„Absolutní zákaz nepovažuje vláda za vhodnou cestu. Žádoucí by bylo jít spíše cestou regulace, která by ho umožňovala pouze za jasných podmínek,“ uvedl na kulatém stolu ve sněmovně náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák. Zákon by měl vymezit, komu by měl institut náhradního mateřství sloužit, jaká by měla být pozice náhradní matky či jak zamezit byznysu s dětmi.
Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu se v Česku daří mezinárodnímu reprodukčnímu byznysu, který lze kvalifikovat jako obchodování s lidmi. Zapojení aktéři podle nich využívají současnou právní nejistotu a také relativně levnou a přitom kvalitní zdravotní péči.
Náhradní matky, nejčastěji Ukrajinky, přijedou do Česka, zprostředkovatel jim zajistí balíček zdravotního pojištění, absolvují porod, na matrice sepíšou prohlášení, že klient je otec dítěte, náhradní matka se vzdá rodičovských práv a republiku několik dní po porodu opouští zákazník s novorozencem.
Centrála eviduje zhruba čtyři desítky případů, zákazníci byli třeba ze Španělska, Portugalska, Itálie, Švédska, Norska, Rakouska či Německa. Podle kriminalistů je zarážející jednoduchost tohoto procesu oproti složitým procedurám pro ty, kdo si chtějí dítě klasicky osvojit nebo svěřit do péče.
Za peníze? Nepřípustné
Mezi klienty advokátky Leony Prudilové patří i biologičtí rodiče, jimž má dítě odnosit jiná žena. Náhradní matka by podle ní měla mít nárok na uhrazení veškerých nákladů spjatých s těhotenstvím a porodem a na přiměřené výživné po dobu, kdy nemůže chodit do zaměstnání. „Naprosto nepřípustná je jakákoliv úplata za to, že je dítě předáno a že je podepsán souhlas s jeho osvojením,“ zdůraznila.
Není-li náhradní matka vdaná, je rovnou zapsán jako otec biologický rodič. Biologická matka musí pouze u soudu projevit souhlas s osvojením dítěte, neboť podle zákona je matkou žena, která dítě porodí. Nicméně jak Prudilová upozornila, ani jedna strana nemá právní jistotu, že vše proběhne tak, jak má – tedy že náhradní matka dítě předá a biologičtí rodiče si ho převezmou. „Jakákoliv smlouva, kterou by k tomu uzavřeli, by byla nezávazná, proto ji klientům vůbec nenabízím,“ vysvětlila.
Ředitel Kliniky reprodukční medicíny a gynekologie Zlín David Rumpík upozornil, že náhradní mateřství je poměrně raritní. Na jejich klinice už přišlo na svět pomocí asistované reprodukce sedm tisíc dětí, z toho pouhé desítky se narodily náhradním matkám. Podle něj by nedocházelo k obchodování s lidmi, kdyby všechna centra asistované reprodukce dodržovala základní podmínky.
Pár si především musí sehnat náhradní matku sám, nesjednává mu ji centrum. A pro biologickou matku musí tato varianta asistované reprodukce znamenat kvůli jejím vážným zdravotním důvodům poslední možnost, jak mít vlastní dítě. „Nejčastěji jde o ženy bez dělohy nebo s poškozením dělohy, ženy, jimž není ze zdravotních důvodů těhotenství doporučeno, a ženy s opakovanými potraty nebo opakovaným selháváním asistované reprodukce,“ vyjmenoval Rumpík.
