Nový školní rok: Kdy jsou podzimní a další prázdniny, změna učiva, přihlášky

Zjednodušené požadavky na prostory a provoz škol

Od nadcházejícího školního roku by měla platit nová vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz škol. Tato zdánlivě nenápadná změna chtěla pouze zjednodušit pravidla pro zřizování škol, školek a dětských skupin.

Na sociálních sítích se ale posléze začaly objevovat její pasáže vytržené z kontextu, takže vyvolala u veřejnosti spoustu emocí. Třeba že děti budou nuceni používat společné toalety pro dívky a chlapce nebo že z učeben zmizí umyvadla.

Unisex záchody a třídy bez umyvadel? Změní se jen předpisy, uklidňuje vláda

Realita však bude o poznání nudnější. Nová vyhláška pouze umožní nemít všechna hygienická zařízení dělená na dámská a pánská, například na školách, kde se vzdělávají výhradně dívky, či naopak chlapci. A umožní zřídit učebnu bez umyvadla tam, kde není nutně potřeba.

Odpadnou i přesné požadavky na venkovní pozemek. Využít půjdou nedaleké veřejné prostory jako například obecní hřiště. Zruší se také nutnost oplocení školského zařízení. Nebude dána minimální plocha na žáka, tu si upraví zřizovatel s ohledem na to, zda se bude jednat o školku, dětskou skupinu, devítiletku nebo střední školu.

Digitalizace přihlášek na střední školy

Ministerstvo školství navrhne, aby uchazeči o studium na střední škole mohli podávat tři přihlášky elektronickou cestou. Žáci si navíc stanoví pořadí třech vybraných oborů podle toho, o který mají největší zájem. 

Odpadl by tím složitý proces podávání zápisových lístků a odvolání. Je k tomu potřeba novelizovat školský zákon, ministerstvo chce předložit návrh na začátku září, aby se vše stihlo do února 2024, kdy se budou podávat přihlášky.

Dosud se v prvním kole podávaly pouze dvě přihlášky papírovou formou. Při současných silných ročnících dětí byly školy přehlcené administrativou a na výsledky se dlouho čekalo. Změny by měly vše urychlit a také zvýšit počet přijatých zájemců hned v prvním kole. Centrálně by měl být vydán seznam volných kapacit pro druhé kolo. Do něho se zájemci přihlásí podobně jako do prvního kola.

Změna učiva

Od září 2022 pracuje Národní pedagogický institut na zredukování objemu učiva a na aktualizaci jeho obsahu. Představit změny chce koncem tohoto roku. První školy by se mohly dle nových plánů učit od září 2024, povinný by byl pro žáky prvních až šestých ročníku od září 2025 a ve všech třídách by se podle něj mělo učit od září 2029.

Jak nafouknout školy? Měnit osmiletá gymnázia na čtyřletá, bydlet na internátě

Cílem je upřednostnit hloubku a trvalost porozumění a schopnost používat základní pojmy a principy před množstvím témat. Školy budou moci učit buď tradičně podle předmětů, nebo spojit obory, které k sobě mají tematicky blízko, popřípadě učit dle jednotlivých témat, které se odrážejí průřezově v různých předmětech. 

Tím může být třeba voda, která se probere z fyzikálního či chemického hlediska, v podobě světového vodstva, z pohledu ekologie a dá se jí inspirovat i ve výtvarné či hudební výchově. S patnácti procenty hodin na prvním stupni a s třiceti procenty na druhém budou moci školy naložit dle svého uvážení.

Prodloužení školní docházky

Ve školství se chystají i další zásadní změny, které jsou ale zatím ve fázi diskusí a příprav, a neví se tedy přesný harmonogram. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) by rád prodloužil povinnou školní docházku tak, aby zasahovala i na střední školu. 

Podívejte se na deset měst, v nichž žáci nejčastěji nedokončí ani základní školu:

Deset měst, v nichž žáci nejčastěji nedokončí ani základní školuZdroj: se svolením MŠMT

Buď by se přidal jako povinný první ročník střední školy, nebo se základní škola zkrátí na osm let a přidají se dva povinné ročníky na střední škole. Opatření by mělo dětem pomoci nevypadnout ze vzdělávacího systému předčasně.

Před devátým ročníkem končí základní školu podle dat Českého statistického úřadu zhruba pět procent dětí, v Ústeckém nebo Karlovarském kraji je jich ale zhruba desetina. Navíc podle sčítání lidu z roku 2021 měla jen základní nebo nedokončené vzdělání zhruba osmina obyvatel. Když se v patnácti letech děti rozhodnou, že nebudou pokračovat ve studiu, často skončí na úřadu práce a jen obtížně hledají dobré zaměstnání.