Podle statistik končí v České republice téměř každé druhé manželství rozvodem. Pokud však partneři nezůstali sami a založili rodinu, setkávají se bývalí manželé u soudu častěji, než by sami chtěli, a to při řešení alimentů. Jen málokdo se dokáže domluvit, a tak každé navýšení výživného pro děti musí řešit v soudní síni. Někteří rodiče ale soudní rozhodnutí neakceptují a na své děti neplatí.

„Už se chystám na policii, bývalý manžel mi na mé dvě děti již dluží několik desítek tisíc korun. Domluvou se s ním nic vyřešit nedá, a tak mi nezbývá, než požádat o pomoc policisty,“ vypráví svůj příběh paní Jana z Berounska. V současné době je stále na mateřské dovolené a s nedostatkem peněz bojuje každý měsíc. „Když jsem žádala úřady o pomoc, třeba o dočasné navýšení dávek, tak mi řekli, že to nejde a ať poprosím o pomoc rodiče. Jsem ráda, že nás vzali zpátky domů, ale není jejich povinnost, aby nás přece každý měsíc živili. Stydím se pokaždé, když je žádám o pomoc a o to větší vztek na bývalého manžela mám,“ povzdechla si paní Jana. Právě jí by mohla pomoct novela zákona, která má vymáhaní výživného zjednodušit.

Vymáhání výživného bude podle novelizace zákona jednodušší, prodlouží se i promlčecí lhůta

Poslanecká sněmovna schválila návrh na změnu několika zákonů týkajících se péče o rodinu a vyplácení výživného. Novela by měla zjednodušit jeho vymáhání a naopak ztížit postavení dlužníka tak, aby se nemohl dlouhodobě vyhýbat své povinnosti platit alimenty.

Promlčecí lhůta výživného se prodlouží

„Tato novelizace by měla vylepšit situaci v oblasti vymáhání výživného, významná je především nová úprava promlčení výživného v zákoně o rodině.
Novela totiž prodlužuje promlčecí lhůtu až na dvacátý šestý rok života dítěte,“ říká mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský. Lhůta samozřejmě závisí na tom, jestli je dítě v tomto věku prokazatelně nezaopatřené.

Rozšířená pomoc soudu má být bez poplatků

Další výhodou novelizace by mělo být osvobození od soudních poplatků při rozšířené pomoci soudu. O návrhu poslanců Davida Kafky, Kateřiny Jacques a Ludvíka Hovorky se začalo poprvé jednat v listopadu loňského roku, byl několikrát pozměněn a nakonec 7. května přijat. Jedním z návrhů, které ale Poslaneckou sněmovnou neprošly, byl návrh poslankyně ČSSD Anny Čurdové na takzvané státní alimenty. Výživné podle jejího návrhu měl vyplácet stát, a zpětně by ho pak vymáhal po dlužnících. Sám ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas to však odmítl s tím, že by návrh jen nahrával dlužníkům, kteří by se začali spoléhat na to, že jejich povinnosti vyřeší stát. Čurdová se ale nevzdává a v září letošního roku znovu zkusí návrh prosadit.

Průměrná výše výživného činí v České republice zhruba 1600 korun. Částka závisí na mzdě plátce výživného, ale také na věku dítěte a na jeho zájmech a jasných potřebách. Výživné platí převážně muži.