„Chceme zákonem zakázat, aby děti do tří let věku byly ze sociálních důvodů dávány do ústavní péče,“ konstatuje poslanec Aleš Juchelka (ANO). Jinými slovy takto staré děti by měly putovat buď k pěstounům, nebo by měla být poskytnuta taková podpora jejich rodinám, aby tam nemusely.

Nová centra

Podle Juchelky se v současnosti jedná zhruba o 150 dětí, jimž je třeba najít pěstouny. Samozřejmě se mohou objevit děti, které potřebují vedle toho i stálou zdravotní péči. Pro ně poslanci navrhují zavedení center komplexní péče, kde by pro rodiče dětí bylo dlouhodobé ošetřovatelské lůžko.

„Činnost centra je navržena tak, aby v maximální míře podpořila setrvání dítěte se zdravotním znevýhodněním v jeho biologické rodině,“ konstatují poslanci v návrhu zákona. Prostředí v těchto centrech by mělo být rodinného typu.

Spor ministerstev

Poslanecký návrh podporuje například ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). „Zcela zásadní je skutečnost, že v návrhu zákona je výslovně zakotveno, že centrum komplexní péče pro děti se zdravotním postižením není zařízením ústavní výchovy a dítě nemůže být do tohoto centra umístěno rozhodnutím soudu,“ konstatuje Vladimír Dostálek z MPSV.

Naopak proti je ministerstvo školství. „Návrh neřeší to, kam budou děti mladší tří let umísťovány v nutných případech,“ říká jeho mluvčí Aneta Lednová.

Je přitom nutné se zmínit, že spor těchto dvou ministerstev o budoucnost dětských domovů se vede už mnoho let. MPSV tlačí na větší roli pěstounů, resort školství patří mezi zastánce zachování ústavní péče.

Mezi nimi se pak zmítá ministerstvo zdravotnictví, pod které speciálně kojeňáky spadají. „Ústavní péče není pro malé děti vhodná a je tedy žádoucí její využívání v co největší míře omezit,“ konstatuje Klára Doláková z jeho tiskového odboru. Je prý ale třeba, aby transformace proběhla postupně, delším přechodovým obdobím.