V Česku je příliš mnoho obcí a stojí to nemalé peníze. Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto přišla s návrhem obce sloučit, čímž by se ušetřily miliardy korun. Jedná se o jedno z asi šesti desítek opatření, která by měla ozdravit veřejné finance. Nutno podotknout, že nápad se nesetkal s kladným přijetím a lze předpokládat, že k žádnému slučování obcí v České republice v nejbližší době nedojde.

Ministr financí Zbyněk Stanjura a jeho předchůdkyně Alena Schillerová na jednání v Poslanecké sněmovně.
Velký přehled: Kde všude chce vláda ušetřit sedmdesát miliard korun

Argumenty pro tento návrh jsou jasné. „Česká republika má dlouhodobě neobyčejně zbytnělý sektor samospráv a místních vlád, který téměř nemá srovnání se zbytkem Evropy. Má dle počtu obyvatel nejmenší průměrnou velikost obce ze všech zemí EU (cca 1 700), celkový počet obcí je naopak zcela extrémní (6 254) a s výjimkou Slovenska a Francie nevídaný,“ uvedla ve svém návrhu NERV.

Česko má kvůli tomu nebývalý počet politiků, poradci uvádějí asi šedesát tisíc, a nadprůměrné výdaje na samosprávu. Právě proto NERV přišla s myšlenkou na slučování menších obcí do větších a rovnou navrhla, že velikost obce by mohla být administrativně stanovena na tisíc a více obyvatel. Zároveň by se mohly zrušit obce, kde ve dvojích volbách za sebou nebyla sestavena žádná kandidátka. NERV si od toho slibuje deset miliard korun navíc do státní kasy.

Vesničkám chybí odborníci

„Mít spousty maličkých obcí vede k tomu, že obce mají málo pravomocí jako samosprávy a o to víc agend vykonávají úředníci v režimu státní správy. Mně nepřijde samozřejmé a jednou provždy dané, zda agendy typu úprav místního provozu, parkování, výběr pokut za parkování, pořizování územního plánu, stavební povolení a další mají spadat do samosprávy obcí, nebo je to role státu. Ale je jasné, že vyžadují expertizu a profesionální aparát. A obec o 200 nebo 1 000 obyvatelích takovou expertizu a aparát prostě mít nemůže,“ nastínil nedávno na Twitteru člen NERV a vedoucí Katedry národního hospodářství Právnické fakulty Univerzity Karlovy Libor Dušek.

Pro a proti: Mají se sloučit některé malé obce?

Zdroj: Youtube

S tím v podstatě souhlasí i ekonomka Věra Kameníčková ze společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Podle ní je největší nevýhoda malých obcí právě nedostatek profesionálů. „Neuvolněný starosta může jen těžko zvládat změny v legislativě a podobně,“ uvedla příklad. Nikdo sice dosud nespočítal, proč jsou malé obce méně efektivní než ty větší, Kameníčková by nicméně jako ekonomka zvedla pro sloučení obcí ruku. Podle ní by to bylo výhodné. „Zároveň by to chtělo, aby takto přidružené obce k větší obci měly v rozpočtu určitou svoji část,“ navrhla.

Resort se bojí úpadku demokracie

Jenže návrh NERV má silné odpůrce. Nesouhlasí s ním třeba ministerstvo vnitra. „V tomto ohledu ministerstvo dlouhodobě upřednostňuje širší využívání meziobecní spolupráce než slučování obcí. Žádné slučování obcí se v ČR neplánuje,“ prohlásila za resort Hana Malá.

Plánované zvýšení daně z nemovitosti může do státní pokladny přinést šest až osm miliard korun.
Dohady kvůli dani z nemovitosti: Obce se zvýšení brání, shoda není ani v koalici

Podle ní by takový krok, jak jej navrhuje NERV, sice nějaké peníze do státního rozpočtu přinesl, ale důsledky slučování by měly negativní dopad na lokální demokracii v České republice. Ministerstvo se tedy přiklání spíše k dobrovolné spolupráci mezi obcemi. Kvůli tomu připravuje úplně nový právní institut, kterým je Společenství obcí. „Obce sdružené do Společenství obcí budou moci více společně vykonávat veřejnou správu, než tomu bylo dosud. Z pohledu ministerstva vnitra přinese Společenství obcí více užitku než škrty v počtu obcí,“ míní Malá.

Příklady ze zahraničí

Nedůvěřivě na návrh NERV hledí i Svaz měst a obcí ČR. „Jako svaz bráníme zájmy i těch nejmenších, proto uvažujeme spíše o možnostech zatraktivnění života, jako například pro mladé rodiny nebo firmy v těchto malých obcích, než o jejich slučování. Díváme se třeba do Rakouska, kde se jim nabídkou bohaté občanské vybavenosti vylidňování daří zastavit,“ vysvětlila mluvčí svazu Alexandra Kocková.

Avšak právě Rakousko je podle Kameníčkové příkladem úspěšného sloučení obcí. „V Rakousku udělali všechno pro to, aby sloučení bylo pro spolknuté obce co nejpříjemnější,“ poznamenala. Podobný proces dopadl úspěšně třeba i v Německu nebo v severských zemích v 70. a 80. letech minulého století.

Kocková tvrdí, že vysoký počet obcí je historické dědictví z dob Rakouska-Uherska. „V Evropě jsme unikátem, každá čtvrtá obec má méně než 200 obyvatel,“ doplnila.

Vláda chce letos a poté i v dalších letech ročně ušetřit 70 miliard korun. Na čem? Denik.cz vás s jednotlivými navrhovanými škrty i možným zvýšením některých daní seznamuje v rámci seriálu Vládní škrty.

Počet obcí stoupl po revoluci

Ještě do poloviny minulého století bylo v Česku bezmála devět tisíc obcí. Od šedesátých let se jejich počet administrativně snižoval a v 70. a 80. letech jejich počet klesl na 4 778. „Z té doby pramení nechuť ke slučování, protože se nikdo nikoho na to neptal,“ tvrdí ekonomka Kameníčková.

Sleva na nepracující manželku či manžela funguje v českém daňovém systému od roku 2006.
Sleva na nepracující manželku je na odpis. Stát by mohl získat miliardy

Současná rozdrobená struktura pochází ze začátku 90. let, kdy zákon umožnil obcím se znovu osamostatnit. „Najednou stoupl počet obcí o 90 procent,“ přiblížila Kameníčková. V současné době je v České republice 6 254 obcí a čtyři vojenské újezdy.

Tento stav před několika lety kritizovala i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Poukázala tehdy na to, že jedna česká obec má v průměru 1 640 obyvatel, přitom v zemích Evropské unie je to 5 800 lidí. Ve všech zemích OECD je to dokonce 9 570 obyvatel. Takto malé obce podle organizace nedokážou dostatečně zajistit veřejné služby.