Kliknutím zvětšíte„Zdá se, že ty naprosto neprůstřelně otestované vakcíny, co nemají žádné vedlejší účinky, říkali vědci, možná nějaké vedlejší účinky mají. Ale už je to za námi, takže se v tom nebudeme moc šťourat, dobré lidi, co se na tom napakovali, necháme v jejich vatě, však je to určitě moc mrzí a budeme se teď soustředit na jiné 100% zaručené vědecké poznatky! Vědci se teď pro změnu shodují, že je potřeba zakázat auta a růstovou ekonomiku, tedy kapitalismus. Moderní Pol Poti mají jasno. Věda!“ napsal 4. června na svůj facebookový profil herní vývojář Daniel Vávra, předseda správní rady zapsaného ústavu Společnost pro obranu svobody projevu.
Zmíněný komentář připojil Vávra ke sdílenému příspěvku Pavla Macka, odvolávajícího se na novou studii týmu čtyř autorů, podle níž může opakovaná aplikace mRNA vakcín proti covidu-19 vést ke zvýšeným podílům protilátek podtřídy IgG4 vytvářejících imunitní toleranci k hrotovému proteinu SARS-CoV-2.
„Všichni, co podporovali povinné tečkování a hejtovali a diskriminovali ty, kteří měli pochybnosti (a nebyli "antivaxeři" – byli pro indivindy svobodnou volbu každého z nás), chyťte se za nos,“ napsal ve svém příspěvku ke zmiňované studii Macek. K tomu připojil podle svých slov strojový překlad závěrů nové recenzované studie, podle nějž „může zvýšená syntéza IgG4 v důsledku opakované vakcinace mRNA také způsobit autoimunitní onemocnění a u vnímavých jedinců podporovat růst rakoviny a autoimunitní myokarditidu.“
Z obou profilů se začaly oba příspěvky rychle šířit, což je dáno i vysokým počtem jejich sledovatelů. Jenže se zmíněnou studií, s její recenzovaností i s tím, co skutečně prokazuje nebo neprokazuje, je to jinak, než oba muži naznačují.
Predátorské vydavatelství
Zmíněná studie, pod níž jsou jako autoři podepsáni Vladimir N. Uversky, Elrashdy M. Redwan, William Makis a Alberto Rubio-Casillas, vyšla původně v basilejském vydavatelství MDPI (Multidisciplinary Digital Publishing Institute), před nímž vědci dlouhodobě varují jako před vydavatelstvím predátorských časopisů publikujících práce nevalné úrovně.
V Česku na jeho sporné praktiky upozornil mimo jiné už v srpnu roku 2021 proděkan pro vědu a výzkum 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Trka, který v té době zveřejnil text s titulkem „Pozor na časopisy vydavatelství MDPI“.
„V poslední době sledujeme lavinu odborných článků v časopisech vydavatelství MDPI – typické jsou jejich názvy v množném čísle, tedy Cancers, Biomedicines, Biomolecules, Brain Sciences, ale třeba i International Journal of Molecular Sciences… a mnoho a mnoho dalších. Tato čínská firma (s poštovní adresou v Basileji, pochopitelně) používá odlišný model než klasické predátorské časopisy – francouzský vědec Paolo Crosetto pro něj používá termín aggressive rent extraction,“ psal Trka.
O jaký model jde a jak funguje? „Vykultivujete si vědecký časopis, až dosáhne impact factoru (a některé časopisy MDPI mají IF vyšší než 4!), a potom začnete publikovat vše, co vám kdo pošle, obesílat nevyžádanými e-maily všechny vědce světa, nabízet místa v redakčních radách časopisů (ty mají stovky až tisíce členů a tento nepřehledný systém napomáhá zakrýt neprůhledný redakční systém), ale především – vydávat speciální čísla. Co je lákavějšího než přispět do speciálního čísla věnovaného vašemu úzkému podoboru, které navíc rediguje váš známý…? Více než třicítka časopisů MDPI publikuje více než jedno speciální číslo denně, včetně sobot a nedělí, celkově se procento článků ve speciálních číslech blíží 70 % všech článků vydaných MDPI,“ napsal Trka.
(Impact faktor nebo též impakt faktor či impaktní faktor je ukazatel průměrného počtu citací vědeckého časopisu, který má velký vliv na způsob vědecké práce a její hodnocení. Ačkoli představuje významný prostředek pro určení kvality publikací, bývá zneužíván výše popsaným způsobem, proto Sanfranciská deklarace z roku 2012, k níž se připojila i Akademie věd České republiky, nedoporučuje impakt faktor, sloužící původně ke knihovnickému hodnocení časopisů, nevhodně používat na hodnocení výzkumu, pozn. red.)
„Obchodní praxe MDPI vede k prudkému růstu počtu publikovaných článků. Kritiku vyvolávají mnohé případy nízké kvality recenzního řízení hlavně u speciálních čísel a přílišné podřizování recenzních a publikačních praktik kšeftu,“ napsal o zmíněném vydavatelství letos v lednu na svém blogu také akademický ekonom Daniel Münich (jeho text převzal i portál Věda a výzkum).
Vědecká rada Akademie věd České republiky přijala v dubnu 2022 dokonce usnesení, že doporučuje členům akademie pečlivě zvažovat publikování v časopisech vydavatelství MDPI kvůli snižující se kvalitě recenzního řízení.
A právě v takovém speciálním vydání, kde se od autorů vybírají značné poplatky za publikování (podle Münicha dosahují výše 1000 až 2000 eur), přičemž recenzovanost jejich práce je velmi sporná, vyšla i zmíněná studie, kterou Vávra s Mackem zmiňují.
Kompilát, aby to vyšlo
Studie sama navíc neobsahuje žádná nová data ani výsledky, o nichž by se dosud nevědělo. Její autoři totiž žádný samostatný výzkum na lidech očkovaných mRNA vakcínami nedělali.
„Je to kompilát z dostupné literatury, jímž se autoři snaží podpořit hypotézu, že opakované očkování vakcínami mRNA může vést k imunitní toleranci vůči hrotovému proteinu SARS-CoV-2 a že to je špatně. Publikace ale ani neříká, že to tak je, uvádí jen, že by to tak teoreticky být mohlo,“ uvedl pro Deník popularizátor vědy Antonín Šlajch.
Podle časopisu Science Immunology mRNA vakcíny skutečně mohou zvyšovat hladinu protilátek IgG4, nicméně žádná data podporující hypotézu, že jejich vyšší podíl má na organismus negativní dopad, nejsou k dispozici.
„Protilátky IgG4 mohou hrát roli pozitivní i negativní. Někdy fungují dobře, například proti potravinovým antigenům vyvolávajícím alergie, někdy mohou vést v malém procentu k imunitní toleranci, ale to neznamená, že z toho vyplývá nějaký konkrétní negativní dopad,“ uvádí Šlajch.
Podle řady studií zabíjí pacienty při těžkém průběhu nemoci covid-19 (podobně jako u jiných virových onemocnění) nejčastěji přehnaná imunitní reakce jejich organismu, při níž jejich vlastní imunitní systém začne v boji s virem likvidovat i zdravé buňky. Z tohoto pohledu by mohla vyšší imunitní tolerance být spíše prospěšná.
„Dešifrovat přesně případné negativní důsledky zvýšených hladin IgG4 bude obtížné. Tyto protilátky tvoří relativně malý podíl celkového protihrotového imunoglobulinu po očkování. V praxi je ale nepravděpodobné, že by ohrozily imunitu u očkovaných pacientů,“ uvádí Science Immunology.
Deník proti fake news.Myokartitidy, neboli zánětlivá onemocnění srdečního svalu, jež bývají v souvislosti s vakcínami zmiňovány jako negativní účinek asi nejčastěji, jsou mnohem častějším doprovodným jevem přímo onemocnění covid-19 než vakcín. Může k nim sice občas dojít, neboť tyto účinky někdy způsobuje aktivace imunitního systému, ale podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta je až osmnáctkrát pravděpodobnější, že člověk dostane zánět srdečního svalu při covidu, než po vakcíně.
19
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
