Investice do nemovitostí nabývají na popularitě, navzdory jejich riziku. Někdy totiž nájemník neplatí, ale nedaří se jej vystěhovat. Někteří pronajímatelé si proto při sjednání smlouvy nechávají nájemcem u notáře potvrdit jeho svolení s vyklizením bytu. Nejvyšší soud ovšem rozhodl, že pouze na základě notářského zápisu není možné byt vyklidit.

Likvidační důsledky

„Jeho výklad je bezprecedentní, ve svém důsledku nerovnovážně poškozující vlastníky nemovitostí,“ uvedl advokát Andrej Štaňko z Advokátní kanceláře Vinohradská. „Neochota nájemce opustit byt proto může mít pro pronajímatele likvidační důsledky,“ řekl Petr Cimala z investiční skupiny Comfort Finance Group.

Nejvyšší soud oponuje, že se rozhodnutí týká pouze vyklizení bytu. Pokud jej nájemník neopustí dobrovolně, lze jej k tomu donutit pouze na základě soudního rozhodnutí.

O peníze by však pronajímatel přijít neměl, ohledně případného dluhu týkajícího se nájemného či úhrad za služby notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsán být může. „Peněžité závazky (dluhy) tedy budou pronajímatelé (vlastníci) vymáhat po nájemnících stejně jako doposud,“ řekl Deníku mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

„Lze předpokládat, že vlastníci začnou být při pronajímání bytů ještě ostražitější,“ řekl Deníku předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Jan Vysloužil. Očekává, že začnou požadovat nájmy na horní hranici umožněné občanským zákoníkem, případně mohou nabízet nájem jen na časově omezené období, které se bude opakovaně prodlužovat,“ uvedl.