Iva Závorová se ve stomatologii pohybuje už 58 let. Začínala jako zubní laborant, kdy tento obor vystudovala na Střední zdravotnické škole na Alšově nábřeží v Praze. Maturovala v roce 1968 a jako zubní technička se živila rok. Poté vystudovala stomatologii na Fakultě všeobecného lékařství univerzity Karlovy v Praze na 1. stomatologické klinice. „Během praxe jsem pod přísným dozorem paní asistentky například ošetřovala zuby herci Josefu Bekovi“ vzpomíná.

Nato v roce 1974 nastoupila do hořovické nemocnice, kde se jí ujal primář Jan Adamec. „Skvělý člověk - co jsem neuměla, mě naučil. Ráda na tato léta vzpomínám. Letos už to bude pět let, co není pan doktor mezi námi. Stál za výchovou celé generace,“ vypráví.

Posléze po první atestaci s dostatečnou praxí byla Iva Závorová přeložena a začala působit jako závodní lékařka v již neexistující společnosti ČKD Hořovice Na Cintlovce. „Tam bylo dobře, vedení závodu se o nás zdravotníky dobře staralo. Měla jsem například první na okrese novou, moderní nesenou zubní soupravu Ergostar,“ popisuje.

Zde v odborném životě dosáhla druhé atestaci, ale v pracovním postavení došlo ke změně za tři roky. Jako kádrovou rezervu ji povolal doktor František Šmíd, ředitel Okresního ústavu národního zdraví Beroun a v roce 1987 se stala ředitelkou berounské nemocnice s poliklinikou. V tu dobu jí bylo 38.

„Byla tam úžasná parta lidí – lékaři a primáři, sestry, saniťáci – kteří si všichni z počátku museli říkat, ‚co tady ta holka chce‘. Nakonec vznikla výborná spolupráce na všech úrovních včetně obvodních lékařů. A pak přišel rok 89,“ pokračuje.

Následně získali budovu bývalého Okresního výboru KSČ a velmi brzo ji zdobil nápis Poliklinika III. Politické moci se ujalo OF a vlivem toho bylo prakticky celé osazenstvo vedení nemocnice postupně vyměněno. „Takže asi za rok jsem se vracela zpátky do hořovické nemocnice k primáři Adamcovi. Za to jsme vlastně byla ráda. Už dosavadní práce totiž moc nenaplňovala, protože jsem nechtěla dělat ředitelku, nýbrž stomatologii.“

V tu dobu už přemýšlela, že by si otevřela soukromou praxi. Zrovna dostavovali dům s manželem, který navrhl, že by ordinace mohla vzniknout právě v prostorách původní garáže. „V ní stejně nikdy auto nestálo, takže jsme se jeden večer sebrali a začali vyměřovat ordinaci. Tenkrát nám ji nakreslil Ladislav Ježek, vlastník stále fungující berounské firmy Fortel.“

Veškerá povolení byla vyřízena poměrně rychle a 1. července 1992 Iva Závorová otevřela ve svém domě v Žebráku v ulici Antonína Pacovského vůbec první soukromou stomatologickou praxi v okrese. „Moje registrační číslo je jedna. Kvůli tomu mě také navštívila i Anna Červenková z časopisu Ekonom, která se mnou udělala rozhovor,“ líčí.

Letos její praxe oslaví 30 let a za tu dobu ordinací prošla řada pacientů, kdy mnoho z nich tvoří další generace rodin, které ošetřuje už od roku 1974. „Nechci, aby to znělo jako chlubení, ale v počátcích privatizace ve zdravotnictví jsem byla takovým průkopníkem, kdy za to první léto mne navštívilo hned několik nejen kolegů, ale i primářů z jiných oborů. Ti se chodili radit, jak mají postupovat při zakládání vlastních soukromých praxi,“ vzpomíná.

Svou ordinaci ve svých 73 letech stále vede, ale k zubařskému řemeslu usedá již jen dvakrát v týdnu. Vychovala si totiž náhradu, kterou je dnes již velmi zkušená doktorka Adéla Humlová, jež v ordinaci začala v roce 2011. „Paní doktorku jsem poznala díky tenisu, protože její otec Josef Ulč hraje za Beroun a v Žebráku byl pravidelným účastníkem našeho slavného turnaje. A vlastně k nám na preventivní kontroly zoubků chodila s rodiči už od svých deseti let. Tehdy sama řekla, že bude zubařka. Slovo dalo slovo, uběhlo pár let, během studií u nás praktikovala a po promoci jsme se snadno domluvily na spolupráci,“ líčí s úsměvem.

Iva Závorová miluje tenis, kterému se věnuje celý život, kdy například 25 let vedla žebrácký tenisový oddíl. Procestovala celý svět a kromě Jižní Ameriky a Antarktidy navštívila všechny světadíly. Ve svých letech se stále udržuje fit a pravidelně jezdí do fitka v Komárově, kde se jí věnuje osobní trenérka.

„Pokud chcete tohle řemeslo dělat dlouho, musíte tělo udržovat ve formě, a stejně tak i mysl,“ říká stomatoložka. Proto jednou z jejích oblíbených aktivit je psaní článků. Je například autorkou seriálu vzpomínkových příběhů o rodné Bzové. Ten vycházel v Podbrdských novinách a byl také vydán jako brožura.