Narodila se roku 1912 v obci Točník a pamatuje tak i dobu císaře Františka Josefa.

„Paní Švestková v Domově V Zahradách žije už pět let a jak sama uvedla je zde velmi spokojená. Až do sta let byla plně soběstačná a žila na své chalupě v obci Karlštejn. I nyní se ve svém vysokém věku těší dobrému zdraví. Jediné, co ji trápí, je sluch a zrak. Volný čas tráví nejraději s přáteli. Jak sama říká, má ráda milé a upřímné lidi, vyhýbá se „klepům".

Kromě toho má ráda procházky. Denně chodí do města anebo po zahradě domova. „Velmi často ji vidím, jak se svým kočárkem míří do cukrárny. Před pár dny jsem jí pomáhal do schodů v drogerii. Šla si prý nakoupit šminky," uvedl starosta Zdic Antonín Sklenář.

Paní Švestková máte nějaký recept na dlouhověkost?
Šťastné manželství a neustále pozitivní přístup k životu.

Dodržovala jste nějakou zdravou životosprávu?
Tak tomu není. Nejraději jsem jedla vepřové a uzeniny. Také jsem ráda pekla i jedla buchty a koláče. Nikdy jsem nekouřila, alkoholu neholdovala a problémy jsem řešila vždy v klidu.

Kde všude jste žila?
Narodila jsem se v obci Točník na Berounsku. Asi 50 let jsem prožila v Praze, kam jsem se provdala a kde jsme měli s manželem podnik s kožešinami. Dalších zhruba 50 let jsem pak žila na chalupě na Karlštejně. Prožila jsem krásné manželství, ze kterého vzešli dva synové. Mám už spoustu vnoučat, pravnoučat i prapravnouče.

Prý jste se osobně znala s prezidentem Masarykem, je to pravda?
Nakupoval u nás s rodinou kožichy. Spřátelili jsme se.

Byla jste vdaná neuvěřitelných sedmdesát let. Jaké bylo vaše manželství?
Velmi ráda na tu dobu vzpomínám. S manželem jsme měli moc hezké manželství. Víte, člověk v mém věku už žije jen vzpomínkami a já jich mám opravdu hodně. Když mi bylo přes devadesát let, myslím, že třiadevadesát, tak jsem se sama vydala za synem do Kanady.