1) Co se to vlastně v Rusku stalo?
Celé drama, které bylo možné sledovat jen na základě kusých informací a útržků na sociálních sítích, protože oficiální ruská média o něm informovala jen velice omezeně a vlastních zdrojů z Ruska má Západ minimum, vyvolalo rostoucí napětí mezi Jevgenijem Prigožinem a velením armády v čele s ministrem obrany Sergejem Šojgu.

Po Prigožinem zveřejněném, ale z jiných zdrojů nepotvrzeném útoku armády proti ležení Wagnerovců na okupované části Ukrajiny vyrazili Wagnerovci na ruské území. Obsadili Rostov na Donu, a to včetně jižního velitelství Jižní armády. Po neúspěšných vyjednáváních, Kreml totiž požadavky Prigožina odmítl, se Wagnerowci dali na pochod směrem k Moskvě. Během dne urazili fakticky bez boje několik set kilometrů a dostali se asi 200 km od Moskvy.

Večer se Prigožin s běloruským prezidentem Alexanderem Lukašenkem dohodl na beztrestnosti, svém odchodu do Minska a návratu Wangerovců do polních táborů na okupované Ukrajině a jejich beztrestnosti a zařazení do ruské armády.

2) Byl to puč?
Prezident Vladimir Putin akci Wagnerovců ve svém projevu k národu v sobotu dopoledne označil za vzpouru a prohlásil, že ti, kdo akci uskutečnili, budou pohnáni k odpovědnosti. Prigožin sám, který do té chvíle uváděl, že nejde o akci proti Putinovi, začal nepřímo vyhrožovat Kremlu, že dojde až do Moskvy. Během pokusů zničit postupující jednotky Wagnerovců mělo být sestřeleno pět bojových vrtulníků a jedna stíhačka, protože wagnerovci disponovali z fronty i protileteckými systémy.

V podvečer odletěl prezidentský speciál z Moskvy do Petrohradu, ale neví se, zda byl Putin na jeho palubě. Na několika místech před Moskvou rusové úmyslně zničili dálnici, aby ztížili postup Wagnerovců. Prigožin ovšem převzetí moci za cíl nikdy přímo neoznačil. „Putin a Prigožin jsou z jednoho gangu,“ charakterizoval je bývalý ruský ministr zahraničí Andrej Kozyrev,

3) Co bude dál?
Zdá se, že Prigožin skutečně uvěřil dohodě s Lukašenkem. Wagnerovci zastavili postup a skutečně se stahují do polních ležení. „Prigožin odejde do Běloruska,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Z Rostova na Donu podle dostupných zpráv citovaných agenturou Reuters skutečně vůdce Wagnerovců zmizel. Sobotní tažení je zřejmě pro Wagnerovce labutí písní. Podle tvrzení Kremlu budou zařazeni pod armádní velení. Otázkou je, jak moc je otřesena moc samotného Vladimira Putina.

4) Změní tažení situaci na frontě s Ukrajinou?
Ukrajina sice oznámila zahájení rozsáhlejších ofenzivních akcí, ale puč trval příliš krátce na to, aby ho mohla využít nějak zásadně. Až příští dny a týdny ukážou, jak moc je nalomena morálka ruských jednotek.

Otázkou také zůstává, jak moc budou Rusku chybět samostatní Wagnerovci a zda Ukrajina dokáže prolomit obranné ruské linie. Skutečnost, že 25 tisíc Prigožinových mužů dokázalo během dne obsadit tři velká ruská města vzdálená od sebe stovky kilometrů, je pozoruhodnou informací i pro ukrajinské velení.

5) Mohla to být zpravodajská hra Ruska?
Pravdou je, že celá akce proběhla, znovu podle dostupných a neúplných zdrojů, s minimem obětí. Mluví se o 15 zabitých vojácích a zmíněných vrtulnících a letadlech. Postupu Wangerovců nebyl kladen ve velkých městech jako Rostov na Donu či Voroněž žádný viditelný odpor.

Vystoupení Putina, zničení dálnice, blokování internetu v Rusku a mnoho dalších okolností ale ukazuje na to, že o konspirační akci ruského velení, které by tím chtělo Ukrajince přilákat k začátku ofenzívy a vlákat do pasti, zřejmě podle všeho opravdu nešlo. A to ani navzdory veškeré bizarnosti a nepochopitelnosti mnoha událostí s „pučem“ spojených.

Incident ukázal velké informační vakuum v Rusku a to, že v zemi probíhají zásadní procesy, o kterých novináři, Západ a možná ani Kreml nemají tušení.