Petr Třinecký: Nejcennější lekce od trenérů? Být k lidem férový

Neměl jsem v rodině nikoho u hokeje – táta mě naučil bruslit na rybníku, přihlásil jsem se na náboru do Hvězdy Praha. Trenér Jirka Novák na Kladně si nás všiml, vytáhl si nás do Kladna, tam jsem hrál ve starším dorostu. Potom jsem šel na vojnu, po vojně zkoušel štěstí ve Slavii, ale nějak to nedopadlo. Tak jsem se dal na trenérskou dráhu.

close info Zdroj: Deník / Jakub Šťástka zoom_in

Tenkrát to byla jiná doba, trenéři byli jiní, než musejí být dnes. Ale nemůžu si na ně stěžovat. Když jsem byl malý, měl jsem skvělé trenéry. Sice to v začátcích nebyli žádní vystudovaní trenéři, spíše takoví tátové, ale byl jsem s nimi strašně spokojený, dali mi na Kladně strašně moc do života. Nejen v té hokejové stránce, ale i celkově, jak se chovat. Vlastně nás formovali do života, bylo to od nich pěkné.

close info Zdroj: Deník / Jakub Šťástka zoom_in

Nejcennější lekce byla tahle: být férový, žít život tak, aby se člověk mohl podívat do zrcadla. Že lidem pomohl. Nedělat na lidi podrazy. Záleží potom na lidech, jak se chovají k vám, ale to já už neovlivním. Musejí si sami říct, co je dobré a co ne.

close info Zdroj: Deník / Jakub Šťástka zoom_in

Kolik tu mám v kanceláři trofejí? To nevím, nemám to spočítané. Trofeje jsou ale něco navíc. Důležité je, aby děti měly radost ze hry, užívaly si hokej, aby byly v týmu, v partě. Abychom je formovali, jako trenéři formovali mě.

close info Zdroj: Deník / Jakub Šťástka zoom_in

Hráči se po letech vracejí. Vídáme se na stadionech, když někde hrajeme, je to krásné, se s nimi potkat. Jména mi zůstávají v hlavě. Třeba se podívám na fotky a hned to tam naskočí.

close info Zdroj: Deník / Jakub Šťástka zoom_in