Pozorní řidiči si v posledních chladných dnech mohli všimnout zajímavého úkazu. Kolem silnic na stromech sedí jeden dravec vedle druhého. „Je jich opravdu hodně. Nejspíš jde o káňata. To jsou sice krásná zvířata, ale už se mi dvakrát stalo, že mi pták přeletěl před autem tak těsně a nízko, že jsem musel hodně brzdit. Mohou takto způsobit i dopravní nehodu, protože kdyby jel někdo za mnou, určitě by do mě naboural,“ vypráví Jan Křikava z Komárova. Viděl jich prý i několik přejetých na silnici.


Proč jich je všude takové množství?


O původu velkého počtu dravců vedou ornitologové spor s myslivci. Podle těch je jich mnoho a přemnožili se. „Poslední dobou se tu dost vyskytují káňata a sem tam nějaká poštolka. Myslím si, že se přemnožila, stejně tak i krkavci,“ popisuje Jaroslav Švestka z Chlustiny. „Je to tak. Káňata se přemnožila, protože jsou chráněná a nesmějí se střílet. Příroda si s jejich značnou populací časem poradí. Pokud ale nemají k lovu myši, jdou po zpěvných ptácích a po všem, co mohou ulovit například koroptve nebo malé zajíčky. Bažanti na Berounsku nejsou, ale káňat je tady tisíce,“ upozorňuje Václav Šíma z Hořovic.


Ornitologové mají pro výskyt těchto ptáků u silnic jiné vysvětlení. „Není jich nějak významně hodně. Je to spíše nedávnou sněhovou pokrývkou, že byli dravci na očích. Zdržují se u silnic a na polích, kde hledají potravu. Když napadne sníh a silničáři cesty posolí, obnaží tím okraje vozovek, kde hraboši hledají potravu. Káně je tam pak snadno uloví. Při souboji se pak dostane pták na silnici a tam ho může přejet auto,“ vysvětluje předseda rokycanských ochránců přírody Pavel Moulis.


Káně neuloví králíka ani bažanta


Strom u silnice je podle jeho slov vyvýšené místo, odkud mají dravci dobrý přehled. „Káňat je pořád stejně, ale v zimě si jich všímáme víc, protože mají možnost se u silnice přiživit i na mršinách a přejetých zvířatech,“ dodává Moulis.


Jeho slova potvrzuje i hořovický ornitolog Petr Homolka. „Káňata nemají v zimě potravní nabídku jako v létě, kdy se mohou živit hmyzem nebo hlodavci. V zimě se musí spokojit pouze s lovem myší a mršin. Že jsou káňata nyní vidět u silnic a na polích, dokazuje jejich závislost výhradně na lovu myší a drobných hlodavců. Není to tak silný dravec, aby ulovil zajíce nebo bažanta. Potřebuje až šest myší denně a na ptactvo je zase moc neobratný a pomalý,“ popisuje Homolka.


Na polích v našem regionu můžeme vidět desítky i stovky velkých ptáků. „Naše káně u nás přezimuje a navíc tu ještě zimují ta ze severu. Jejich velké množství kolem silnic je dané potravní nabídkou,“ dodává Homolka.


Ptáci se nejvíce vyskytují na polích a na nezoraných strništích, která jsou plná myší. „Před Žebrákem na malém políčku jsem jich napočítal dvacet osm. Na Hořovicku jich může být tak dvě stě,“ vypočítává ornitolog. Kolik jich je v celém regionu se neodvažuje odhadovat. Hlavním ukazatelem je potravní nabídka a ta je všude jiná.