Na transfuzním oddělení hořovické nemocnice bylove středuráno rušno. Každodenní ruch byl tentokrát navíc okořeněn o několik jubilejních odběrů krve od dobrovolných dárců. „Přijeďte nás navštívit, budeme mít stý a osmdesátý odběr,“ kontaktovala naší redakci Jana Šrámková, vrchní sestra transfuzního oddělení.

Hlavním hrdinou se pro tento den stal Milan Handl z Nového Jáchymova. Sympatický muž, který pracuje v králodvorských železárnách, věnoval drahou tekutinu již posté. „Krev chodím darovat už asi pětatřicet let, poprvé to bylo na vojně. Tehdy se dělaly akce jako Vzorný voják. Pravidelně jsem ale začal chodit v Hořovicích až o dva roky později,“ vypráví majitel krevní skupiny A, který by si prý peníze za krev vzít nemohl.

„Připadal bych si jako prostitut. Krev je tak drahá, že penězi se nedá zaplatit, proto jí dám raději zadarmo,“ říká Milan Handl. Není jediným, kdo včera ráno odešel s malým dárkem a čestným oceněním. „Za stý odběr sice není žádná plaketa, ale je to číslo, které si respekt určitě zaslouží. Dnes tu ještě máme držitele Zlatého kříže za osmdesátý odběr a dva držitele zlaté plakety za čtyřicet bezplatných odběrů,“ vyjmenovává Šrámková a ukazuje na další tři pravidelné návštěvníky transfuzního oddělení.

Krev lidé chodí darovat z různých důvodů. „Tátovi dávali čtyřikrát krev, pak v nemocnici říkali, že by někdo z rodiny mohl také krev darovat. Od té doby chodím pravidelně,“ vypráví důchodce z Komárova Václav Huml. Dnes je tu poosmdesáté a věří, že ne naposledy. Stejně jako dva čerství držitelé zlaté plakety. Pavel Řepka a Radek Hybša. Ti prý chodí z humanitárních důvodů.

Darovat krev by podle všech oceněných měl chodit každý, kdo může. „Nikdy nevíte, co vás potká a kdy vy sám jí budete potřebovat,“ říká Milan Handl. Zda ho ostatní v počtu odběrů napodobí, se prý plánovat nedá. „Záleží, jak to přijde, jak je člověk zdravý, kdy si ho pozvou,“ dodává Radek Hybša, kriminalista z Berouna.