O stanici se stará už více než deset let Božena Voříšková. „Musím zapisovat všechny dešťové i sněhové srážky. Jednou měsíčně pak jejich přehled posílám hydrometeorologům. Do hlášení se píše i typ srážek, nebo jestli je rosa, mlha či vítr,“ popisuje u velké nádoby s trychtýřem paní Voříšková.

Do plechové nádoby zachytává nejen déšť ale i sníh. Ten se musí pro potřeby měření přeměnit na vodu. „Když napadne sníh, musím nádobu dát na kamna a nechat ho roztát,“ ukazuje důchodkyně a dodává, že to je jediná pracnější část jejích povinností coby správce stanice. Tu má umístěnou na zahradě a pilně jí po celou dobu měření sleduje. Podle statistik se ale zdá, že jí v posledních letech práce ubývá.

„Normální stav srážek byl vždy šedesát sedmdesát milimetrů vody na metr čtvereční za měsíc. Loni byl průměr 49 milimetrů, o rok dříve jen o dva milimetry více,“ dodává Voříšková. V posledních letech nezaznamenala ani mnoho výkyvů. „Když za 24 hodin naprší více než 40 milimetrů, musím kontaktovat hydrometeorologický ústav, ale to se mi stalo zatím jen jednou při velké bouřce. Maxima jsou jinak kolem 18 milimetrů,“ vzpomíná Voříšková. Srážkoměrná stanice, jak se nádoba správně nazývá, je ještě v Zaječově, další je v Neumětelích. Ta je ale daleko větší a zpracovává i další informace, které se denně musejí do ústavu posílat.