Nasazení českého týmu předcházely průtahy ze strany libanonské armády. „Od rána armáda nepovolovala mezinárodním týmům nasazení. Český tým si proto začal hledat vhodné místo k nasazení sám, proběhly průzkumné práce a z naší strany byl velký tlak na možnost začít pracovat,“ uvedla mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR Nicole Studená.

„Komunikace s armádou však byla velmi komplikovaná. Teprve po důrazném naléhání také ze strany České ambasády v Bejrútu se konečně podařilo prosadit nasazení a náš tým bude do 30 minut v akci. Nasazena budou obě družstva a všichni psi,“ doplnila. „Libanonská armáda nám označila náš úsek, tam budeme provádět vyhledávání,“ uvedl velitel týmu Jiří Čmakal.

Tým českých specialistů bude operovat přímo v prostorách přístavu, ve kterém došlo k ničivé explozi. „Přesně se to nedá určit, byly to skladovací haly a ještě nějaké přilehlé prostory. Je to širší území, celkově asi 85 tisíc čtverečních metrů,“ vysvětlil Čmakal. „Je to v těsné blízkosti místa výbuchu, odhadem tak 500 metrů,“ upřesnil.

„Tým je od odpoledních hodin nasazen v sutinách. Pracujeme 500 metrů od epicentra výbuchu poblíž sila. Na místě probíhá ústřední koordinace prací. Nasazení je plánováno do setmění, cca 21 hodin. Všichni členové týmu jsou v pořádku a situace je v rámci možností stabilní a bezpečná,“ informoval později na twitteru HZS ČR.

Statisíce lidí přišly o domov

"Dosud je na 137 mrtvých a více než 5000 zraněných," uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví. Obrovské exploze podle úřadů způsobil požár v přístavním skladu, kde bylo uloženo asi 2750 tun dusičnanu amonného, který se často využívá v hnojivech, jako dezinfekční prostředek vody a díky oxidačním vlastnostem i v pyrotechnice. Mohutná tlaková vlna způsobila rozsáhlé škody až pět kilometrů od místa výbuchu a podle bejrútského guvernéra Marvána Abbúda ztratilo domov až 300 tisíc lidí.

Podle informací české diplomacie mezi oběťmi nejsou čeští občané. O život při explozi přišel francouzský architekt Jean-Marc Bonfils a dalších 24 jeho krajanů bylo zraněno, uvedla na twitteru francouzská ministryně kultury Roselyne Bachelotová.

Macron chce koordinovat mezinárodní pomoc Libanonu

Libanon čelí politické a ekonomické krizi a bude nadále trpět, pokud nezavede reformy. Podle agentury Reuters to dnes řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který přiletěl do Bejrútu. Podle agentury AFP Macron také přislíbil další francouzskou pomoc Libanonu a uvedl, že bude usilovat o koordinaci pomoci na mezinárodní úrovni.

Po příletu Macrona na letišti přivítal jeho libanonský protějšek Michel Aún. "Pomůžeme v nadcházejících dnech zorganizovat další pomoc, na francouzské úrovni, na evropské úrovni," citovala Macrona agentura AFP. "Chci zorganizovat evropskou spolupráci a širší mezinárodní spolupráci," doplnil prezident k otázce pomoci pro Libanon.

Francie vyslala do Libanonu první várku humanitární pomoci ve středu. Z Marseille se vydalo letadlo s vybavením, lékaři, zdravotními sestrami a hasiči. Poté z Paříže odletěla další dvě letadla s příslušníky civilní obrany a několika tunami vybavení. Do Libanonu ve středu dorazila také skupina českých hasičů; jde o zhruba čtyři desítky specialistů z týmu USAR, kteří jsou cvičení na vyprošťování lidí z trosek, ve skupině jsou také kynologové se psy, statik či lékař.

Macrona podle plánu čeká návštěva zničeného přístavu a setkání s dalšími libanonskými politiky. Pozdě odpoledne by měl vystoupit na tiskové konferenci.

EU přislíbila 33 milionů eur na pomoc Libanonu

Evropská unie přislíbila 33 milionů eur (téměř 865 milionů Kč) na pomoc libanonskému hlavnímu městu Bejrútu, který se potýká s následky ničivé exploze, při níž přišlo o život nejméně 137 lidí a kolem 5000 bylo zraněno. Po dnešním telefonickém rozhovoru mezi předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou a libanonským premiérem Hasanem Dijábem o tom informoval web EK.

Pro dodatečné financování rekonstrukce Bejrútu se uskuteční také dárcovská konference, uvedla agentura AFP s odvoláním na unijní zdroj. Uvolnění 33 milionů eur podle EK umožní pokrýt okamžité potřeby záchranných a zdravotnických služeb.

Při explozi zemřela zaměstnankyně německé ambasády

Při úterním výbuchu v libanonské metropoli Bejrútu přišla o život i zaměstnankyně německé ambasády. Podle agentury DPA to dnes uvedl šéf německé diplomacie Heiko Maas.

"Naše nejhorší obavy se potvrdily," uvedl Maas s tím, že zaměstnankyně velvyslanectví zemřela ve svém bytě v důsledku exploze. "Velmi děkuji všem, kteří stejně jako naše zesnulá kolegyně každý den po celém světě ve službách naší země nesou velká osobní rizika," zdůraznil a vyjádřil soustrast jejím příbuzným a kolegům v Bejrútu. Poškozena byla v důsledku výbuchu i budova německé ambasády.

Ničivá exploze si podle ranního sdělení libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádala na 137 mrtvých a kolem 5000 zraněných. Agentura Reuters nyní píše o 145 zemřelých. Řada lidí se stále pohřešuje. Podle informací české diplomacie mezi oběťmi nejsou čeští občané.

Tragédii podle úřadů způsobil požár v přístavním skladu, kde bylo uloženo asi 2750 tun dusičnanu amonného, který se často využívá v hnojivech, jako dezinfekční prostředek vody a díky oxidačním vlastnostem i v pyrotechnice. Mohutná tlaková vlna způsobila rozsáhlé škody až pět kilometrů od místa výbuchu a podle bejrútského guvernéra Marvána Abbúda ztratilo domov až 300 tisíc lidí.

Nechte nás ošetřit libanonské civilisty, žádají izraelští lékaři

Pokud Libanoncům zraněným při úterní explozi v Bejrútu nebude z politických důvodů umožněna léčba v Izraeli, bude to znamenat zbytečnou ztrátu životů. Podle izraelského listu The Times of Israel to uvedli izraelští lékaři z nemocnice blízko hranice s Libanonem. Počet obětí výbuchu v bejrútském přístavu vystoupil na nejméně 137 mrtvých a více než 5000 zraněných. Desítky lidí se stále pohřešují.

"Bude to znamenat zbytečné utrpení a smrt," uvedl lékař Anthony Luder z nemocnice v Safedu. Doplnil, že všichni jeho kolegové jsou připraveni na nápor zraněných z Bejrútu, který je vzdušnou čarou vzdálený pouhých 160 kilometrů. Zranění Libanonci by se podle Ludera mohli stát "obětí terorismu Hizballáhu", pokud jim toto šíitské libanonské hnutí, jehož zástupci jsou i ve vládě, zakáže, aby byli léčeni v Izraeli.

Šéf safedské nemocnice Salman Zarka si nemyslí, že by Hizballáh a zejména jeho vůdce Hasan Nasralláh léčbu libanonských civilistů v Izraeli dovolil. Skupinu však vyzval, aby se soustředila na humanitární hledisko. "Opravdu doufám, že nám Nasralláh umožní zachraňovat životy," řekl Zarka ve středečním rozhovoru s kanálem Kan.

"Prosím, prosím, dejte politiku stranou a přijměte pomoc, kterou nabízíme," uvedl mezitím Luder. "Léčili jsme Libanonce po celá 80. a 90. léta," doplnil s tím, že to skončilo kvůli rostoucímu vlivu Hizballáhu, který je proti veškerému kontaktu s Izraelem.

Luder, který je primářem pediatrického oddělení, uvedl, že libanonské nemocnice nejsou připraveny na takový nápor zraněných. "Počet mrtvých v Bejrútu naznačuje, že zdravotní potíže mají tisíce lidí, a oni zkrátka nemají vybavení, aby je ošetřili a jejich ostatní sousedé nejsou v dobré pozici, aby jim dokázali pomoci," řekl.

Také izraelská vláda v úterý večer, tedy krátce po útoku, oznámila, že je připravena Libanonu poskytnout humanitární pomoc. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nabídku ve středu zopakoval. "Rozlišujeme mezi režimy a lidmi," řekl.

Jako výraz solidarity s Bejrútem byla ve středu večer na telavivskou radnici promítnuta libanonská vlajka. "Humanita má přednost před každým konfliktem a naše srdce je s libanonským lidem, po hrozné katastrofě, která ho postihla," uvedl starosta Ron Huldaj.

Izrael a Libanon jsou oficiálně ve válečném stavu a neudržují diplomatické vztahy. Naposledy vypukl otevřený konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem v roce 2006, když komando bojovníků Hizballáhu přešlo hranici a uneslo z izraelského území dva izraelské vojáky. Následná měsíc trvající takzvaná letní válka stála život asi 1200 Libanonců a 160 Izraelců.

Promítnutí libanonské vlajky se však v Izraeli neobešlo bez kritiky řady zákonodárců. Devětadvacetiletý syn premiéra Jair Netanjahu to na twitteru označil za "šílené" a doplnil, "Libanon je oficiálně nepřátelský stát".