V zemi, kterou 11. března postihlo silné zemětřesení a desetimetrová vlna tsunami, mají několik přátel. Oni sami mají koncem dubna do Japonska odletět a strávit tam několik dnů. Protože při přírodní katastrofě přišlo o život přes deset tisíc lidí a tisíce dalších se stále ještě pohřešují, měli oba o své přátele strach.

Jejich známí žijí přímo v Sendai, v přístavním městě, které zasáhla desetimetrová vlna tsunami. O situaci v Japonsku jsme si povídali s Romanou Číhalovou.

Už od nich máte nějaké zprávy? Víte, zda jsou na živu a zdrávi. Jak to neštěstí prožívají?
„Dlouhou dobu jsme vůbec nevěděli, co s přáteli je. V Japonsku nešla elek třina ani telefony. Teprve před pár dny, kdy jim telefony opět začaly fungovat, se nám přátelé ozvali. Jsem hrozně ráda. Všichni jsou živi a zdrávi. Jejich psychika ale není nic moc. Spousta lidí kolem nich přišla o všechno a nejhorší je ta radiace. Fukušima není od Sendaie daleko. Japonci jsou ale velmi vitální a skromní lidé. Moc si nestěžují. Když je postihne takovéhle neštěstí, tak se semknou a navzájem si pomáhají. Jsou velmi solidární. Nikdo tam nerabuje, což by u nás nebylo myslitelné.“

Do Japonska jezdíte poměrně často, navštívili jste místa, která vlna tsunami zasáhla?
„Když jsme byli v Japonsku, tak jsme navštívili Matsušimu, která je kousek od Sendaie. Je to přístav, takové borovicové ostrůvky v moři. Obyvatelé Sendaie tam jezdili na výlety. Myslím, že Matsušimu také tsunami zničila. Tchán velmi dlouho pracoval na univerzitě v Sendai a my tam jezdili za ním. Pak jsme do Japonska jezdili kvůli zahradám, které jsem začala fotit. Takže známe i přímo město Sendai. Univerzita je naštěstí na kopci, takže té se nic nestalo.“

Proč tam v této době chcete vlastně odletět?
„Měli bychom odlétat 27. dubna do Tokia, kde strávíme i poslední tři dny. Máme naplánovanou návštěvu Kjůšu a asi i Kjóta. V Japonsku, kam většinou jezdíme vždy na podzim, bychom měli nyní strávit deset dnů. Chtěla bych tam nafotit ještě nějaké fotky kvetoucích azalek a stromů pro naší novou knihu. S manželem už máme nafoceno přes dvě stě japonských zahrad a ze snímků chceme udělat dvě knihy. Máme i několik fotografií zahrad, které byly postižené tsunami.“

K nejpostiženějším oblastem patří i prefektura Fukušima s jadernou elektrárnou, ze které uniká radiace. Nezůstanete přeci jen doma? Jste si jistí, že poletíte? Z Tokia stahují některé státy své ambasády, nemáte strach z radiace?
„Samozřejmě, že trochu ano. Věříme ale tomu, že do doby, než Japonsko navštívíme, tak se vše podaří zvládnout. Japonci jsou velmi vitální lidé a budou se snažit dát jadernou elektrárnu Fukušimu co nejdříve do pořádku.“

Když k zemětřesení v Japonsku došlo, tak jste prý byli někde poblíž na dovolené?
"Ano byli jsme na Filipínách."

Varování před tsunami bylo vyhlášeno fakticky pro celé Tichomoří. Platilo i pro souostroví Severní Mariany, pro Filipíny, Rusko, Tchaj-wan a jiné. Měli jste z toho strach?
V době, kdy Japonsko zasáhla vlna tsunami, jsem chtěla z Filipín dokonce do Japonska odletět. Z Filipín je letenka daleko levnější než od nás, proto jsem původně měla v plánu odletět do Japonska nafotit sakury přímo z Filipín. Dokonce jsem měla už i zabukovanou letenku. Potom ale došlo v Japonsku k zemětřesení a vlně tsunami. Slyšeli jsme zprávy, že by vlna mohla dorazit i na Filipíny. Protože jsme byli u moře, měli jsme trochu strach. Kvůli tomu jsem do Japonska z Filipín neodletěla. Vrátila jsem se domů s manželem.“