„Meziroční poklesy se však zmírňují a za samotný letošní rok by již mzdy reálně neklesaly, příčina tkví v loňské základně. Reálný mzdový růst se odvíjí především od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten v letošním druhém čtvrtletí dosáhl 11,1 procenta, což byla značně vysoká hodnota, ovšem nejnižší od prvního čtvrtletí 2022,“ uvedli statistici v analýze. 

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v letošním druhém čtvrtletí po očištění od sezonních vlivů 1,5 procenta. Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,8 procenta na 36 816 korun, u mužů dosáhl 39 847 korun, u žen byl 33 862 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19 320 a 70 247 korunami.

Nejvyšší průměrná mzda byla ve druhém čtvrtletí v peněžnictví a pojišťovnictví, kde přesáhla 76 500 korun. Na druhém místě byly informační a komunikační činnosti se mzdou kolem 75 500 korun. Třetí příčku pak s odstupem drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s necelými 63 tisíc korun.

Mzdy rostly v energetice

Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství, dosahují zhruba 25 500 korun. V administrativních a podpůrných činnostech činí asi 30 tisíc korun a oddíl ostatní činnosti eviduje mzdu 32 tisíc korun.

Téměř všechna odvětví zaznamenala u mezd reálný pokles. Jedinou výjimkou byla stejně jako v prvním čtvrtletí energetika, kde nominální nárůst o 13,7 procenta znamenal reálný přírůstek o 2,3 procenta. Ve zpracovatelském průmyslu se pak meziročnímu snížení reálných mezd těsně vyhnula výroba motorových vozidel a výroba elektrických zařízení.

Nejslabší nominální nárůst o 2,9 procenta evidoval oddíl ostatní činnosti. S nárůstem 3,8 procenta následovaly kulturní, zábavní a rekreační činnosti s nárůstem a třetí nejhorší místo náleží vzdělávání, kde mzda nominálně stoupla o 4,3 procenta.

Nejvíce si polepšili Středočeši

Z hlediska jednotlivých krajů rostly nominální mzdy v rozmezí od 6,4 do 8,5 procenta. „Platí tak, že reálná kupní síla se ve všech krajích meziročně propadla,“ uvedli statistici. Nejnižší nominální nárůst zaznamenala opět Praha, následoval se sedmi procenty Olomoucký kraj a se 7,2 procenta Karlovarský kraj. Nejvyšší nárůst, 8,5 procenta, měl Středočeský kraj, na druhém místě byl pak Ústecký (8,3 procenta) a Zlínský kraj (8,2 procenta).

Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tam byla bezmála 53 tisíc korun. Na druhém místě se drží Středočeský kraj s průměrnou mzdou kolem 45 500 korun a na třetím byl Jihomoravský s necelými 42 tisíc korun. Čtyřicetitisícovou hranici ještě překonaly Královéhradecký a Plzeňský kraj. Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní kolem 37 tisíc korun, v Moravskoslezském kraji přesáhla průměrná mzda 39 tisíc korun.

Reálná mzda klesá nejdéle v historii

Doba poklesu průměrné reálné mzdy, která klesla sedmé čtvrtletí v řadě, je nejdelší v historii ČR. V reálném srovnání se vrátila na úroveň roku 2018. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Pokles byl ve druhém čtvrtletí nejnižší od posledního čtvrtletí roku 2021, letos se podle nich zastaví. Český statistický úřad dnes oznámil, že průměrná mzda v Česku se v druhém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,7 procenta na 43 193 korun. Po započtení inflace 11,1 procenta se mzda reálně snížila o 3,1 procenta.

„Tento pokles byl nejmírnější od posledního čtvrtletí 2021, šlo ale již o sedmý pokles v řadě. K tak dlouhému období ztráty kupní síly výdělků v historii Česka (od roku 1993) dosud nedošlo,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. V důsledku přetrvávající vysoké inflace klesá kupní síla obyvatel už od konce roku 2021. Za loňský rok o 8,5 procenta, letos za první polovinu roku o dalších 4,5 procenta, doplnil analytik Banky Creditas Petr Dufek.