„Tímto krokem se konečně na jednom místě setkají berounská, hořovická a žebrácká sbírka. Nicméně i nadále je budeme v depositáři udržovat odděleně,“ uvedla ředitelka muzea Karin Kriegerbecková.
Součást města
Starostka Berouna Soňa Chalupová především zdůraznila, že muzeum Českého krasu je důležitým prvkem města. „Muzeum je jakousi organickou součástí kulturního a běžného života v Berouně a jsme velmi rádi, že může mít tyto prostory k dispozici, a těšíme se na další spolupráci,“ uvedla starostka.
Autory projektu depozitáře jsou Jan Čepelák a Jan Červenák. „Součástí stavebních prací byla rekonstrukce budovy a přístavby únikového schodiště. Při jeho stavbě jsme museli kopat pod základy vedle stojící restaurace, které jsme museli zajistit. Některé stropy v původní budově navíc neměly dostatečnou únosnost, takže byla potřeba je při bouracích pracích také odstranit,“ popsal zajímavosti z rekonstrukce stavbyvedoucí Pavel Posselt.
Čidla v místnostech
Všechny místnosti depozitů mají klimatizovanou atmosféru, kde se celoročně udržuje požadovaná teplota a vlhkost prostředí „Každý prostor má vlastní čidlo,“ doplnil Posselt. Rekonstrukce budovy byla zahájena v roce 2019, její náklady se vyšplhaly na 52 milionů korun a 8,3 milionů korun stálo vybavení mobiliáře.
Celková cena projektu, která zahrnuje i digitalizační pracoviště a stěhování sbírek, se pak vyšplhá na 65 milionů korun. Z toho 46,4 milionů korun pokryla dotace. Kraj se podílel 22 miliony.
