Pavel: Kdo poruší zákon, musí nést odpovědnost. Je jedno, k jaké menšině patří

Zato popsal, jak bude vybírat osobnosti, jež poprvé z jeho rukou převezmou 28. října vyznamenání. „Proces probíhá v několika úrovních. My jsme dostali řadu návrhů od sněmovny, od Senátu ještě nějaké přijdou. Mnoho podnětů také poslali občané. Dnes se pohybujeme v řádu několika stovek. Rozdělili jsme si to tak, že se jimi zabývají ředitelé odborů i paní kancléřka, kteří podle kategorie vyznamenání udělají vlastní soupis pořadí. To potom kolektivně prodiskutujeme a já vyberu ty, které na ocenění navrhneme,“ uvedl Petr Pavel.

Na dotaz, o kolik lidí půjde, řekl: „Myslím, že se budeme pohybovat kolem třiceti čtyřiceti lidí ročně. Teď bych rád napravil některé nedostatky minulosti, takže letos to bude o něco víc, ale v dalších letech se budeme snažit dostat ke zmíněnému standardu.“

Kdy prezident Petr Pavel jmenuje nového předsedu Ústavního soudu:

V debatě zalitoval, že neexistuje institut první dámy, takže právně ani finančně není pozice manželky prezidenta podchycena. Během léta by měl vzniknout nadační fond, aby se Eva Pavlová mohla věnovat aktivitám v oblasti péče o děti a sociálních záležitostí.

Během léta se obce kolem Lipna nafouknou až pětkrát

Pavel se vrátil ke své návštěvě Jihočeského kraje. „Mám řadu podnětů ze všech výjezdů, ale tady byly i specifické věci. K nim patří to, že hustota osídlení je tu nižší, což s sebou nese nároky na dopravní obslužnost, zabezpečení služeb pro obyvatele vzdálenějších oblastí. Zároveň jde o turistický region, zvláště v oblasti Lipna, což přináší problémy, které se jinde v takové míře nevyskytují. Jde o sezónní zvýšení počtu obyvatel, kdy starostové obcí, jež se přes léto nafouknou pětkrát až desetkrát, musejí zajišťovat základní životní podmínky včetně odvozu odpadů, čištění odpadních vod a tak dále. To vytváří velký tlak, kdy šablona, která se používá běžně, úplně nestačí,“ pravil.

Prezident Petr Pavel o decentralizaci státní správy:

Dodal, že by starostové měli dostat co největší prostor. „Napříč kraji se objevuje požadavek, aby stát nevytvářel víc problémů, než je nutné. Řadu věcí by samosprávy dokázaly vyřešit samy, kdyby stát svou byrokracií nestavěl příliš mnoho překážek. Mám řadu konkrétních bodů, o nichž se s ministry budu bavit,“ řekl Pavel.

Nenásilně snižovat počet obcí

Tématu decentralizace státní správy se chce průběžně věnovat, protože její rozumná míra může všem prospět a posunout Česko dál. Co v tom případě soudí o postoji Národní ekonomické rady vlády, podle níž by se měl zredukovat počet obcí, jichž je přes 6200? Ekonomové spočítali, že kdyby se administrativně zrušili obce, které mají méně než tisíc obyvatel, přineslo by to státní kase deset miliard korun ročně.

Obcí máme příliš mnoho, míní prezident Pavel. Starostům by rozšířil pravomoci

„Obcí máme opravdu hodně. Pokud to srovnáme s Dánskem nebo Norskem, jsme v řádu desetinásobků. Když pak mají obce se dvěma sty obyvateli a několikamilionovým rozpočtem zajistit všechny funkce pro své obyvatele, těžko mohou postavit čističku odpadních vod za 40 milionů. Takový úvěr by nesplatily ani za třicet let. Na druhou stranu asi nelze říct, že místo šesti tisíc obcí bude 150 a rozhodnout to škrtem pera. Takto drasticky to řešit určitě nelze,“ zdůraznil.

Slučování se ale podle něj může jít naproti například tím, že některé obslužné činnosti se budou sdružovat. Na Lipensku se mi líbilo, že tamní starostové jsou schopni se domluvit třeba na zajištění školní docházky, zdravotní péče nebo čištění odpadních vod. To může tvořit jistý předstupeň k postupnému snižování počtu obcí, kdy se podaří některé činnosti sdružit až nakonec sjednotit,“ konstatoval.

Zprůhlednit daň z nemovitosti

Na otázku, zda je pro, aby zdvojnásobená daň z nemovitosti zůstala obcím a městům, zatímco vláda předpokládá, že půlka se vrátí státu, odpověděl: „Pro starosty je to základní příjem, s nímž mohou hospodařit. Pokud by mělo jít její zvýšení do státního rozpočtu, brali by to jako zhoršení vlastní situace a omezení možností. Také by uvítali, kdyby lépe viděli do systému jejího výběru. Nemají ale pravomoc nahlédnout do toho, kdo a jakou daň platí.

Prezident Petr Pavel o daních:

„Vědí třeba, že někdo má dům zapsaný jako trvalé bydliště, ale přitom ho pronajímá pro rekreační účely. Nebo že majitelé dvou zcela shodných nemovitostí platí jiný odvod. Starosta ovšem nemá možnost nahlédnout do údajů finančního úřadu, protože k tomu není oprávněn. Doufám, že je to řešitelné a já se o tom chci s ministry bavit. To by mohlo zlepšit výběr daní, neboť by nedocházelo k únikům, k nimž nyní dochází,“ myslí si.

Země NATO Putinovi žádný vzkaz neposlaly

V debatě se též vyjádřil k summitu NATO ve Vilniusu. „Je přirozené, že Volodymyr Zelenskyj, stejně jako všichni Ukrajinci, měl vysoká očekávání. Ta nebylo možné zcela naplnit. Realisticky vzato je ale součet všech závazků spojenců podstatný. Ukrajině přinese to, co potřebuje, i dostatečnou perspektivu. Pokud někdo očekával konkrétní pozvání s datem, pak těžko mohlo být naplněno,“ řekl Pavel.

Prezident Petr Pavel: Předsedu Ústavního soudu jmenuji 4. srpna. Jméno tají

Odmítl také teorii, že podmínka ukončení konfliktu pro vstup Kyjeva do NATO je vzkazem pro Vladimira Putina, aby ho protahoval co nejdéle. „Kdyby to tak bylo, dostal ho už dávno, neboť minimálně od anexe části gruzínského území platí stejné argumenty. Prezident Putin a celé ruské vedení vědí, že probíhající konflikt je diskvalifikující podmínkou pro jakoukoli kandidátskou zemi. Proto se neobávám, že jsme Rusům řekli nějakou novou informaci, která by mohla sloužit jako návod,“ míní.

Vztah Čechů a ukrajinských uprchlíků

Moderátorka se zajímala, zda se neobává zhoršení vztahu mezi většinovou populací a uprchlíky z Ukrajiny, když se ztížily podmínky pro jejich pobyt. Někteří politici připomínají, že první generace migrantů ze severní Afriky se ve Francii dobře integrovala, ale její děti a vnuci už jsou problémoví.

Nestane se to i v Česku? „Do Francie v minulém století v 50. a 60. letech proudili lidé, kteří neměli v Alžíru nebo Maroku uplatnění, zatímco tady byla poptávka po nekvalifikované práci vysoká. První generace běženců tedy byla vděčná, byť třeba nebyla plně integrovaná. Její potomci ale pocit vděku ztratili, narodili se ve Francii a očekávali, že budou plnohodnotnými občany se stejnými šancemi na vzdělání a dobrou životní úroveň jako Francouzi. To se ale nestalo a kvůli té disproporci se už necítili být Maročany, Alžířany, ale ani plnohodnotnými Francouzi,“ nastínil Pavel svůj pohled na věc.

Dary už evidujeme, kauza Mynář se opakovat nebude, řekl prezident Pavel

Nemůže se totéž stát nově příchozím Ukrajincům?

„To si nemyslím. Mají možnost nejenom získat práci, ale mají přístup ke vzdělání, podnikání. Rozdíly mezi většinovou a menšinovou populací u nás nejsou. My bychom měli zajistit rovnost před právem pro všechny menšiny a neměli bychom zvýhodňovat, nebo znevýhodňovat kteroukoli z nich. Pokud dochází ke sporům mezi romskou a ukrajinskou menšinou, měli bychom uplatňovat princip, že všichni mají stejné příležitosti, ale také povinnosti. A kdokoli poruší zákon, musí nést odpovědnost, a je úplně jedno, k jaké menšině patří,“ uzavřel Petr Pavel pátou debatu Deníku.