„Je to skutečný vzdělávací systém pro 21. století. Podklady jsou vytvořeny tak, aby učitele vedly intuitivně. Žáci práci v tomto výukovém prostředí doslova milovali a na hodiny se těšili,“ uvedl například Daniel Petrášek ze Základní školy Velvary, který tento rok spolu s dalšími třemi sty dějepisáři ověřují novinku v pilotním projektu.

Ilustrační snímek
Revoluce v českém školství. Do sedmi let se bude učit jinak, plánuje Gazdík

V netradičním přístupu k pohledu na poslední století jim pomáhá nová učebnice soudobých dějin pro 9. ročník a víceletá gymnázia, kterou připravilo Nakladatelství Fraus společně s Ústavem pro studium totalitních režimů.

Aktivní role žáků

„Jde o moderní koncept důsledné provázanosti bohatě ilustrované učebnice, propracovaného pracovního sešitu a pestrého multimediálního rozhraní s vynikající podpůrnou metodikou,“ vylíčil Petrášek. Podle Terezy Průšové z Přírodní školy Praha je metodická příručka první skutečně užitečnou pomůckou svého druhu, kterou kdy držela v rukou.

„Díky ní mám jistotu při práci se zdroji v dané kapitole a také mi nabízí využitelná kritéria pro hodnocení školních prací. Nejvíc se mi líbí, že žáci zaujímají aktivní roli, formulují na základě pramenů vlastní myšlenky i závěry a já jako učitelka jim pouze pomáhám,“ dodala.

Škola - ilustrační foto.
Proč do Afghánistánu ano, ale na Ukrajinu ne? Co chtějí školáci vědět o válce

Zdroj: DeníkUčebnice podporuje to, co prosazuje i ministerstvo školství, tedy tvořivý přístup a rozvoj kompetencí žáků. „Nechceme po dětech, aby se nazpaměť učily data významných událostí. Chceme, aby místo toho pochopily příčiny vzniku historických milníků. Budou si proto porovnávat podklady z různých zdrojů, ověřovat si je a diskutovat o nich,“ vysvětlil Jaroslav Pinkas z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Deváťáci si proto budou povídat třeba o tom, jak a proč vzniká propaganda, proč se Češi přiklonili ke komunismu i jaké to mělo následky. Důležitou roli v badatelské výuce hrají též vzpomínky pamětníků, ať už přímo nebo zprostředkovaně. Součástí učebnice i doprovodného pracovního sešitu jsou dobové fotografie, ukázky filmů a další interaktivní prvky připravené v rámci vzdělávacího projektu Dějepis v 21. století.

Státní maturity. Ilustrační snímek
Změna ve školství? Žáci by mohli získat dvě různé maturity, navrhují odborníci

„Dětem se otevřou nové obzory, zjistí, co vše je možné při bádání využít jako pramen informací. Zároveň se naučí rozlišovat mezi důvěryhodnými zdroji a těmi, kterým je vhodné se vyhnout. I to je v dnešní době plné fake news a hoaxů nesporná výhoda nové metody,“ zdůraznila Radka Šmahelová z Nakladatelství Fraus.

Nová výuka moderních dějin

Badatelská koncepce soudobých dějin bourá zaběhnutý stereotyp tradiční hodiny, kde hlavním aktérem je učitel, a žák, vyjma testů a zkoušení, jen naslouchá. Při využití badatelské metody vytvářejí většinu výuky žáci a učitel je spíše moderátorem, jenž se doptává, vede je správným směrem a na konci hodiny společně získávají odpovědi na úvodní badatelskou otázku.

Žáky baví východiska a závěry hledat, neboť je pro ně výzvou nalézat smysl historie a postupně chápat, že moderní dějiny jsou i naše současnost, a zároveň si užívají zájem učitele o jejich osobní názory.