O co jde, kdy a kdo volí

O jaké volby jde?
V nadcházejících volbách si Slováci volí nový parlament. Ten je jednokomorový, jde o nejvyšší zákonodárný orgán a tvoří jej 150 poslanců. Parlamentní volby se konají jednou za 4 roky. Současné se odehrají v předčasném termínu (asi o pět měsíců dříve, než by se konaly další řádné volby), o němž se rozhodlo koncem letošního ledna. Volit mohou všichni slovenští občané starší 18 let, s výjimkou těch, které soud práva volit zbavil. Kandiduje celkem 24 stran a hnutí a 1 koalice. 

Kdy Slováci volí?
Parlamentní volby na Slovensku jsou jednodenní. Konat se budou v sobotu 30. září. Hlasovací místnosti se otevřou ve všech okrscích v 7 hodin ráno a zavřou ve 22 hodin večer, připomíná RTVS

Kdy budou k dispozici volební výsledky?
Na rozdíl od České republiky, kde v současnosti po dvoudenních volbách nastává napínavé čekání na výsledky v sobotu odpoledne, Slováky, kteří budou chtít sledovat aktuální vývoj, čeká noc bez spánku. Sčítání začíná okamžitě po uzavření volebních místností, tedy po desáté hodině večer. Standardně bývá o vítězi voleb jasno v prvních ranních hodinách. Státní volební komise zveřejní oficiální výsledky v neděli 1. října ráno. 

Jak budou volit Slováci žijící v České republice?
Slovenští občané žijící mimo svou vlast mohli požádat o příležitost volit ze zahraničí do 9. srpna letošního roku. Pokud někdo žádost do tohoto termínu odeslat nestihl, bude muset přijet na Slovensko, nebo o možnost volit přichází. Jak uvedl slovenský deník Sme, úřady letos zaznamenaly historicky nejvyšší zájem lidí volit ze zahraničí. Žádosti o volbu přišly od 72 993 Slováků celkem ze 131 zemí světa, nejvíc z České republiky. 

close Volby na Slovensku vyvrcholí v sobotu. info Zdroj: ČTK zoom_in Volby na Slovensku vyvrcholí v sobotu

Hlas slovenského občana ze zahraničí se počítá po zaslání vyplněného hlasovacího lístku na slovenské ministerstvo vnitra, doručit ho je potřeba nejpozději 29. září.

Mnoho Slováků žijících v dojezdové vzdálenosti od vlasti ale zřejmě přijede volit přímo tam. Vzhledem k tomu se ve volební den nebo den před volbami a po volbách počítá se zvýšeným počtem cestujících z České republiky na Slovensko a zpět. Někteří voliči dokonce z Česka pojedou mimořádným spojem.

Speciální „Volebný vlak“, konkrétně určený slovenským studentům studujícím na vysokých školách v České republice, vyjede 29. září z Prahy a konečnou stanici bude mít v Bratislavě. Informoval o něm aktivista Marek Mach z organizace Mladí proti fašizmu, která vlak připravila ve spolupráci se slovenskými drahami. Jízda je zdarma, zájemci se musí předem registrovat, aby bylo jasné, že splňují podmínky (vlak je určen především studentům směřujícím k volbám a přednostně také těm, pro které by jinak cesta domů představovala peněžní zátěž).

Jak doplňuje televize Markíza, celkem organizátoři počítají s tím, že k volbám přepraví 1400 studentů. 

Slováci nemusí za splnění určitých podmínek nutně volit v místě trvalého pobytu. Jde o situaci, kdy si předtím vyřídili hlasovací průkaz, o nějž je nutné požádat na obecním úřadě v místě trvalého bydliště nejpozději do 29. září, tedy den před konáním voleb. I proto se například při prezidentských volbách v roce 2019 tvořily řady ve volebních místnostech v blízkosti slovenských hranic - například v obci Kúty, kde zastavují dálkové mezinárodní vlaky směřující z České republiky na Slovensko. V daném roce byla ale volba ze zahraničí administrativně složitější. 

Jaká byla v minulosti volební účast?
V zatím posledních parlamentních volbách v roce 2020 volilo 65,8 procenta oprávněných voličů. Šlo o 3. nejvyšší volební účast od vzniku samostatné Slovenské republiky v roce 1993 (více lidí volilo jen ve volbách v roce 1998 (84,2 procenta) a 2002 (70 procent).

Co nastane po volbách?

Kolik procent musí strana získat, aby se dostala do parlamentu?
Na Slovensku se do parlamentu dostane samostatná strana, která získá více než 5 procent voličských hlasů. Tato hranice stačí i v případě, pokud se na jedné kandidátní listině spojí více stran, ale nekandidují jako koalice. Koalice složená ze dvou nebo tří stran potřebuje minimálně 7 procent hlasů voličů, větší koalice složené ze 4 a více subjektů pak potřebují 10 procent. V nadcházejících volbách kandiduje 24 samostatných stran a 1 koalice o velikosti, u které je nutné pro volební úspěch překročit sedmiprocentní hranici.

Kdo sestaví vládu?
Pověření k sestavení vlády dostává od slovenského prezidenta tradičně vítěz voleb, tedy strana, která získala nejvíce hlasů voličů. Následovat budou politická vyjednávání. Pokud se vítězné, respektive pověřené straně povede sestavit vládu, následuje ústavní jmenování. Seznam nejsilnějších stran najdete na konci článku.

Jak ještě v srpnu informovala slovenská média, současná prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že tradici dodrží a sestavením vlády pověří vítěze voleb bez ohledu na to, o kterou politickou stranu půjde. Za hlavu státu to potvrdil ředitel odboru komunikace Kanceláře prezidenta SR Jozef Matej. „Vítěz voleb tedy dostane příležitost sestavit vládu. Pro její jmenování však bude potřebné, aby získala minimálně 76 hlasů poslanců a měla tedy potřebnou většinu,“ podotkl Matej dle listu Sme.

Co je potřeba pro sestavení vládní koalice?
Jelikož má slovenský parlament 150 křesel, pro zabezpečení vládní většiny vítězná strana potřebuje alespoň 76 hlasů poslanců. Některé z kandidujících stran přitom již předem oznámily, které koalice jsou pro ně nepřijatelné

| Video: Youtube

Současná slovenská politická situace

Jaká je nynější situace ve slovenském parlamentu?
Nadcházející slovenské parlamentní volby se konají v předčasném termínu proto, že v polovině prosince loňského roku padla vláda Eduarda Hegera (původně OĽaNO, nyní Demokrati). Vládě parlament vyslovil nedůvěru po více kauzách, poslední kapkou bylo, když bývalý premiér a tehdy ministr financí Igor Matovič (OĽaNO) zvažoval podání demise, což nakonec neučinil. 

Prezidentka Zuzana Čaputová nejdříve pověřila Hegerův kabinet dočasným řízením země, nakonec ale v polovině letošního května jmenovala úřednickou vládu, první v dějinách samostatné Slovenské republiky. V jejímž čele teď stojí bývalý viceguvernér Národní banky Slovenska Ľudovít Ódor

Jak napjatý je předvolební boj na Slovensku?
Situace před nadcházejícími parlamentními volbami je na Slovensku extrémně politicky napjatá. Hlavními tématy předvolební kampaně jsou válka na Ukrajině a pomoc Ruskem okupované zemi, celkově prozápadní a proevropské směřování země a migrační krize.

Ukázkou vyhrocenosti předvolebního boje byly například srpnové oslavy výročí Slovenského národního povstání, kdy strana Smer bývalého premiéra Roberta Fica zorganizovala vlastní oslavy, na nichž zaznívala proruská hesla, či incident mezi bývalým premiérem Igorem Matovičem, lídrem hnutí OĽaNO, a členy strany Smer při nedávné tiskové konferenci Smeru před slovenským úřadem vlády.

Matovič tiskovou konferenci narušil příjezdem v autě s ampliony, následně se ve voze porval se členem Smeru a bývalým ministrem Robertem Kaliňákem.

Kromě sporu Smeru a OĽaNO jsou nadcházející volby podle dosavadních průzkumů ideovým soubojem dvou protipólů: strany Smer-SD a hnutí Progresívne Slovensko.

Kdo může být příštím slovenským premiérem

Kdo kandiduje do parlamentu?
Celkem budou voliči vybírat ze 24 samostatných stran a hnutí a 1 koalice.

Jak vypadají nejnovější průzkumy?
Podle průzkumu agentury Focus pro září 2023, který zveřejnil slovenský list Sme, by dopadly parlamentní volby následovně: 

  • 18,9 % - Smer-SD (předseda Robert Fico)
  • 16,5 % - Progresívne Slovensko (předseda Michal Šimečka)
  • 14,6 % - HLAS (předseda Peter Pellegrini)
  • 8,0 % - Republika (předseda Milan Uhrík)
  • 6,4 % - SNS (předseda Andrej Danko)
  • 6,3 % - OĽaNO, KÚ, Za ľudí (předseda OĽaNO Igor Matovič)
  • 6,2 % - KDH (předseda Milan Majerský)
  • 5,1 % - SaS (předseda Richard Sulík)
  • 4,9 % - SME RODINA (předseda Boris Kollár)
  • 3,7 % - Demokrati (předseda Eduard Heger, Andrea Cocherová)

Jaké bylo složení slovenského parlamentu po posledních parlamentních volbách?
Zatím poslední parlamentní volby vyhrálo hnutí OĽaNO Igora Matoviče. Získalo 53 křesel a Matovič se stal premiérem. Po politických sporech, týkajících se například řešení pandemie covid-19, ho v pozici premiéra nahradil jeho spolustranník Eduard Heger, který stál v čele vlády až do jejího pádu. Ten letos z OĽaNO odešel a stal se spoluzakladatelem strany Demokrati

close Neznámé Slovensko info Zdroj: Deník.cz zoom_in Neznámé Slovensko Druhou nejúspěšnější v zatím posledních slovenských parlamentních volbách v roce 2020 byla strana Smer-SD bývalého premiéra Roberta Fica, která skončila v opozici. Celkem dostala k dispozici 38 křesel. Jedenáct ze zvolených poslanců na kandidátní listině strany Smer, včetně bývalého premiéra Petera Pellegriniho, ale ze Smeru vystoupilo a nově se hlásí ke své straně HLAS, která v těchto volbách kandiduje samostatně. 

Třetí nejúspěšnější stranou ve volbách v roce 2020 bylo uskupení SME RODINA podnikatele Borise Kollára, které získalo 17 křesel. Stalo se koaliční stranou.

Čtvrtá ve volbách skončila krajně pravicová strana ĽSNS založená Marianem Kotlebou. Celkem získala 17 křesel. I z klubu této opoziční strany se ale následně část poslanců odštěpila a v roce 2021 založila hnutí Republika, které je rovněž krajně pravicové. V těchto volbách kandiduje samostatně. 

Třináct křesel získala po parlamentních volbách v roce 2020 SaS Richarda Sulíka, která se stala koaliční stranou. Sulíkovy následné osobní spory s Igorem Matovičem byly ale jedním z hlavních důvodů pro odchod Matoviče z postu premiéra a také následný pád Hegerovy vlády.

Nejnižší počet křesel (12) získala v zatím posledních parlamentních volbách strana Za ľudí, původně založená bývalým prezidentem Andrejem Kiskou, který ale kvůli zdravotním problémům svůj poslanecký mandát složil. 

Aktuálně nejsilnější politické strany na Slovensku

(podle posledních průzkumů)

Smer-SD

• Charakteristika: levicová sociálně demokratická strana
• Vznik: rok 1999
• Předseda: Robert Fico (bývalý vícenásobný slovenský premiér)
• Místopředsedové: Ľuboš Blaha, Juraj Blanár, Erik Kaliňák, Ladislav Kamenický, Richard Takáč
• Parlamentní minulost: V letech 2006 až 2020 byla s výjimkou období vlády Ivety Radičové strana vždy součástí vládní koalice, po volbách v roce 2012 se dokonce Smeru jako historicky prvnímu uskupení povedlo sestavit jednobarevnou vládu. Celkem čtyřikrát strana vyhrála parlamentní volby. Její předseda Robert Fico byl celkem třikrát zvolen slovenským premiérem.

close Lídr levicové sociálně demokratické strany Smer-SD Robert Fico. info Zdroj: ČTK zoom_in Lídr levicové sociálně demokratické strany Smer-SD Robert Fico

Progresívne Slovensko

• Charakteristika: sociálně liberální politické hnutí
• Vznik: rok 2017
• Předseda: Michal Šimečka (místopředseda Evropského parlamentu)
• Místopředsedové: Martin Hojsík, Tomáš Valášek, Irena Bihariová, Lucia Plaváková, Michal Truban
• Parlamentní minulost: Hnutí je v současnosti mimoparlamentní. Při posledních parlamentních volbách v roce 2020 kandidovalo společně se stranou SPOLU občianska demokracia jako koalice PS Spolu. Získali však pouze 6,94 % voličských hlasů, čímž nesplnili sedmiprocentní hranici stanovenou pro volební úspěch v případě koalice.

close Lídr sociálně liberálního politického hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka. info Zdroj: TASR / Profimedia zoom_in Lídr sociálně liberálního politického hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka

HLAS - sociálna demokracia

• Charakteristika: sociálně demokratická politická strana 
• Vznik: rok 2020
• Předseda: Peter Pellegrini (bývalý premiér za stranu Smer-SD)
• Místopředsedové: Denisa Saková, Richard Raši, Erik Tomáš
• Parlamentní minulost: Strana je v současnosti mimoparlamentní, 11 z jejích členů ale v zatím posledním parlamentu mělo poslanecké mandáty. Ty získali ještě jako kandidáti strany Smer-SD, právě z tohoto politického uskupení se pak zakladatelé strany HLAS odštěpili.

close Lídr sociálně demokratické strany HLAS - sociálna demokracia Peter Pellegrini. info Zdroj: ČTK zoom_in Lídr sociálně demokratické strany HLAS - sociálna demokracia Peter Pellegrini

Republika

• Charakteristika: krajně pravicové politické hnutí
• Vznik: strana v současné podobě vznikla v roce 2021, původně ji ale pod názvem Hnutie za demokraciu založil ještě v roce 2002 bývalý prezident Ivan Gašparovič, následně v letech 2018 až 2021, kdy ji převzal poslanec Peter Marček, působila pod názvem HLAS ĽUDU
• Předseda: Milan Uhrík (poslanec Evropského parlamentu, bývalý člen strany ĽSNS)
• Místopředsedové: Milan Mazurek, Miroslav Suja, Ondrej Ďurica
• Parlamentní minulost: Hnutí je aktuálně mimoparlamentní, několik jeho členů jsou však poslanci v zatím posledním parlamentu, mandáty získali na kandidátní listině krajně pravicového uskupení Mariana Kotleby ĽSNS, z něhož se v roce 2021 po vnitrostranických politických neshodách odštěpili. 

close Šéf krajně pravicového politického hnutí Republika Milan Uhrík. info Zdroj: ČTK zoom_in Šéf krajně pravicového politického hnutí Republika Milan Uhrík

SNS

• Charakteristika: národně konzervativní politická strana
• Vznik: rok 1990
• Předseda: Andrej Danko (bývalý předseda Národnej rady SR)
• Místopředsedové: Janka Beňáková Tulisová, Zdenko Čambal, Milan Garaj, Ján Krišanda, Eva Milučká, Milan Staňo
• Parlamentní minulost: Strana má dlouhou historii, v 90. letech bývala za předsednictví Jána Sloty součástí vládních koalic. V současnosti je ale mimoparlamentní, ve volbách v roce 2020 dosáhla nejhoršího volebního výsledku ve své historii.

close Předseda národně konzervativní politické strany SNS Andrej Danko. info Zdroj: TASR / Profimedia zoom_in Předseda národně konzervativní politické strany SNS Andrej Danko

OĽaNO

• Charakteristika: politické hnutí, které se prezentuje tím, že seskupuje nezávislé osobnosti
• Vznik: rok 2011
• Předseda: Igor Matovič (bývalý premiér)
• Místopředsedové: Michal Šipoš, Erika Jurinová, Július Jakab, Peter Pollák, Marek Šefčík, Milan Potocký, Milan Vetrák, Roman Mikulec
• Parlamentní minulost: V roce 2020 strana OĽaNO vyhrála parlamentní volby a sestavila vládu, v jejímž čele stanul předseda strany Igor Matovič. Volební období ale poznamenala pandemie koronaviru a politické neshody v koalici (zejména mezi Matovičem a předsedou strany SaS Richardem Sulíkem). Následně se Matovič vzdal postu předsedy vlády a stal se ministrem financí, přičemž v premiérském křesle ho nahradil jeho spolustraník Eduard Heger. Hnutí se ale potýkalo s dalšími spory mezi jednotlivými členy, které vyvrcholily odchodem části lidí ze strany, včetně Hegera, který spoluzaložil nové hnutí Demokrati, jež v současných volbách kandiduje samostatně.
• Současné volby: Strana kandiduje jako koalice OĽANO a Priatelia

close Bývalý premiér a lídr strany OĽaNO Igor Matovič. info Zdroj: TASR / Profimedia zoom_in Bývalý premiér a lídr strany OĽaNO Igor Matovič