Beroun má podle posledních dat téměř 19 700 obyvatel. Těch, kteří mají ve městě přihlášený trvalý pobyt. A právě na tento počet obyvatel dostává radnice peníze od státu. Kdyby přitom město přesáhlo hranici dvaceti tisíc, následovalo by zvýšení podílu na výběru daní, protože by se posunulo do vyšší kategorie. Přihlášením dvou a půl tisíce lidí k trvalému pobytu by městský rozpočet získal pětadvacet až třicet milionů korun ročně.

„Na těch dva a půl tisíce lidí, kteří tu bydlí, ale nemají v Berouně trvalý pobyt, nepřichází do městské kasy ani koruna,“ postěžovala si starostka Soňa Chalupová (ODS), která si je zároveň vědoma, že hodně občanů má vůli se k trvalému pobytu ve městě přihlásit, jenže ve většině případů si to nepřejí majitelé pronajímaných bytů nebo domů.

Ilustrační foto
Krajská dotační kancelář nabízí pomoc i soukromým nemocnicím

Druhou skupinou jsou lidé, kteří se k trvalému pobytu v Berouně nepřihlašují záměrně. V některých případech je podle zjištění Deníku důvodem udržení rezidentního parkovacího místa v Praze, kam dojíždějí za prací.

V úvahu je potřeba vzít i opačný efekt, kdy lidé s trvalým pobytem v Berouně bydlí jinde, a tak zase zůstávají v městské kasa peníze i za ty, kteří místní služby nezatěžují. Radnice je přesvědčena, že jich je méně než těch nepřihlášených. Žádná konkrétní čísla však neexistují. „I o těchto lidech víme. Kolik jich je, nedovedu odhadnout. Ale rozhodně si myslím, že se lidé spíš snaží se tu usadit,“ poznamenal místostarosta Michal Mišina (ANO 2011).

Institut trvalého pobytu má na starosti ministerstvo vnitra. To by se podle Mišiny mělo starat o to, kde lidé fyzicky bydlí, ne kde jsou přihlášeni. „Na problém jsem upozorňoval loni v září při setkání starostů Středočeského kraje, kde všichni ministři potvrdili, že o tom vědí,“ připomněl.

Personál HogoFogo Bistro připravuje zavření restaurace v 20:00, 13. října 2020 v Ostravě.
Z příběhů živnostníků mrazí: Vláda nás nechala chcípnout. Úspory jsou pryč

Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, v realitě s ním pracuje řada dalších zákonů. Navíc na něj navazuje spousta práv a povinností lidí, jako jsou například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo přednost k umístění dětí do školek a škol.

V posledním případě dochází k takzvané zápisové turistice, kdy rodiče před zápisy přihlašují své děti ke známým nebo příbuzným s trvalým bydlištěm ve městě, aby jim vznikl nárok na přihlášení do berounské školky či školy. „Prostřednictvím komunikace s řediteli školských zařízení o těchto problémech víme. Momentálně ale neexistuje žádná cesta, jak proti tomu bojovat,“ dodal Mišina.