Tento článek najdete také v magazínu Víkend, který je standardně součástí sobotních tištěných Deníků, nebo právě zde v naší placené webové verzi.

Jako by toho letošní podzim nepřinesl již dost nepěkného. Kromě druhé vlny pandemie koronaviru, která i u nás zasáhla statisíce lidí a zůstanou za ní tisíce mrtvých, se začínají množit případy útoků takzvaných šmejdů.

Bohužel se není čemu divit. Současná doba je plná nejistoty, strachu o bezpečí vlastní či nejbližších a to je živná půda pro prodejce všemožných zázraků, které mají lidi uchránit od všeho zlého. Navíc velcí dodavatelé elektrické energie oznámili, že na podzim „proud“ zlevní, čehož se pokoušejí využít další vykukové.

Ačkoli se stát proti jejich fíglům snaží brojit, je vždy pomalejší a o krok pozadu. Po předváděčkách předražených hrnců, kterým snad již odzvonilo, tito „obchodníci“ přišli s dalšími novinkami. Jejich cíl však zůstává většinou stejný: senior, často bydlící o samotě.

Pozor na smlouvy

Patří k nim například pan Stanislav, jehož příběh přinesl nový server Šmejdům zmar (www.smejdumzmar.cz). Ten chtěl ušetřit za energii a na internetu objevil kalkulačku cen elektřiny od různých dodavatelů a oslovil jednu z firem s žádostí o bližší informace. Zanedlouho ho navštívil obchodní zástupce, jemuž podepsal plnou moc za účelem vyjednání slevy u stávajícího dodavatele. Místo slevy mu však brzy přišla smlouva od dodavatele nového.

Kdo vám pomůže?

dTest

Život 90

Šmejdům zmar

Muž smlouvu písemně vypověděl, což nový dodavatel akceptoval, ale zprostředkovatelská firma pana Stanislava obvinila z „maření plnění přihlášky k energetické aukci“, když odmítl akceptovat jejího údajného vítěze, a požadovala uhrazení smluvní sankce. Vyhrožovala mu přitom vymahačskou firmou, exekucemi i soudem.

Příběh pana Stanislava bohužel není jediný a je do velké míry modelový. Jeho nedobrovolný hrdina vlastně neudělal vůbec nic špatně, jen se rozhodl důvěřovat špatnému člověku, který mu nechtěl pomoci, ale chtěl ho napálit.

„České zákony totiž dnes obecně neřeší, kdo je to zprostředkovatel na trhu s elektřinou a plynem, a jakým způsobem vykonává svou činnost. I proto mohou energetickým šmejdům procházet jejich nekalé praktiky. Česká obchodní inspekce a Energetický regulační úřad se každý rok zabývají desetitisíci stížností spotřebitelů na energošmejdy a dodavatele, kteří s nimi spolupracují, a kvůli tomu mají omezené možnosti jejich postihu,“ uvádí Tomáš Prouza, šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, který podporuje rychlé přijetí novely energetického zákona. „Právě ta přináší definici zprostředkovatele a zprostředkovatelské činnosti, čímž by se prostor pro šmejdské praktiky výrazně zmenšil. Regulátorovi dává nové možnosti trestat lži, polopravdy, klamání, hrubý nátlak a další nekalé praktiky, které energošmejdi běžně používají,“ dodává Prouza.

Nová zákonná úprava se však zatím zasekla ve sněmovně, což podle poslanců je především dáno omezeními spojenými s bojem proti koronaviru. Navíc sněmovna musí aktuálně řešit především tato omezení a pomoc ekonomice, k hlasování o novele energetického zákona tak zatím nedošlo.

Zázraky na počkání?

Šmejdi však nevyužívají jen situace, kdy lidé čekají na zlevnění elektřiny. Doba, kdy ve světě i u nás řádí nebezpečná choroba covid-19, v mnohých přirozeně vyvolává pocit strachu o život a zdraví. Spotřebitelský magazín dTest proto vydal varování před pochybnými zázračnými léky.

„Obchodníci seniorům aktuálně nabízejí ,zázračné‘ potravinové doplňky, u nichž deklarují léčebné účinky proti koronaviru. Doplňky stravy jsou z hlediska právních předpisů potravinami, a proto jim nelze připisovat léčebné nebo preventivní účinky. Prodejci klamáním porušují zákon, protože se dopouštějí zakázané nekalé obchodní praktiky,“ uvedla Lucie Přinesdomová z magazínu dTest.

Na rozdíl o závažnějších podvodů však v tomto případě stačí vzít rozum do hrsti. Ačkoli jsou internet a sociální sítě plné zaručených rad, jak se vyhnout onemocnění covid-19, opravdový lék zatím neexistuje a také případná vakcína bude k dostání nejdříve za pár měsíců. Žádné umělé preparáty prodávané prostřednictvím pochybných reklam vám před covidem zkrátka život neochrání. Je tedy zbytečné za ně vyhazovat peníze.

A totéž platí pro nejrůznější zařízení, která mají prostřednictvím neviditelného UV záření chránit svého majitele před koronavirem. „Ještě v plenkách je například úplná novinka – údajné čističky vzduchu. A potom již běží reklamy na ,covid lampy‘, které by údajně měly na bázi UV záření odhalit nákazu koronavirem. Je to ale samozřejmě nesmysl,“ připomíná „lovec šmejdů“, detektiv Zbyněk Prousek, který s „nekalými podnikateli“ bojuje již několik let a daří se mu je předávat spravedlnosti.

S osobním bezpečím pak souvisí také další, relativně nový šmejdský trik, který se začal rozmáhat například na Pardubicku. Zde se stali oběťmi opět senioři, kteří se rozhodli pořídit nejnovější typ bezpečnostního zámku. „Důvěryhodně vypadající muž zazvonil u dveří bytu a po otevření se ženy zeptal, zda ví, co se u nich v domě děje. Když odpověděla, že o ničem neví, přišel s legendou o vykradeném bytě ve vedlejším vchodě. Ihned poté ženě nabídl výměnu vložky u dveří za vložku bezpečnostní. Žena mu uvěřila a nabídku přijala. Za instalaci ,bezpečnostní vložky‘ zaplatila částku 4999 korun. Prakticky stejný scénář byl i u další ženy,“ uvedl vrchní strážník Městské policie v Chrudimi Lukáš Dvořák s dovětkem, aby byli lidé obezřetní a okamžitě volali linku 156. Vyměněná vložka však nemá zdaleka takovou cenu, jakou „zámečníci“ v dokumentech předkládají. Snadno se tak může stát, že zámek, který má byt ochránit, je o jednu nebo dvě třídy horší než ten původní. Dvojice si při pokusu tento čin zopakovat všiml soused jednadevadesátileté seniorky, který je začal natáčet mobilním telefonem. Podvodníci proto utekli.

Za dobrotu…

A na závěr ještě přidáme příběh pana Josefa z Věžnice, který naletěl šmejdům cílícím na jeho touhu pomoci potřebným lidem. Se svým příběhem se svěřil proto, aby další oběti před podvodníky varoval. „Budou to již více než dva roky, co se mi po telefonu ozval hlas, který se představil jako zástupce chráněné dílny. Nabízel šperk, který zaměstnanci vyrábějí. Postižení lidé nečekají, až se o ně společnost postará, a starají se o sebe sami,“ vysvětlil Josef Jaroš, proč se rozhodl na podporu chráněné dílny kývnout a poslat jí na jakýsi účet zhruba tisíc korun.

Když údajný šperk došel, dočkal se Josef Jaroš od vnoučat posměchu. „Byl to jarmareční šmejd, který ceně neodpovídal ani omylem,“ povzdechl si Josef Jaroš. Dárek vyhodil a se ztrátou se smířil. Jenže záhadná chráněná dílna se ozvala znovu. „Bylo to asi po roce. Hlas mi nabízel sadu vynikajících švýcarských nožů. Moje zvědavost byla značná. Proto jsem souhlasil. Moje pochybnosti se potvrdily,“ konstatoval pan Josef. Jak dodal, nože byly vyrobeny v Itálii a zabaleny tamtéž. Se švýcarskou ocelí se prý ani nepotkaly. „Ta firma je pouze přeposlala na moji adresu. Chtěl jsem tam zavolat ale ono to nešlo! Číslo neexistuje.“ Telefonní číslo složené skoro ze samých dvojek vyzkoušel čtyřikrát po sobě i Deník. Pokaždé se ozvalo: „Volané číslo neexistuje.“

Jenže tím celý příběh neskončil. Letos 15. září kolem poledne se znovu v bytě Josefa Jaroše ozval telefon a znovu mu hlas nabízel vynikající šperk z chráněné dílny. „Cenu mi neřekli, tak jsem se zeptal. Záhadný hlas prohlásil, že 999 korun jen pro mě, ale ve skutečnosti stojí ta cennost čtyři tisícovky,“ popsal pan Josef komunikaci se záhadnou chráněnou dílnou. Tentokrát už žádné peníze neposlal.

„Stačí jeden telefonický hovor, souhlas se zasláním dárku v podobě mince, medaile, holítek či náhradních břitů a dotyčného člověka čeká jejich pravidelný přísun. Cílem obchodníků není zákazníky obdarovat, ale udělat z nich stálé odběratele svého zboží. Vylákají z nich totiž souhlas, který si nahrávají. Časté jsou také nabídky různých služeb, třeba mobilních tarifů se zlevněnými telefony či tablety,“ varuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Byť existuje obrana v podobě odstoupení od smlouvy, je lepší naučit se tyto nabídky rovnou odmítat.

Jak se bránit před šmejdy

  • nereagovat na nabídky pod časovým nátlakem – důkladně si prostudovat smlouvu na nabízené služby
  • nevěřit nabídkám na „zázračné“ přístroje a preparáty
  • dát si pozor na podvodné webové stránky maskované jako běžné e-shopy
  • pozor na on-line seznamovací služby zaměřené na seniory trpící osamělostí
  • nikdy hned nenakupujte po telefonu – chtějte maximum informací (IČO, webové stránky, telefonní číslo, mail)
  • informace si ověřte: zda se lze dovolat na dané telefonní číslo (je časté, že tito prodejci volaná čísla nezvedají); vyžádejte si webové stránky, kde si můžete produkt prohlédnout (a třeba i do kontaktu na této stránce napište, zda souhlasí); najděte si prostřednictvím vyhledávače google jméno prodejce, jeho e-mail a telefon (zda není toto jméno spojeno s nějakým trestním stíhání apod.)
  • pokud máte pochybnosti, nechte si poslat produkt na „dobírku“, otevřete ho na poště (díky tomu budete mít alespoň svědka) a ujistěte se, že máte přiloženou fakturu

Zdroj: dTest, Chráněné dílny OZP

Oběti, nebo nepozorní?

Problematika podvodných nabídkových akcí je fenoménem již 20 let. Její organizátoři mnohdy zneužívali důvěru starších lidí, kteří často čelili samotě a podobné akce mylně považovali za aktivní odpočinek. Série televizních reportáží a později dokumentární film Silvie Dymákové Šmejdi ukázaly pravou tvář těchto akcí, kde senioři často čelili tvrdému psychickému a nezřídka i fyzickému nátlaku.

Část lidí přitom poukazovala na fakt, že senioři nevýhodnou smlouvu nakonec podepsali a za peníze získali slíbené zboží, a nejednalo se tak o klasický podvod. Přesto se legislativa změnila (a stále mění). Senioři podobně jako například malé děti musí od legislativců dostávat zvláštní ochranu. Jsou skutečnými oběťmi a nikoli jen nepozornými zmatkaři, kteří si špatně přečtou smlouvu.