Důchodkyně Marie z jihomoravského Hodonína si v ešusu nese domů oběd. Hovězí guláš se šesti knedlíky, k tomu polévku. Za devadesát korun. Nemožné? Stačí se jen vrátit do školy, respektive tamní jídelny. Lidé tam za polední jídlo ušetří stovky korun týdně.

Předposlední březnový čtvrtek je před jedenáctou dopoledne v jídelně Základní školy Hodonín, Vančurova pěkně rušno. Místo školákům vydávají kuchařky oběd dospělým. Spíše starším lidem nebo mladým maminkám. „S obědy jsem moc spokojená. Porce jsou velké, někdy mi jídlo vydrží i na dva dny,“ říká Marie.

Dveře do budovy se netrhnou. Kamarádky Anna a Jožinka přitakávají, že poměr cena-hodnota je u školních obědů neporovnatelná s „meníčky“ v místních restauracích. Hospodští si účtují minimálně 150 korun za porci. „Ve škole je na výběr sice jen ze dvou jídel, většinou to ale stačí. Umí uvařit i českou klasiku jako svíčkovou nebo pečenou kachnu,“ usmívají se starší ženy.

Podle vedoucí tamní jídelny Blanky Piťové je u dospělých strávníků o obědy zájem. „Teď vydáváme kolem šedesáti porcí denně. Jsme na hraně, víc už by byl problém. I v naší škole jsou totiž znát silné ročníky dětí, pro které především vaříme,“ podotýká. Ceny o třicet procent navýšili loni v září, další zdražení zatím neplánují.

Školní obědy už dávnou nejsou jen o UHO a rozbředlé čočce. Čím dál více jídelen vaří zdravě a chutně:

| Video: Youtube

Brněnská školní jídelna Jana Babáka vaří jak pro školáky, tak pro zhruba 250 dospělých strávníků. „Část obědů rozvážíme. Zájem se zvedá, v poslední době zhruba o dvacet procent,“ hlásí ředitelka jídelny Zuzana Machálková. Kapacitu pro další strávníky však zatím mají.

Boj o strávníka

Asociace malých a středních podniků ČR nedávno upozornila na možnou nekalou konkurenci školních jídelen na úkor hospod a restaurací, kterou de facto financuje stát, kraj či obec.

„Propracovaný systém čítající více než osm tisíc školních jídelen řadí Českou republiku na přední pozice v Evropě. Stát, kraj či obec – tedy zřizovatel – jim poskytuje cílenou podporu, bez níž by nemohly fungovat. Díky tomu dokážou i v dnešní době nabídnout obědové menu za osmdesát korun. Do této ceny se ale nepromítají reálné náklady,“ stojí ve zveřejněném prohlášení.

Předseda představenstva asociace Josef Jaroš připomněl nedávnou anketu mezi lidmi ve věku 70 a více let, kterou pro ni zpracovala agentura IPSOS. „Vyplynulo z ní, že téměř čtvrtina seniorů využívá cenově zvýhodněných obědů, přičemž téměř polovina z nich se stravuje ve školních jídelnách,“ píše Jaroš.

Hospodští a restauratéři jsou podle něj ve velmi nevýhodné pozici. Školním jídelnám totiž zřizovatel uhradí všechny mzdové náklady, stejně jako náklady na pořízení technologického vybavení. Stejně tak neplatí například daň z nemovitosti.

Brzy už žádné restaurace nebudou, zlobí se hospodští

Asociace malých a středních podniků ČR dokonce tvrdí, že tam, kde školní jídelny „najely“ na tento druh „vedlejší hospodářské činnosti“, možná brzy žádné restaurace nezbydou. „Je to prý z důvodu, aby naši důchodci měli levnější obědy. Je to ovšem pouze alibistické tvrzení, protože to platíme všichni, a hlavně tyto služby mohou využívat a využívají i další občané a firmy,“ upozornil nedávno v dopise adresovaném asociaci naštvaný podnikatel z malého, třítisícového městečka.

Zároveň prosil o to, aby se jeho jméno neobjevilo v médiích. „Pokud na to někdo poukáže, tak je označen za asociála,“ vysvětluje svou opatrnost.

Obrátil se na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, zda je z pohledu státu vše v pořádku. Úřad však podle asociace konstatoval, že „na základě aktuálně dostupných informací a podkladů nemá žádné indicie, které by ho mohly dovést k přesvědčivému závěru, že provozování školních jídelen dle školského zákona a příslušné vyhlášky jakýmkoliv způsobem představuje porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže“.

Podle školského zákona se v zařízeních školního stravování uskutečňuje školní stravování dětí, žáků a studentů v době jejich pobytu ve škole a ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči.

Zařízení školního stravování mohou podle školského zákona zajišťovat také stravování zaměstnanců škol a školských zařízení a stravovací služby i pro další osoby, a to za úplatu.

Školní jídelny tak mají podle asociace sloužit pouze pro žáky a zaměstnance školy. Jejich dotování a cílená podpora dává smysl do momentu, pokud se z toho nestane komerční aktivita, která poškozuje nedotované restaurace. Považují to za mix sociální a komerční služby.

close info Zdroj: Deník zoom_in „Navíc nejde pouze o problém nekalé konkurence, ale i o záležitost hygienickou nebo bezpečnostní. Fungování školních jídelen by vůbec nemělo být založeno na trvalém kontaktu s náhodnými zákazníky z ulice. Nejde jen o to, že se ve škole automaticky předpokládají určité hygienické normy, které komerčním využitím prostor mohou vzít zasvé, ale jedná se i o základní bezpečnost dětí, která může být běžnými návštěvníky ohrožena,“ upozorňuje členka představenstva a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků ČR Eva Svobodová.

Deníkem oslovené jídelny se ale brání. Podle nich jsou hygienické podmínky dodržovány. Strávníci zvenčí mají například povinnost vyzvednout si obědy ve vymezeném čase tak, aby se nedostali do kontaktu se školáky.