Vláda přistoupila k jediné změně v dani z přidané hodnoty oproti původnímu návrhu, sazbu pro časopisy a noviny sjednotí na 12 procentech, poznamenal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Původně pro noviny navrhovala 21procentní sazbu.

Výnos z daně z nemovitostí by podle koaličního pozměňovacího návrhu zůstal obcím ze 100 procent výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní v rozsahu deseti miliard korun. Stát by také podle Fialy měl získat 55 procent výnosů daně z hazardu namísto dosavadních 35 procent. Obcím podle počtu povolených herních automatů zůstane 22,5 procenta, stejný poměr pak připadne obcím podle počtu obyvatel.

Zleva místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a premiér Petr Fiala (ODS) na jednání vlády.
Vláda upravila konsolidační balíček: Co nově obsahuje, co se (ne)změnilo u DPH

Firmy budou moci od ledna 2024 vést účetnictví v cizí měně, konkrétně v eurech, dolarech a librách, pokud je tato měna jejich funkční měnou. Měnit by se nakonec nemělo osvobození od daně z příjmů z chovu včel. Nově zaváděné sazby spotřební daně u elektronických cigaret a nikotinových sáčků nebudou tak vysoké, jak původně vláda navrhla.

Rychlejší navyšování daně z lihu

Co se týče spotřební daně z lihu, postup jejího navyšování se oproti původnímu návrhu zrychlí. Původně koalice navrhovala zvýšení daně pro příští rok o deset procent a v následujících třech letech vždy o pět procent.

Nyní navrhne v příštích dvou letech zvýšení daně vždy o deset procent a v dalším roce o pět procent.

Daň z přidané hodnoty u tištěných novin nakonec nebude zvýšena z deseti na jednadvacet procent, jak původně plánovala vláda Petra Fialy.
Na noviny se nakonec nebude vztahovat nejvyšší DPH. Budou ve dvanáctiprocentní

Koalice chce nyní společný pozměňovací návrh projednat na zasedání sněmovního rozpočtového výboru. Pokud jej výbor přijme, v dalším legislativním procesu se s ním bude pracovat právě jako s návrhem výboru, nikoli konkrétních poslanců, ozřejmil Stanjura.

Změna desítek zákonů

Podle květnového vyjádření vlády by v příštím roce měla navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy.

Balíček v původní podobě měnil 63 zákonů. Jde hlavně o rušení daňových výjimek a některá zjednodušení. Balíček chce kabinet schválit do konce roku, aby mohl začít platit v příštím roce.

Zařazení minerální, přírodní a kojenecké vody do vyšší sazby DPH kritizují odborníci i sněmovní opozice.
Vyšší DPH na minerální či kojenecké vody? Odborníci: Vláda hazarduje se zdravím

Návrh zákona jako takový má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace.