Na pondělní tiskové konferenci odůvodňoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zavedení roušek ve veřejných prostorách a v dopravě počátkem školního roku. Dá se to nějak rozvést?
Návrh ministerstva zdravotnictví vycházel z toho, že děti půjdou 1. září do škol a zvýší se tím jejich pohyb na veřejnosti. Dva miliony osob začnou více jezdit městskou hromadnou dopravou, přesunou se po škole do supermarketu…

A jsou nějaké propočty, kolik lidí roušky ochrání před nákazou nebo kolik by se jich naopak nakazilo, kdyby se nezavedlo jejich plošné nošení? Informace, že od září budou opět povinné roušky, totiž rozděluje českou společnost.
Propočty, které ukazují účinnost roušek, samozřejmě existují. V tomto plošném režimu by to mělo být kolem osmdesáti procent, což znamená snížení míry rizika čtyřikrát.

Jsou lidé, kteří si stěžují, že se jim v nich špatně dýchá. A to z důvodu vedra nebo nějaké nemoci. Nebude plošné nošení u nich spíše kontraproduktivní?
U rizikových skupin budou určité výjimky stejně tak, jako to bylo nastaveno v minulosti. Mohli by tam být třeba astmatici, roušky by neměli nosit ani autisté. Mělo by se zohlednit, kde je reálný problém.

Na jaře se výjimky týkaly třeba malých dětí nebo řidičů MHD. Je už nějaký seznam výjimek vypracovaný?
Já myslím, že to bude podobné. Ale nechme to na tiskové konferenci ministra zdravotnictví, kde budou představeny podrobnosti.

Mají roušky nějaký smysl třeba u dětí na chodbách škol, když je nebudou mít ve třídě? Nebo u lidí v kanceláři, kteří je také nemusí nosit, když si je potom musejí v jiných veřejných prostorách nasadit?
Mělo by se to řídit zdravým rozumem. Pokud jsem trvale v kanceláři s jednou osobou, tak ji asi nemá smysl mít nasazenou. Ale pokud jsem v open space, kde je spousta lidí, s nimiž se běžně nepotkávám a které ani neznám, tak tam by roušky mohly být. Ale to by mělo stanovit vedení různých komerčních společností, kde na pracovišti konkrétně budou, a kde ne.

Na přelomu května a června – tedy v době, kdy ještě bylo zakrytí úst a nosu ve veřejných prostorách povinné - jsem byl na konferenci, na níž byli většinou lékaři. Roušku měl málokterý.
Já si myslím, že to spíše byla nějaká recese v tom slova smyslu, že se roušky dlouho nosily a teď chceme svobodně dýchat. Ale myslím si také, že to nebylo úplně korektní. Protože roušky nejsou politické a měly by se používat tam, kde riziko skutečně je. Když sedíme dva metry od sebe v nějakém ne příliš zalidněném prostoru, tak tam být nemusí. Když se ale stýkám s někým z půl metru, tak ano.

A můžete ještě jednou shrnout, za jakých podmínek je nošení roušek nutné, a kdy ne?
Pokud chci mít na akci velké množství lidí, tak je vhodné je mít. Zejména ve vnitřním prostoru. Lidé by měli sami zvážit, co dělat, nebo nedělat. Často se teď setkáváme s tím, že se cizinci, kteří sem jezdí, diví, co se tu děje. Měl jsem ráno rozhovor pro Welt. A německý novinář říkal, že byl ráno v supermarketu. Divil se, že tam byl jediný, kdo roušku měl. V Německu je rouška naprosto normální.

Dá se podle jednání Rady vlády pro zdravotní rizika očekávat ještě nějaké zpřísnění?
Nemyslím si, že by měla být nějaká další opatření. Ta by se měla odvíjet podle semaforu, pokud v nějakém regionu bude riziko nákazy vzrůstat. Z plošných opatření už by tu nemělo být nic a rozhodně ne ta, která by nějakým způsobem interferovala s ekonomikou.