavy,“ vysvětlil Macenauer.
Jako řešení doporučuje, aby stát vytvořil podmínky pro výrazné navýšení výkonu jaderných elektráren. Nejde přitom jen o obnovu těch stávajících. „Zároveň by měl zajistit financování záložních elektráren, které budou vyrábět jen málo, ale budou k dispozici v případě, že se nenadále sníží výroba především z větrných zdrojů,“ podotkl odborník.

Částečně s ním souhlasí i analytik Sklenář, který je přesvědčen, že by se česká energetika měla zaměřit i na akumulaci energie, efektivitu a pružnou spotřebu.
Na rozdíl od Macenauera si ale nemyslí, že by jaderné zdroje dokázaly plně nahradit ty uhelné. Česká republika se podle něj má soustředit na rozvoj obnovitelných zdrojů. „To ovšem neznamená, že stačí ve velkém budovat fotovoltaické elektrárny. S ohledem na sezónní průběh spotřeby je zapotřebí dosažení vyváženého mixu, který zahrnuje i další zdroje, včetně větrných elektráren,“ upřesnil.
Investice za miliardy
Pokud má Česko zůstat energeticky víceméně soběstačné, čekají ho nemalé investice. Macenauer předpokládá stovky miliard korun. „Ale tento údaj nemusí odběratele trápit, trh za každých okolností najde optimum,“ dodal.

Česká republika by se podle ministra průmyslu a obchodu za STAN Jozefa Síkely měla v budoucnu opřít o obnovitelné zdroje a jadernou energetiku. Nedávno uvedl, že vláda počítá se stavbou menších a středních jaderných reaktorů, protože výstavba tří až čtyř velkých bloků nemusí potřebám České republiky stačit.
To v podstatě potvrdil i prezident Petr Pavel při své nedávné návštěvě Jihočeského kraje, když řekl, že by stát společně se stavbou nového bloku v Dukovanech měl zároveň začít stavět i malý modulární reaktor v Temelíně. Ten by být hotový v roce 2032.