Václav Eiselt chce v dětech probudit touhu po hokeji

Hokejové začátky prožil Václav Eiselt v Benešově. Začal v první třídě a hokej si prý vybral kvůli tomu, že tehdy nebylo na výběr z tolika sportů a ostatních aktivit jako dnes. "My spíše létali za domem. Přihlásil jsem se na hokej a zůstal jsem u něj docela dlouho. Na své hokejové začátky vzpomínám s nadšením," říká Eiselt, pro něhož byl důležitou postavou v té době jeho táta. "Bez jeho podpory by to nešlo! A já bych mu chtěl za všechno moc poděkovat. Za jeho volný čas strávený na zimních stadionech, za skoro všechny víkendy, které jsme prožili na turnajích, za zavazování bruslí a oblékání do výstroje, že jsem mohl v 15 letech odejít do Dukly Jihlava a za podporu při zápasech v pozdějších letech," vyjmenoval hokejista a poděkoval ještě prvnímu trenérovi, který dokázal, že Eiselt začal hokej milovat. "Děkuji, Berto Hořejší. A také Leoši Krčmovi, s kterým jsme mívali tréninky brzo ráno a věnovali se jen technice bruslení."

close info Zdroj: Deník/Rudolf Muzika zoom_in Václav Eiselt (vlevo) v mládí.

Kam vedly další Eiseltovy kroky? Prošel dorosty v Jihlavě, ale pak se vydal do hlavního města. Tehdy se po dlouhých letech stávala silná značka ze Slavie a právě tam Eiselt zaujal trenéry Richtera a později Fardu. Bývalí reprezentanti byli nároční, ale Slavia pod nimi kvetla, navíc přišly persony typu Vladimíra Růžičky, Petra Jelínka a Miloše Hořavy. Eiselt si tam poprvé jako mladíček zahrál o postup do ligy a úspěšně. Za pár sezon si vybudoval solidní pozici a zajímavý krok udělal i v osobním životě. Vzal si zpěvačku Moniku Absolonovou. V té době dostal nabídku z Kladna, kde skončila slavná Blue Line Vejvoda - Patera - Procházka. Kladenští při hledání náhrady vsadili mimo jiné i na Eiselta, který ve trojce se Zdeňkem Eichenmannem a Ladislavem Svobodou vytvořili silnou formaci. Eiselt sehrál v Kladně za tři sezoně 156 zápasů, dával góly, bodoval. "A v létě s námi trénoval Jarda Jágr, i to byl už tehdy obrovský zážitek. Jarda je neskutečný, výjimečný. Klobouk dolů, že i v tolika letech ještě hraje. Pro něj je hokej život," chválí Eiselt. Ten po dobrých výkonech zákonitě dostal laso z další pražské štace - Sparty. Tam na jaře 2000 vybojoval mistrovský titul, když zlomil hegemonii Vsetína. "Fantastická sezona, kádr byl skvěle poskládaný. Ve finále jsme porazili Vsetín 3:0, a pak to byla velká euforie," vybavuje si.

close info Zdroj: Deník/Rudolf Muzika zoom_in Václav Eiselt na kartičkách coby hráč Slavie, Kladna a Sparty.

Ve velké konkurenci nezůstal a zamířil do Plzně. Ta pro něj nikdy nebyla vyvolenou adresou, prostě mu to tam nešlo jako jinde. Přitom třeba na hostování v podprůměrném Havířově zářil, udělal 34 bodů za 34 zápasů. Jenže po návratu do Plzně zase jediný gól a to byl konec. "Havířov jsem si vybral sám kvůli trenéru Výbornému, jehož jsem znal ze Sparty. A byla to jedna z nejlepších mých půlsezon v extralize. Tehdy jsem tam bydlel na zimáku a byl pořád tam. Nebylo tam hodně peněž, kádr držel hodně pospolu a byla tam skvělá parta," vzpomíná rád.

close info Zdroj: Deník/Rudolf Muzika zoom_in Václav Eiselt v dresu Berounských medvědů.

O prvním střetu Eiselta s showbyznysem byla řeč, vztah s Monikou Absolonovou však nevydržel. Přišlo ale setkání číslo 2, to si Eiselt zahrál v seriálu z hokejového prostředí Poslední sezóna. Ten se tvůrcům nepovedl, ani se nevysílá, Eiselt ale získal zajímavou zkušenost. "Nabídku jsem tehdy dostal od Ondry Vetchého, který nakonec hlavní roli nepřevzal. Místo něho ji získal Martin Dejdar. Měl jsem kluky naučit trochu bruslit. Jednou nebo dvakrát v týdnu jsme jezdili do Letňan, ve kterých jsme trénovali. Natáčení bylo skvělé, tři týdny jsme točili v Liberci, a pak na dalších místech. Možná se to nezdá, ale natáčení seriálu je velmi náročné. Každopádně dobrá zkušenost," říká.

close info Zdroj: Deník/Rudolf Muzika zoom_in Václav Eiselt v dresu Ústí nad Labem.

V hokeji Eiselt nakonec Plzeň přehodila o soutěž níž do Berouna, s nímž spolupracovala. Právě v Berouně nakonec zanechal obrovskou stopu, protože se stal vůdčí postavou týmu a jednou s ním v historické sezoně 2003/04 došel až do finále play off první ligy. Tam Medvědi padli s Jihlavou až v rozhodujícím pátém střetnutí o všechno. O extraligu neúspěšně zabojoval také v dresu Ústí nad Labem, tam měl ale tehdy Vsetín i dost štěstí. K Eiseltovi se otočilo až při angažmá v Mladé Boleslavi, kterou ale brzy poté opustil a naopak se jí snažil o extraligu připravit v dresu Chomutova. To už se mu nepovedlo a přešel do Kadaně, kde končil kariéru v osmatřiceti. I když úplně ne, po sedmi letech šel ještě pomoci mateřskému Benešou do kraje. A pořád byl platný.

close info Zdroj: Deník/Rudolf Muzika zoom_in Václav Eiselt v dresu Chomutova.

Jinak ale na dost dlouho na hokej zanevřel, raději hrál golf, ten chytil celou rodinu. Důvod byl zdravotní, ale i přístup mladých hráčů. "Když jsem v osmnácti přišel do Slavie, tak na kempu bylo 30 možná 35 hráčů a vybralo se 20, kteří na to měli. Když jsem končil, tak pořád nad mladými hráči držel někdo ochranou ruku se slovy: oni se ještě mohou rozehrát, mohou být dobří. Pak jsme se přestěhovali do Benešova a po narození syna jsem zase začal koketovat s hokejem. Trénoval jsem v náboru a od příští sezony bych mohl začít trénovat druhou třídu. Spíš chci být tatínek trenér, který chce v dětech probudit lásku ke sportu všeobecně - nejen do hokeje. Chci klukům ukázat, že to není jen o hokeji, ale také o partě kluků, hraní na ledě i mimo led a jiných sportech. Chci v nich probudit touhu, kterou jsem jako dítě měl já. Tehdy bych vyměnil všechno za to, abych mohl jít na trénink. To mi přijde, že u současných dětí chybí," dodal Václav Eiselt.

close info Zdroj: Deník/Rudolf Muzika zoom_in Václav Eiselt se synem