Pěstouni na přechodnou dobu totiž za svou práci, kterou vykonávají 24 hodin denně, dostávají pouze dvacetitisícovou sociální dávku. Tu si navíc musí nechat zdanit. Navzdory stoupající inflaci jim stát za jejich celodenní péči o děti za osm let od chvíle, co byl tento institut zřízen, nepřidal ani korunu. Nynější koronavirová krize neúnosnou situaci ještě prohloubila. Jejího příkladu proto často následují další pěstouni.

Děti ve škole. Ilustrační foto
Dlouhodobých pěstounů přibývá. Většinu tvoří prarodiče a příbuzní dětí

Kromě velkých nároků na psychiku byl významným důvodem k přerušení péče o ohrožené děti u Hubáčkové nedostatek peněz. Její manžel je učitel na základní škole a rodina již nedokázala zaplatit rostoucí nájem a běžný provoz domácnosti. “Kdyby byl bohatý podnikatel, a já to měla jako kapesné, tak by se to dalo zvládnout. Ale když nemáme na ledničku, když se ta stará rozbije, tak to opravdu nejde,“ řekla Deníku Hubáčková.

Nyní Hubáčková pracuje v nadaci, která podporuje rodiny v nouzi, s handicapovaným členem, a náhradní rodiny i organizace, jež se takovým klientům věnují. Věří, že se situace zlepší, a ona se k práci s miminky bude moci vrátit. „Už se mi po nich strašně stýská a moc ráda bych se o ně zase starala,“ prohlásila.

Neúnosná situace 

Že je situace neúnosná i pro mnoho dalších lidí, potvrzuje Zdeněk Soudný, ředitel společnosti Dobrá rodina, jež rodinám pěstounů pomáhá. „Mnoho z těch, kteří nedávno měli sílu vydržet ještě nějakou dobu, je tak psychicky i fyzicky vyčerpaných, že říkají, že se postarají ještě o dítě, které mají nyní v péči, ale další už si brát nebudou,“ řekl Deníku Soudný.

Práci pěstounů a jejich význam pro zdárný vývoj dětí oceňují kraje, které mají tuto oblast ve své působnosti. „Děti, kterým je věnována individuální péče, se vyvíjejí nesrovnatelně lépe, než by tomu bylo v jakémkoli zařízení ústavního typu,“ uvedl radní Karlovarského kraje Robert Pisár. „I malé miminko vnímá upřímný zájem, pozornost a rodinnou pohodu,“ potvrdil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jiří Navrátil.

Výchova dětí je podobná práci top manažera.
Přechodných pěstounů je málo. Dostanou více peněz

Řadě krajů ale pěstouni pro zajištění potřeb dětí chybí. Jejich počty zůstávají na stejné úrovni, nebo spíše mírně klesají. „Zcela určitě bychom potřebovali více těch, kteří by byli ochotni přijímat sourozence, případně dvojčata, nebo by byli schopni pečovat o dítě se zdravotním postižením,“ řekla Deníku mluvčí Olomouckého kraje Eva Knajblová.

Pěstouni mají smůlu

Ministerstvo práce a sociálních věcí eviduje přes 800 pěstounů na přechodnou dobu. Protože se často jedná o manželské dvojice, vykonává reálně pěstounskou péči na přechodnou dobu necelých šest stovek rodin, a zájem o tuto činnost ubývá. Úřad potvrzuje, že jedním z důvodů klesajícího zájmu je právě nedostatečné finanční ohodnocení.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) sice oznámila desetiprocentní zvýšení platů všem zaměstnancům sociálních služeb včetně kuchařek a uklízeček, pěstouni ale opět mají smůlu. „Osoby, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, nejsou zaměstnanci sociálních služeb,“ řekla Deníku Michaela Poláková z tiskového oddělení ministerstva.

Rodina - ilustrační foto
Vláda chce motivovat pěstouny. Ti krátkodobí dostanou více peněz

Přesto podle ní i pěstouni mají šanci na zvýšení příjmu. Poslanci by se totiž na své schůzi, která začne příští týden, měli zabývat návrhem novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Ta by jim měla zvýšit odměnu o dva tisíce korun. Zda pěstouni dostanou vůbec nějaké peníze, ale není jisté. „Lze k tomu očekávat diskusi a nelze vyloučit ani návrhy na změny ze strany poslanců,“ dodala Poláková.