Onu první „esemesku“ odeslal dne 3. prosince 1992 Neil Papworth, v té době dvaadvacetiletý softwarový programátor z Velké Británie, a adresoval ji tehdejšímu řediteli britské telekomunikační společnosti Vodafone Richardu Jarvisovi.

Neil pracoval jako vývojář pro dnes již neexistující anglo-francouzskou IT společnost Sema Group Telecoms a byl coby testovací inženýr součástí týmu vyvíjejícího pro britský Vodafone právě službu krátkých zpráv, tehdy zvanou „Short Message Service Center“ (SMSC).

Hedy Lamarrová v roce 1940 v komedii Comrade X, v níž hrála po boku Clarka Gablea
Velký den. Před 80 lety se nahá kráska z Čech Hedy Lamarrová stala matkou wi-fi

Sema Group v té době doufala, že tyto krátké zprávy využije jako pagingovou službu (Pager je malé osobní telekomunikační zařízení, které umožňuje krátké textové nebo číselné zprávy pouze přijímat. Zprávy na pager bylo možné posílat jak jednotlivě, tak hromadně. Konkurencí, která paging nakonec vytlačila, byly právě zprávy SMS posílané na mobilní telefon, pozn. red.).

SMS na vánoční party

Poté, co Papworth nainstaloval systém na místo západně od Londýna, sedl si k počítačovému terminálu a poslal jednoduché přání na mobilní telefon Richarda Jarvise, jenž se v té době účastnil předvánočního večírku.

„Nepřipadalo mi to vůbec důležité,“ řekl před pěti lety v CBC Radiu Papworth. „Pro mě to znamenalo jen dodělat v daný den svou práci a zajistit, aby náš software, který jsme vyvíjeli dobrý rok, fungoval správně. Neměl jsem tušení, že první text se nakonec změní v to, čemu dnes říkáme textové zprávy.“

Zásilka od Netflixu, rok 2005. Netflix původně fungoval jako zásilková půjčovna DVD.
Jak před 25 lety začínal Netflix? Jeho zakladatelé mysleli na psí žrádlo

Krátce poté Papworthovi z vánočního večírku zavolali, že odchozí zpráva byla úspěšná – mobilní telefony totiž v té době ještě neuměly na SMS zprávu odpovědět jinou SMS zprávou. Podle jeho slov pak následovala nevzrušená „britská oslava“: „Asi jsem si otřel čelo svým britským kapesníkem nebo něco takového. Trochu se mi ulevilo, že to fungovalo. Ale žádné davové nadšení ani nic podobného se nekonalo.“

O rok později představila Nokia poprvé funkci SMS s výrazným „pípnutím“, které signalizovalo příchozí zprávu. V roce 1997 představila první telefon s plnohodnotnou klávesnicí.

Jak vznikl „LOL“ a „ROFL“

Textové zprávy měly zpočátku limit 160 znaků kvůli omezení šířky pásma. První uživatelé se to rychle naučili obcházet tím, že vynalezli a začali používat takzvaný textspeak neboli „txt spk“, což znamená jazyk krátkých textových zpráv.

Vznikly tak populární zkratky jako LOL (výraz pro hlasitý smích, odvozený z anglických slov „laughing out loud“, tedy „směju se nahlas“) nebo ROFL („rolling on the floor laughing“, tedy „válím se smíchy po podlaze“).

Dalším výrazným znakem textspeaku byly emotikony, tedy symboly ukazující emoce, původně vytvořené ze znaků na klávesnici: například dvojtečka, pomlčka a pravá závorka v podobě „:-)“ představovala úsměv. Pamatujete si mimochodem chvíli, kdy jste tenhle emotikon viděli poprvé, a víte ještě, kdo vám jako první vysvětlil jeho význam?

Odborníci varují, že používání emotikonů v pracovním prostředí může vést k mnohým nedorozuměním kvůli rozdílným názorům na to, co který smajlík vlastně znamená.
Pravý význam smajlíků? V práci se raději některým vyhněte, varují odborníci

Tyto emotikony později inspirovaly vznik prvních emodži, tedy zjednodušených „obličejíků“ symbolizujících emoční naladění. Přičemž zrovna Papworth, podobně jako mnoho dalších příslušníků jeho generace, emodži příliš nevyužívá a jeho esemesková komunikace je stále velmi staromódní, nebo, jak se dnes říká, „old school“. 

„Když dávám smajlíka, je to pořád pomlčka s dvojtečkou a uzavřená závorka. Telefon to možná převede na malou grafiku, ale do nabídky emotikonů nechodím. Je to tak, takhle můj mozek funguje. Asi jsem uvízl v 90. letech,“ připouští odesílatel historicky první SMS.

Do všech sítí

Zprávy však bylo možné zprvu posílat pouze v rámci stejné mobilní sítě, posílat SMS do sítí konkurenčních společností bylo možné až v roce 1999, tedy sedm let po Neilově první esemesce. Právě tento krok ovšem službu SMS nesmírně zpopularizoval a přispěl k jejímu velkému rozmachu, protože poslat krátkou textovou zprávu vyšlo výrazně levněji, než do „cizí“ sítě volat, takže se to rychle stalo velmi oblíbeným způsobem komunikace.

Dnes, po 30 letech od prvního vánočního přání, si tímto způsobem přejí každoročně o Vánocích miliony lidí po celém světě. SMS zprávy tak zatlačily do pozadí například kdysi velmi oblíbené vánoční pohlednice, které byly v minulosti často jediným způsobem, jímž spolu udržovali kontakt například vzdálení příbuzní nebo někdejší známí.

„V roce 1992 jsem netušil, jak populární se textové zprávy stanou a že to dá vzniknout emotikonům a aplikacím pro zasílání zpráv, které používají miliony lidí. Teprve nedávno jsem svým dětem řekl, že jsem poslal první text. Když se ohlédnu zpět, je jasnější vidět, že vánoční poselství, které jsem poslal, bylo klíčovým okamžikem v mobilní historii,“ uvedl před pěti lety Neil Papworth.