V Městské knihovně Beroun o ni příliš lidí nezavadí. Není to ale žádná novinka, taková situace panuje již řadu let. Pokud si knihu už někdo půjčí, pak to je kvůli tomu, že musí, než že by se mu chtělo začít do příběhu venkovské ženy. „Populárnější je spíše Divá Bára než Babička. Každopádně pro děti je přístupnější komiksová verze,“ řekla Michaela Škeříková, ředitelka berounské městské knihovny.

Má to svůj důvod: jazyk, kterým je kniha napsaný, se dnešním dětem poměrně špatně čte. Pokud se tak musejí školáci nebo studenti seznámit s knihou, raději tak činí buď zmíněným komixem, nebo třeba i filmovou podobou. „Pro první seznámení to stačí, ale jak jsou studenti starší, tak kantoři komiks neakceptují. Dnešním čtenářům bohužel Babička již moc neříká,“ povzdechla si ředitelka berounské knihovny.

Božena Němcová není jediným autorem, koho potkal takový osud. Sdílí jej například i Alois Jirásek se starými pověstmi českými. Ty v minulosti převyprávěla Alena Ježková. „Kantoři stále lpí na seznamu doporučené četby, který vznikl před desítkami let. To je špatně, děti to odrazuje od čtení, měl by se nalézt nějaký kompromis s moderní literaturou. Ale to je věčný boj,“ dodala Michaela Škeříková.