Stanjurův balíček? Noviny možná nebudou v nejvyšší sazbě DPH, zní ze STAN

Úsporný balíček, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a o němž nyní jednají poslanci, nově stanovuje dvě sazby DPH – dvanácti a jedenadvaceti procentní. Platit by měly od příštího roku. Výjimku tvoří knihy, na které se má vztahovat nulová sazba DPH.

Koaliční poslanci dlouho deklarovali, že se nic měnit nebude. Teď to ale vypadá, že se pomyslné ledy přece jen prolomily.

Noviny u ranní kávy jsou jedinečné, myslí si účastníci velké ankety Deníku

Přesun několika položek do snížené sazby, který se má týkat i tištěných novin, prosazuje hnutí STAN. A zřejmě úspěšně.

„Své výhrady jsme uplatnili ve druhém kole vyjednávání a v zásadě jsme uspěli,“ citoval server iDnes.cz místopředsedu STAN Jana Lacinu, který se vyjadřoval k této i dalším navrhovaným změnám.

V Německu jsou deníky součástí kultury, říká oceňovaný novinář Neumann

Aktuální vyjádření prvního místopředsedy STAN Lukáše Vlčka pro Deník je pak o něco zdrženlivější. „Koaliční jednání probíhají spíše už jen o technikáliích. Finální dohoda padne, věřím, v následujících dnech. Zásadní je pro nás ale zachování směřování k robustnímu balíčku v objemu 150 miliard a zjednodušování systému,“ vzkázal.

Daň z nemovitosti obcím

Každá ze stran pětikoalice formuluje své priority nejen ohledně DPH, ale i spotřební daně nebo daně z nemovitosti. Týkají se mimo jiné toho, že všechny příjmy daně z nemovitosti možná oproti původnímu návrhu zůstanou městům a obcím či že ve snížené sazbě DPH se nakonec ocitnou i dětské pleny, dámské hygienické potřeby či kojenecká voda.

Otazníky visí nad tím, zda se na takzvané tiché víno bude dál vztahovat navržená nulová spotřební daň. Finálně domluvené koaliční změny budou součástí komplexního pozměňovacího návrhu, který koaliční poslanci předloží v Poslanecké sněmovně.

Konec novin?

Na to, že vysoká jedenadvacetiprocentní DPH (která nemá v Evropě u novin obdoby) by mohla zlikvidovat přísun seriózních informací, dlouhodobě upozorňují mediální experti. Podle Unie vydavatelů by to ohrozilo existenci novinového trhu v Česku.

Deník.cz v této souvislosti v létě spustil seriál s názvem Konec novin?.

V něm se čtenáři včetně známých osobností většinově za noviny staví. Součástí je i velká anketa, kdy v online dotazníku odpovědělo 3655 lidí a dalších dvě stě poslalo odpovědi písemně. Přímo proti zvýšení DPH u novin se přitom vyslovilo 47 procent odpovídajících. Dalších téměř 30 procent účastníků vyslovilo názor, že noviny mají být ve stejné sazbě jako tištěné magazíny. Tedy dvanáctiprocentní.

Čtenáři vidí za zvýšením daně pomstu Babišovi. Politolog si to nemyslí

Ředitel redakcí a šéfredaktor Deníku Roman Gallo uvedl, že v desetimilionovém Česku je denně vytištěno a distribuováno přibližně 390 tisíc kusů různých deníků. „Tištěné noviny má u nás stále jako zdroj zpráv každý pátý člověk. U generace nad 50 let je čtenářů ‚papíru‘ ještě mnohem více,“ dodal.

Jak v seriálu podotkla kupříkladu lékařka Kristýna Hlinecká, pro starší občany jsou papírové noviny určitou kotvou. „Způsobem, jak se vyznat v nepřehledném online světě,“ zdůraznila. Pokud by vláda Petra Fialy noviny zařadila do jedenadvacetiprocentní sazby DPH, zvýšila by tím podle ní životní náklady starších lidí nebo je přinutila přestat je odebírat.