Milan Kundera se narodil 1. dubna 1929 v Brně. Jeho otcem byl hudební pedagog a klavírista Ludvík Kundera. Ke zrození jako takovému později Kundera v knize Valčík na rozloučenou podotkl: „Mít dítě znamená vyslovit absolutní souhlas s člověkem. Mám-li dítě, je to, jako bych řekl: Narodil jsem se, zkusil jsem život a zjistil jsem, že je to natolik dobrý, že si zaslouží být opakován.“

Student a manžel

Mladý Kundera se také učil hrát na klavír a studoval i hudební kompozici, ale nakonec ho zaujala literární věda a na FAMU studoval i filmovou režii a scenáristiku. Byl členem komunistické strany. Ještě jako student měl Kundera údajně oznámit na SNB západního agenta Miroslava Dvořáčka, který byl poté zatčen a odsouzen k 22 letům vězení.

Spisovatel to ale označil za lež. O jeho politickém smýšlení v té době nicméně svědčí název jeho diplomové práce „Stalin v boji proti trockismu v sovětské literatuře a situace na naší umělecké frontě“.

„Člověk nikdy nemůže vědět, co má chtít, protože žije jen jeden život a nemůže ho nijak porovnávat se svými předchozími životy ani ho opravit v následujících životech,“ napsal později. V roce 1956 se Kundera poprvé oženil, s operetní zpěvačkou Olgou Haasovou. To už na FAMU vyučoval světovou literaturu a byl prominentním básníkem a dramatikem.

S Havlem se neshodl

Zlomovým byl pro Kunderu rok 1967. Podruhé se oženil, vzal si hlasatelku Československé televize Věru Hrabánkovou, a vydal svůj první román Žert. Důležitost knihy, v níž se možná vyrovnával i se svou vlastní komunistickou minulostí si uvědomoval i on sám: „Spisovatel, který píše svůj první román, není obvykle veden promyšlenou osobní estetikou. Jeho způsob psaní je ještě mnohem spontánnější a naivnější, než jaký bude později. Dívám-li se zpět na Žert, nacházím v něm však v jádru již všechno, o co jsem usiloval ve svých pozdějších románech.“

Upoutávka na dokumentární film o Milanu Kunderovi:

| Video: Youtube

Po vpádu „spřátelených“ vojsk do Československa v srpnu 1968 se neshodl s Václavem Havlem na období pražského jara, které se pokusilo skloubit demokracii a socialismus, což se později projevilo i na odtažitém vztahu Kundery k disentu. Když pak Havel už jako prezident udělil Kunderovi státní vyznamenání, spisovatel ho sice přijal, ale převzala ho jen jeho žena.

Jistě i v tu chvíli si uvědomoval, jakou roli hrají v životě lidí emoce a pocity: „Nikdo nemůže udělat s pocity nic, existují a neexistuje způsob, jak je cenzurovat. Můžeme si vyčítat nějaký čin nebo poznámku, nikoliv však pocit, jednoduše proto, že nad ním nemáme vůbec žádnou kontrolu.“

Francouzský Čech

Po roce 1970 nesměl Kundera v Československu publikovat a o pět let později legálně přesídlil do Francie, kde nejprve vyučoval na univerzitě v Rennes a pak v Paříži. Po vydání románu Kniha smíchu a zapomnění byl v roce 1979 zbaven československého občanství a za dva roky se stal oficiálně Francouzem. (České občanství mu bylo vráceno až v roce 2019.)

close Milan Kundera v dokumentu Miloslava Šmídmajera. info Zdroj: se svolením Voya zoom_in Milan Kundera v dokumentu Miloslava Šmídmajera

Po emigraci nejprve přepracoval ve francouzštině dosud vydané překlady svých románů. Knihy psal i nadále česky a vydával je v torontském nakladatelství Sixty-Eight Publishers manželů Škvoreckých. Poslední knihou psanou v češtině byla Nesmrtelnost (1988), pak už se jazykem jeho literárních děl stala výhradně francouzština.

Po roce 1989 navštěvoval Milan Kundera svou původní vlast jen zřídka a bez jakékoli publicity. O tom, že vztah k rodné zemi měl velmi silný, ovšem svědčí fakt, že v roce 2020 Kundera věnoval svou knihovnu s rozsáhlým archivem Moravské zemské knihovně v Brně.

Milan Kundera zemřel 11. července 2023. „To, co většinu lidí děsí na smrti nejvíc, není ztráta budoucnosti, ale ztráta minulosti,“ podotkl kdysi. Díky svým knihám a filmům podle nich natočeným se o svou minulost bát nemusí.

„Byl to spisovatel světového formátu, který ovlivnil celé generace doma i v zahraničí,“ vyjádřil smutek nad úmrtím legendárního spisovatele prezident Petr Pavel. „Svým životním osudem symbolizoval pohnutou historii naší země ve 20. století. Kunderův odkaz bude dál žít v jeho dílech,“ dodal.

Pět nej z knih Milana Kundery

Nejdiskutabilnější
:
Poslední máj (1955) - Rozsáhlá poéma o Juliu Fučíkovi, kterého gestapák Böhm uprostřed jarem rozkvetlého Petřína a tváří v tvář kráse Prahy marně svádí k zradě idejí komunismu a národa.

Nejzásadnější:
Žert (1967) - První román Milana Kundery, jehož hlavní postavou je Ludvík Jahn, v raných 50. letech horlivý komunista, který byl kvůli žertovné pohlednici, poslané spolužačce Markétě na socialistické školení, vyhozen z vysoké školy i ze strany. 

Nejlepší hra:
Jakub a jeho pán (1971) - Úspěšná dramatizace Diderotova Jakuba Fatalisty, hravá i krutá studie proměn lidského osudu v neprohlédnutelném světě. Snad jediná autorova hra, kterou měl bez výhrad rád a chtěl ji vydávat.

Nejpřekládanější:
Nesnesitelná lehkost bytí (1984) - Vyprávění o lásce, o Tereze a Tomášovi, o Sabině a Franzovi, o lehkosti a tíze bytí… Slavný román, který poprvé vyšel ve francouzském překladu v roce 1984 v pařížském nakladatelství Gallimard a v roce 1985 česky v nakladatelství Sixty-Eight Publishers.

Nejvíce francouzská:
Slavnost bezvýznamnosti (2014) - Příběh několika pařížských přátel, jejichž setkání se snově prolínají se zasedáním Stalinova politbyra, je Kunderovým loučením s tématy, čtenáři a světem románu obecně… Poslední spisovatelův román napsaný francouzsky vyšel v českém překladu až v roce 2020.