Před rokem 1989 bylo Československo v desítce největších vývozců zbraní na světě. Mnohdy do velmi problematických zemí, často se peníze za zakázky státu nikdy nepovedlo získat, ale naše postavení bylo velmi prestižní. Po roce 1990 se změnil svět. Především v Evropě došlo s pádem komunismu a koncem studené války k velkému odzbrojování. 

Československo se rozdělilo, tím se zmenšil a výrobně zkomplikoval i zbrojní sektor. Ani vstup nejdříve Česka a pak Slovenska do NATO na tom příliš nezměnil. Naše armády totiž i v poměru k nevysokému HDP patřily k nejhůře financovaným v celé Alianci. Trpěla tím především výroba těžké techniky, o něco lepší to bylo v lehkých zbraních, které se staly ve světě žádaným artiklem.

Každý den jeden tank či obrněnec pro Ukrajinu

Ruská agrese proti Ukrajině, tedy její současná horká fáze trvající už téměř pět set dní, změnila jen pozvolna se probouzející český obranný průmysl v rodinné stříbro, které obrovská potřeba Ukrajiny i tlak na vyzbrojení států NATO polily živou vodou. Česko se díky kombinaci tradiční výroby a nejvyspělejších technologií stalo z hlediska zbrojní výroby opět jednou z evropských mocností. 

Po pátečním jednání s Volodymyrem Zelenským to připomněl premiér Petr Fiala. „Válka trvá asi 500 dní, my dosud poslali 676 kusů těžké techniky a přes čtyři miliony kusů střední a velkorážní munice. Tedy každý den od prvního dne války z České republiky odjíždí zhruba 10 tisíc kusů munice a alespoň jeden tank, raketomet či houfnice," prohlásil Fiala.

Čeští zbrojaři jedou na plný výkon. Jejich příjmy z prodeje zbraní stouply na několikanásobek sumy z doby před začátkem ruské agrese. Podle odhadů dosáhly za rok 2022 jen v případě dodávek pro Ukrajinu hodnoty čtyřiceti miliard korun. K tomu je třeba připočíst výrobu pro českou armádu, která také potřebuje doplnit sklady vyprázdněné dodávkami munice a použitých či konzervovaných zbraní Ukrajině.

To, co se v Česku příliš v souvislosti s dodávkami zbraní Ukrajině nepřipomíná, je fakt, že část dodávek zbraní Kyjevu byla, nebo bude proplacena penězi Evropské unie z Evropského mírového nástroje, nebo přímo jinými spojenci, například Nizozemskem nebo Spojenými státy americkými. Dalším pro český zbrojní průmysl příznivým momentem je zvýšená poptávka po zbraních téměř na celém světě.

close Premiér Petr Fiala se setkal v Praze s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenskym. info Zdroj: Deník/Radek Cihla zoom_in Premiér Petr Fiala se setkal v Praze s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenskym.

Společná výroba zbraní s Ukrajinci

V případě Ukrajiny české dodávky pokračují maximálním možným tempem, ale nezůstává jen u zbraní. „Česko a celý demokratický svět musí v podpoře Ukrajiny pokračovat. Česká republika proto například pomůže s výcvikem ukrajinských pilotů na stroje včetně letadel F-16. Dodáme letecké simulátory, aby mohl výcvik probíhat nejen na Západě, ale přímo na Ukrajině," uvedl premiér Fiala.

Česko podporuje také společnou výrobu zbraní na Ukrajině. Memorandum o spolupráci podepsali v pátek náměstek ministryně obrany František Šulc a ukrajinský ministr pro strategická odvětví průmyslu Oleksandr Kamyšin. „Jde o zcela konkrétní projekty,“ ocenil spolupráci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

Podle Fialy bude Česko i tímto způsobem pomáhat zajišťovat lepší soběstačnost Ukrajiny ve výrobě zbraní. To bude dlouhodobě přispívat k bezpečnosti země i po vítězné válce s Ruskem. 

Česko však nemůže Ukrajině dodat všechno. „Jednáme o systémech dalekého doletu, především se Spojenými státy. Jednáme i o dělostřelecké munici dlouhého doletu," uvedl Zelenskyj o klíčových zbraních se západními spojenci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci po jednání s českým premiérem Petrem Fialou. | Video: Deník/Luboš Palata

Česká letadla v maďarských rukou

Jedna špičková česká zbrojní firma, Aero Vodochody, jejíž letouny L-159 významně pomohly porazit před několika lety islámský stát, se však zatím v souvislosti s Ukrajinou nezmiňuje. Podzvukové bitevníky by přitom mohly zásadně pomoci v likvidaci tankových jednotek a pozemních síl Rusů.

„Nic se nepřipravuje, česká armáda už ve skladech žádné L-159, které by nevyužívala nemá,“ uvedl dobře informovaný zdroj. Je však možné, že Ukrajinci si L-159 nakonec stejně vyzkouší, a to v rámci výcviku na americké F-16, který má probíhat v Česku.

Ani o nějaké výrobě nových letounů L-39NG pro Ukrajinu se žádné zprávy neobjevují. „Nikdo se tím nezabývá, to je obsese vás novinářů,“ uvedl již citovaný zdroj.

Může to souviset i s tím, že výrobce L-39NG, české Aero, nyní vlastní maďarský byznysmen Kristóf Szalay-Bobrovniczky. Maďarsko má vůči Ukrajině nejméně přátelský postoj ze všech zemí NATO.