Podle průzkumu Centra prevence rizikové virtuální komunikace na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kterého se účastnilo více než 27 tisíc českých dětí od 7 do 17 let, se více než 12 procent dětí na internetu setkalo s šířením jejich vlastní fotografie, která pro ně byla ponižující. Více než sedm procent navíc uvedlo, že rodiče nahráli na internet fotografii nebo video bez jejich souhlasu. I takhle může vypadat počátek kyberšikany. Takovou fotografii totiž může někdo snadno zneužít třeba k vydírání nebo veřejnému ponižování tím, že ji bude šířit dál.

17 let. Průměrně v tomto věku si pořizují mladí lidé svoje první nahé fotky. Ale ve věkové skupině teenagerů je to pouhých 15,2 roku, kdy se poprvé vyfotí nebo natočí nazí. Ilustrační foto.
Nahé foto má až 620 tisíc mladých. Riskují tím, že „uvíznou v síti“

I když se problém kyberšikany netýká jenom dětí, jsou to právě ony, kdo se jí brání mnohem hůře než dospělí. Podle jiného průzkumu, který uskutečnila Poštovní spořitelna, už 34 procent dětí dostane mobil v první třídě, tedy ve věku šesti až sedmi let. Do dvanáctého roku života má pak telefon 94 procent dětí.

„S prvním telefonem získává dítě často volný přístup k internetu, kde je přitom ohroženo kyberkriminalitou. I proto jsme rozjeli společný program s policejními preventisty a chodíme si do škol s dětmi povídat o nástrahách v digitálním prostředí,“ říká Jitka Hajičová z programu Finanční vzdělávání ČSOB pro školy.

Doplňuje ji Regina Jandová z Linky bezpečí: „Neustále stoupá počet dětí, které se na nás obracejí s tématy jako sexting, kyberšikana, obtěžování, lákání na schůzku nebo nebezpečné výzvy na internetu. Nejčastějším problémem je kyberstalking, tedy dlouhodobé a stupňované pronásledování oběti pomocí informačních technologií.“

Publikum zvyšuje sílu útoku

Podle webových stránek Internetem bezpečně je definice kyberšikany následující: „Kyberšikana (kybernetická – počítačová šikana) je druh šikany využívající informační a komunikační technologie (počítače, tablety, mobilní telefony, sociální sítě, e-maily apod.) k ublížení druhému (vydírání, ubližování, ztrapňování, obtěžování, ohrožování, zastrašování apod.). Aktéry kyberšikany jsou (obdobně jako u klasické šikany): agresor – oběť – přihlížející (publikum).“

Dokumentarista Vít Klusák
S predátory v síti. Natáčení nás všechny doběhlo, říká Vít Klusák

Ten, kdo šikanuje, obvykle vystupuje anonymně, a k tomu účelu vytváří e-mailové schránky nebo falešné profily na sociálních sítích. Pro policii už v dnešní době není těžké útočníka vypátrat, problém je ovšem v tom, že kyberšikana není právně nijak vymezena, a pokud je právně kvalifikována jako přestupek, nemá policie příliš možností, jak si vyžádat důkazní materiál.

Obět kyberšikany nezná dne ani hodiny, kdy dojde k útoku. Ten může přijít třeba ve formě SMS, e-mailem, videem na některém videoportálu nebo třeba příspěvkem na sociální síti. A protože sdílet se dá v podstatě všechno, sdílení příspěvků, byť třeba bezděčné, které mají za účel někoho poškodit, vlastně zvyšuje intenzitu útoku. Útočníkovi tedy stačí příspěvek publikovat, o jeho opakování a šíření se už postará publikum. A právě toto publikum nepřímo zvyšuje psychický dopad na oběť, která se pak často uzavírá do sebe a přestává komunikovat s okolím.

Na rozdíl od klasické šikany nemusí útok vedený prostřednictvím informačních a komunikačních technologií skončit vůbec. „Je-li oběť zesměšňována např. prostřednictvím sociální sítě, nemusí se jí podařit legitimními prostředky dosáhnout smazání inkriminovaného příspěvku, nebo se po výmazu příspěvek může objevit znova a třeba prostřednictvím jiné sociální sítě a jiného agresora. V tomto případě lze hovořit o opakovatelnosti útoku jako takového a řešením není ani odstěhování se z místa, kde byla oběť původně šikanována,“ upozorňuje web Internetem bezpečně.

Kde hledat pomoc

Pokud chcete předejít tomu, aby se zrovna vaše dítě stalo terčem kyberšikany, měli byste dodržovat několik jednoduchých pravidel. Je dobré si nainstalovat rodičovský zámek, aby dítě nemělo volný přístup na internet. Můžete mu povolit jen některé webové stránky. Zajistěte, aby nemohlo v aplikacích a na internetu nakupovat na vaši platební kartu. Často jde o mikroplatby, kterých si nemusíte hned všimnout.

Z natáčení dokumentárního filmu V síti.
O dívenky v síti sexuálních predátorů je zájem v zahraničí

Odborníci na kyberbezpečnost také doporučují s dětmi o rizicích, která na internetu a sociálních sítích číhají, otevřeně mluvit a vysvětlovat je. Je jasné, že od určitého věku vašim dětem jen těžko zabráníte v používání sociálních sítí. Je vhodné přihlásit se k těm, které vaše dítě používá, můžete tak odhalit případná rizika.

Linka bezpečí vydala doporučení přímo pro děti, které se s kyberšikanou setkaly: „Když Tě někdo obtěžuje přes internet nebo přes mobil, vždy si uchovávej zprávy nebo jejich kopie. Je to důležité pro vyšetřování kyberšikany! Na zprávy raději neodpovídej. V takové chvíli můžeš potřebovat podporu a dobré přátele, kteří Tě podrží. Svěř se rodičům, aby rozuměli tomu, co se děje a co prožíváš, a mohli Ti pomoci. Není Tvá chyba, že Tě někdo šikanuje.“

Pokud jste obětí kyberšikany a hledáte pomoc, požádat o ni můžete třeba prostřednictvím webových stránek www.e-bezpeci.cz, www.internethelpline.cz nebo www.saferinternet.cz.

Vysvětlení některých pojmů z oblasti kyberkriminality:

Sexting - Slovo je složeninou slov sex a textování. Jedná se o elektronické rozesílání textových zpráv, fotografií či videa se sexuálním obsahem. Dochází tak k poškozování oběti, známy jsou i různé formy vydírání.

Kybergrooming - Označuje jednání osoby, která se snaží zmanipulovat vyhlédnutou oběť (nejčastěji pomocí chatu, SMS zpráv, ICQ a Skypu) a donutit ji k osobní schůzce. Výsledkem schůzky může být sexuální zneužití oběti, fyzické mučení, nucení k terorismu a podobně.

Kyberstalking - Jedná se o zneužívání internetu, mobilních telefonů či jiných informačních a komunikačních technologií ke stalkingu, tedy k opakovanému stupňovanému obtěžování, které může mít různou podobu a intenzitu.

Zdroj: Policie ČR

Nebezpečné dětské chůvičky

Poměrně nový způsob kyberšikany se objevil díky chytrým spotřebičům v takzvaných chytrých domácnostech. „Tato zařízení jsou schopna zásadního vpádu do soukromí a jejich zabezpečení se dá bohužel prolomit vcelku snadno. Zároveň mohou sloužit jako špatně střežená brána do celé domácí sítě, což může být ještě nebezpečnější,“ říká Karel Obluk, který v minulosti například vedl vývoj antivirového softwaru AVG.

Z natáčení dokumentárního filmu V síti.
Sexuální predátoři sesadili z trůnu Havla. Film V síti je králem dokumentů

Podle něj jsou snad nejhůře chráněné přístroje, které lidé umisťují do dětských pokojů, například dětské chůvičky připojené přímo na internet. „Jakmile se hackeři nabourají do zařízení a sítě, mohou získat přístup k osobním údajům a datům na jiných zařízeních v síti nebo třeba spustit nahrávání obrazu a zvuku, popřípadě mluvit z reproduktoru,“ varuje odborník.

Průzkumu společnosti SAM Seamless Network ukázal, že v rámci domácnosti je nejvíce zranitelná, ve 47 procentech případů, IP kamera připojená na síť, v 15 procentech pak centrály, kterými se dají přes aplikaci v telefonu spravovat chytré spotřebiče a kamery v domácnosti. Podle společnosti Avast jsou terčem kybernetických útoků až dvě z pěti domácností připojené na síť internetu věcí.

Hackeři také snadno poznají, zda jsou zrovna lidé doma, například podle údajů na chytrém termostatu topení. Podle Policie ČR četnost kyberzločinů, mezi které patří právě hacking, v posledních letech rapidně stoupá. V roce 2018 napočítala trestných činů tohoto typu 6518, což je oproti roku 2017 nárůst o 20 procent.

Dokument V síti
Na táborech pracuje s dětmi, na internetu je obtěžoval. V síti uvízl i Ústečan

Průnikům do soukromí přes internet údajně úplně zabránit nelze, ale lze jim předcházet. „Klíčové je zabezpečit domácí wi-fi router, ten slouží jako pevné vstupní dveře do domácí sítě. Ostatní zařízení v síti už mají ochranu zpravidla horší. U chytrých spotřebičů je extrémně důležité mít možnost nastavit přístupové údaje a hned při prvním použití je změnit z továrního nastavení,“ dodává Karel Obluk s tím, že při problémech nebo podezření na narušení by se měli lidé obracet na výrobce nebo prodejce zařízení. Světové antivirové společnosti také nedávno uvedly na trh zařízení, které monitoruje dění v domácích sítích a zabraňuje jejich narušení.

Když vás špehuje vlastní mobil

Specifický druh kybešikany probíhá díky takzvanému stalkerwaru. Tento pojem označuje počítačové programy, které umožňují proniknout do vašeho osobního života. Mohou být zneužity jako nástroj domácího násilí a pronásledování (stalkingu). Po nainstalování těchto aplikací získají pachatelé přístup ke zprávám, fotografiím, videím, zvukovým záznamům, sociálním sítím nebo poloze v zařízeních svých obětí. Občas dokonce i v reálném čase. Programy běží skrytě na pozadí, aniž by o nich uživatelé věděli nebo povolili jejich spuštění.

Z natáčení dokumentárního filmu V síti.
V síti Klusákova filmu uvízli první predátoři

Aby se vaše data nedostala do nesprávných rukou, dobře si rozmyslete, co uveřejníte na sociální síti. Nikomu neprozrazujte hesla ke svým online účtům, ani členům rodiny nebo dobrým přátelům, kteří jimi nemusí být věčně. Může se to zdát jako dobrý nápad nebo projev důvěry vůči svým blízkým, ale také to zvyšuje pravděpodobnost odhalení hesla podvodníky. Podle dat společnosti Kaspersky vzrostl v loňském roce počet uživatelů, kteří se se stalkerwarem setkali. Bylo zaznamenáno 37 532 případů, zatímco v roce 2018 jich bylo 27 798. Oběti tohoto negativního fenoménu mohou hledat pomoc na webu www.stopstalkerware.org.

Některé projevy kyberšikany

• Umístění vašich fotek na internet, ať už fotek, kde vám to třeba nesluší, nebo třeba fotomontáže s vaším obličejem
• Různé nadávky, urážení a sprosté výroky na vašem účtu na sociální síti
• E-mail, který vás má urážet, rozeslaný všem známým
• Webová stránka s informacemi o vás, která si z vás dělá legraci
• Mobilem natočené ponižující video nebo zvukový klip vystavený na internetu
• Zneužívání cizího účtu – krádež identity (e-mailového, diskusního apod.)
• Odhalování cizích tajemství
• Vydírání pomocí mobilního telefonu nebo internetu
• Obtěžování a pronásledování voláním, psaním zpráv nebo prozváněním
• Pořizování videozáznamů spojené s předem připraveným fyzický útokem (Happy Slapping)

Zdroj: Linka bezpečí a Policie ČR