Řemeslo má zlaté dno. O téhle staré pravdě se nyní, v době podávání přihlášek na střední školy a učiliště, snaží žáky devátých ročníků (a zejména jejich rodiče) přesvědčit představitelé Středočeského kraje. A to i prostřednictvím inzerátů v novinách. Podle slov krajského radního pro oblast školství, mládeže a tělovýchovy Milana Němce ovšem propagace fyzické práce jako zdroje obživy, který zasluhuje vážnost a společenskou prestiž, nemá být jednorázovou aktivitou. „Chystají se i spoty v televizi a zprovoznění webového portálu“ připomněl Němec, co by mělo pomoci učilištím, jež se často potýkají s mizivým zájmem.

Jak z jeho slov vyplývá, kampaň má nabídnout i nové pohledy, které boří zažité stereotypy. „Třeba představit strojírenské obory jako vhodné pro dívky, jako zaměření velmi potřebné a na trhu uplatnitelné,“ naznačil Němec, co se může skrývat za sloganem „škola odborná – perspektiva výborná“.

„Mě učení nebaví, ale máma chce, abych šla na obchodní akademii jako ona,“ říká Lucie z Kladna, která už svým netuctovým oblečením dává světu najevo, že je jedinečná osobnost. Lákalo by ji jít se s kamarádkou učit kadeřnicí, ale doma o tom prý nechtějí ani slyšet. Zvlášť když má vzhledem k počtu uchazečů prakticky zajištěno přijetí ke studiu i bez přijímacích zkoušek. „Na učňák mám prý dost času, kdyby se ukázalo, že nejsem jen líná, ale fakt blbá,“ pitvoří se Lucka tak, že nikdo nemůže být na pochybách o tom, co si doopravdy myslí o rodičovském poučování.

Kdyby si ovšem takto povídala o své budoucnosti s hejtmanem Davidem Rathem, nejspíš by se pitvořil společně s ní. Ne že by se měnil v puberťáka – z jeho pohledu se ale Lucie dívá na svou budoucnost rozumněji, než ji vidí její máma. Podle Ratha je totiž na místě volit takové obory, které nabídnou lepší možnosti uplatnění. „Enormně narůstá počet absolventů ekonomek – ať už maturantů z obchodních akademií, nebo bakalářů ekonomie. Ale když potřebujete třeba instalatéra, nemáte šanci,“ konstatoval hejtman. A hned si vzal na pomoc čísla, aby dokázal, že nemluví do větru. „Taková absolventka ekonomky nastoupí jako pomocná sekretářka za 16 tisíc korun hrubého, zatímco kuchaři, svářeči či zdravotní sestry si vydělají násobně víc. A pokud si takový bakalář ekonomie myslí, že bude vydělávat sto tisíc měsíčně, je to představa utopická,“ zdůraznil Rath.

Jedním dechem zdůraznil, že většina učilišť udělala v posledních letech velký pokrok. „Často mají dobrou úroveň, jsou kvalitně vybavené technicky i personálně. A tam kde to tak není, budeme usilovat o změnu,“ slíbil hejtman.