„Už z hor zní zvon, už tmí se kraj. A s ním tvůj syn šel spát. Všem přej týž sen, všem píseň hraj.“ S nesmrtelnou skladbou Karla Gotta se včera loučilo pohraniční městečko v Krušných horách s osmi muži. Klienti domova Kavkaz se zdravotním postižením zemřeli při lednovém tragickém požáru. Do kaple u hřbitova se v pátek po poledni přišli s ostatky zesnulých rozloučit lidé z vedení města, zdejších sociálních služeb i pozůstalí. Pohřbu se zúčastnili i dobrovolní hasiči z Vejprt, kteří byli u požáru první. Těžký pro ně byl nejen lednový zásah, ale i rozloučení.

Tragický požár v Vejprtech.
Domov ve Vejprtech mohli zapálit tři klienti. Převezli je na psychiatrii

Jak při obřadu nastínila smuteční řečnice, pro většinu zesnulých mužů byla jedním z největších koření jejich společného života v domově hudba. Tím dalším byly třeba televizní seriály. Někteří neměli rádi změny, další byli studnicí příběhů. A nejspíš pro všechny byl Kavkaz i s jeho personálem skutečným domovem, jednou velkou rodinou.

Stát i kraj poslali po požáru do Vejprt miliony. Sami lidé mohli přispívat do veřejné sbírky. Vybralo se hodně přes milion korun. „Všem děkuji. Za ty peníze se pokusíme udělat protipožární bezpečnostní opatření, aby se už nic podobného nestalo,“ řekl bezprostředně po pohřbu ředitel Městské správy sociálních služeb (MSSS) Viktor Koláček.

Vejprtský  místostarosta města Vlastimír Volín, který pomáhal při požáru domova pro mentálně postižené mezi prvními.
Místostarosta Vejprt Vlastimír Volín: Vnitřně mě ta tragédie sebrala

Statisíci přispěli i lidé z Německa. „To mě na tom překvapilo nejvíc, že lidé projevili takovou solidaritu,“ uvedla starostka Vejprt Jitka Gavdunová. „U nás jde spíš o velké částky od okolních obcí, firem spojených s Vejprty nebo velkých společností. Z Německa přišly drobnější částky, ale zato od ohromného množství lidí,“ přiblížila starostka. Ještě předtím, než se odebrala na hřbitov, dorazila na radnici delegace vietnamské komunity s darem 256 tisíc.

Sbírku chtějí Vejprtští využít na protipožární opatření v devíti objektech zdejších sociálních služeb. Čeká je velká investice kolem 15 milionů. „Jestli chceme mít klidné svědomí, tak je to cesta, kterou bychom chtěli do budoucna jít,“ dodala Gavdunová.

Pět milionů, které přišly od ministerstva práce a sociálních věcí, jsou vázané na opravu Kavkazu. Tu ale z velké části plní pojišťovna. „Teď byla zálohová faktura na 4 miliony na rekonstrukční práce,“ popsal Koláček. Velká část peněz se tak z Vejprt možná rezortu do konce roku vrátí. Milion, kterým městečku přispěl Ústecký kraj, tu nejspíš použijí na zlepšení kvality sociálních služeb.

Jaká teď panuje ve Vejprtech nálada? „Byla to tragédie, ale život jde dál. Je tu mnoho jiných úkolů, obec se nemůže zastavit,“ poznamenala starostka. Ta je s klienty sociálních služeb dobrá známá. Ve městě ji poznávají, zdraví a běžně i objímají. Také většinu zesnulých znala. Mezi zemřelými byli ti, kteří ve městě žili i přes třicet let. Jen pár z nich tu bylo nově.

Tragický požár ve Vejprtech
Do Vejprt lidé poslali desítky tisíc. Město zřídilo transparentní účet

Na vyhořelém Kavkazu se nyní intenzivně pracuje. „Rekonstrukce je v plném proudu,“ potvrdil vedoucí domova Petr Vagaši. Jen během jednoho dne do prací zasáhl příval nového sněhu a dělníci se do Vejprt nedostali. Už do konce února by mohlo fungovat spodní patro domova až pro dvanáct bydlících klientů. „Na vršku budovy se bude dál pracovat,“ doplnil Vagaši.

Přes dvě desítky mužů z vyhořelého domova nyní přebývají ve vedlejší budově Kavkazu nebo v ostatních objektech MSSS. Další tři jsou mimo Vejprty v jiných zařízeních. Jde o klienty, které vedení podezíralo ze zapálení domova. „Šlo mi o ty další dvě noci. Pokud by tam byl někdo, kdo to zapálil, což si soukromě myslím pořád, riskuju další klienty. Potřeboval jsem zúžit příčinu nebo okruh podezřelých,“ vysvětlil Koláček, proč nečekal na výsledky vyšetřování policie.

K tragickému požáru domova pro postižené Kavkaz ve Vejprtech došlo v neděli 19. ledna brzy ráno. Na účtu má 8 udušených a další raněné. Jeden z klientů je stále v nemocnici v kritickém stavu. Nedávnou událost nesou nadále psychicky špatně především zaměstnanci MSSS. Několik z nich podalo výpověď nebo ji zvažuje. „Další náraz bude zprovoznění domova, kam se někteří bojí chodit,“ dodal Koláček.

Tragický požár ve Vejprtech na Chomutovsku
Je to šílené. Kluky jsme znali, smutní po požáru lidé z Vejprt

Příčinou požáru byla s největší pravděpodobností něčí manipulace s otevřeným ohněm ve společenské místnosti domova. Policie zatím vyloučila, že by za požárem stál někdo, kdo se do budovy dostal zvenčí. Případ vyšetřuje jako obecné ohrožení z nedbalosti. Případnému viníkovi hrozí až 8 let vězení.

Vyšetřovatelé jako důvod požáru vyloučili technickou závadu. „Po odklizení všech trosek bylo v pravé části společenské místnosti určeno místo, kde stál gauč. Pravděpodobně na něm došlo k iniciaci požáru,“ prozradil již dříve Martin Charvát z krajského ředitelství policie. „V dané věci nadále probíhá prověřování, ke zveřejnění nemáme žádné další informace,“ sdělila nyní policejní mluvčí Alena Bartošová.

Jak viděli oběti požáru pozůstalí

Petr Altman rád chodil kolem domova a pozoroval okolí. Vždy se usmíval. Jeho nejoblíbenější činností bylo ležet v posteli a číst si při poslechu hudby.

Miloslav Císař byl duší domova. Neměl rád jakékoli změny. Dodržoval přesně svůj denní režim. Nejraději seděl ve svém křesle a mlčky pozoroval své okolí.

Zdeněk Duna miloval hudbu a pohledy. Rád se zapojoval do všech hudebních činností. Nejraději však v klidu s pohledy v ruce sedával na dvoře domova.

Oldřich Gabriel rád pomáhal při všem, co bylo potřeba. Žádná práce mu nebyla cizí. Pořád byl usměvavý a jeho dobrá nálada dokázala nakazit i ostatní.

V domově pro mentálně postižené den po požáru stále pracovali policisté a hasiči. Na snímcích jsou starostka obce, dobrovolný hasič z Vejprt, který byl na místě jako první a vedoucí domova.
Lidé, Ústecký kraj i stát. Finanční pomoc se do Vejprt hrne z více stran

Martin Jano byl na Kavkazu teprve velmi krátkou dobu. A přesto se dokázal nezapomenutelně zapsat do paměti všech ostatních. Byl tu nejvyšším obyvatelem a nad všemi ostatními vyčníval. Velmi rád zpíval a tančil, nejraději měl skupinu Lunetic, jejíž písně znal zpaměti. Miloval společenské akce.

Vladimír Klepetko byl člověk plný příběhů ze svého bohatého života, které velmi rád vyprávěl všem ostatním. Jako vypravěč neměl konkurenci a dokázal svými příběhy zaujmout ostatní klienty i personál domova.

Daniel Sčepka byl na Kavkaze nejdelší dobu. Miloval seriály jako Dallas a v poslední době Ordinaci v růžové zahradě. Celý personál měl pojmenovaný po postavách z těchto seriálů. Sám sebe označoval jako primáře Mázla. Rád zpíval a poslouchal hudbu.

Roman Tinz byl nejmenším obyvatelem Kavkazu. Měl své vlastní tempo a nikam nikdy nespěchal. Ostatní klienti mu často pomáhali. Vždy se zapojil do všech akcí domova.