Bělorusové sdílejí od minulého týdne na sociálních sítích jeden černě znějící vtip: "V Minsku jde člověk z práce, je střízlivý, o nikoho se nestará. Najednou u něj zastaví neoznačené auto, Omonovci vyskočí (příslušníci zásahové milice Omon, pozn. red.) a začnou ho obušky mlátit hlava nehlava. Muž křičí: ‚Co blázníte, já jsem volil Lukašenka!‘ ‚Nelži, ty šmejde! Lukašenka nikdo nevolil!‘"

Nejdřív sebrali syna, potom rodiče

Vtip nicméně téměř bez nadsázky vystihuje situaci, v níž se běloruské hlavní město minulý týden opravdu ocitlo. Od předminulé neděle začaly v tomto městě probíhat masové protesty proti výsledkům prezidentských voleb, v nichž dosavadní prezident Alexander Lukašenko získal údajně 80 procent hlasů. Podle demonstrantů, ale také podle nevládních organizací a evropských vůdců byly volební výsledky úmyslně zmanipulovány a Lukašenko vyhrál podvodem.

Proti protestujícím, ale i proti náhodným chodcům začala skutečně zasahovat policie, o čemž se přesvědčil i šestnáctiletý mladík, jehož zadržela minulé pondělí kolem osmé večer. "Dojel nás neoznačený minibus, vyskočili z něj členové policejní speciální skupiny, chytili mě a odvezli na nějakou policejní stanici. Byl jsem v nějaké tělocvičně, musel jsem ležet s tváří k podlaze," řekl serveru Euronews teenager, jehož jméno server neuvedl s ohledem na jeho bezpečnost.

Policie ho sebrala podobně jako řadu jiných demonstrantů, a protože mu odepřela přístup k telefonu, nemohl ani zavolat domů rodičům. Ti o něj dostali strach a vydali se ho do večerních ulic města hledat. A policie je zadržela také.

"Bojím se toho, co se děje. Věděl jsem o brutalitě běloruské policie, nedělal jsem si žádné iluze. A bojím se o rodiče. Nevím, kde jsou, a to mě děsí," řekl teenager serveru Euronews. Dodal, že má velký strach o svou matku, která je diabetička, a pokud se včas nedostane ke svým lékům, může upadnout do kómatu. 

Podle Euronews mladík o osudu svých rodičů několik dní vůbec nevěděl a ani jeho právník se s nimi nemohl nijak spojit. Až minulý pátek ráno prý byli všichni členové rodiny bez jakéhokoli vysvětlení opět propuštěni.

Násilí se stupňuje

Od vypuknutí protestů popisují svědci řadu případů policejního násilí. Tato svědectví napřed hovořila o nepřiměřeném násilí při zásazích v ulicích, od bití až po střelbu gumovými projektily. Od pátku se však začaly objevovat také zprávy o tom, co se děje s demonstranty po zadržení. Podobně hovořil podle Euronews také zadržený mladík.

"Tvrdě tam mlátili lidi. Zmlátili i mě. Když jsme byli v té tělocvičně - myslím, že nás tam zavřeli, protože už nás neměli kam dát - tak tam chodili a hledali lidi, které pak zbili. Mě ztloukli ještě v policejním autě, když mě převáželi, a v tělocvičně také, ale ne tolik."

Podle svých slov dostal obuškem, povětšinou do zad. I po několika dnech cítí na zasažených místech bolest.

Jeho případ není podle serveru Euronews zřejmě ani zdaleka ojedinělý. Server v této souvislosti cituje slova běloruského aktivisty v oblasti lidských práv, zakladatele nevládní organizace Vjasna Alese Bjaljackiho, který pro běloruské rádio Svoboda uvedl: "Máme zprávy o bezpříkladném mučení, zejména ve dvou zadržovacích centrech v minské Akrescinově ulici. Zadržené tam mlátí do bezvědomí, buď poté, co je tam převezou, nebo i teď, kdy je začínají postupně propouštět. Dělají to zvláštní síly, pořádková policie a interní jednotky. Dostali přímý rozkaz, aby používali mučení," prohlásil Bjaljacki.

Předvídat, jak se bude situace v Bělorusku vyvíjet dál je pro řadu odborníků obtížné. Lukašenko, který vládne Bělorusku nepřetržitě od roku 1994, prohlásil, že žádnou revoluci ani žádný "nový Majdan" nepřipustí - s odkazem na ukrajinské události z doby před více než šesti lety, kdy byl svržen ukrajinský prezident Viktor Janukovyč.

Podle teenagera vyzpovídaného serverem Euronews je běloruská budoucnost zřejmá. "Myslím, že protesty budou v nějaké podobě nadále pokračovat. Důvěra vůči úřadům je teď v Bělorusku menší než nulová. Po celé zemi lidé vědí o armádní a policejní brutalitě při potlačování protestů. I kdybychom nyní neuspěli, v budoucnu vyhrát můžeme, protože Lukašenkovu režimu nevěří ani jeho vlastní lidé, ani mezinárodní společenství," uvedl.

Protože mu bylo teprve šestnáct, nemohl ještě volit, ale kdyby mohl, pak by podle svých slov dal svůj hlas Lukašenkově vyzývatelce Svjatlaně Cichanouské, sedmatřicetileté učitelce angličtiny, která kandidovala v prezidentských volbách v čele opozice proti stávajícímu běloruskému vůdci a po volbách se musela uchýlit do sousední Litvy.

"Chci, aby se svět dozvěděl pravdu o tom, co se v Bělorusku děje. Nejde o malé skupinky protestujících. Režim brutálně potlačuje hnutí lidí, unavených ze života v diktatuře. Včera na ně i stříleli," uzavírá teenager.