Poměrně čerstvou zkušenost s železniční stavbou mají ve Velké Chuchli. „Posílali jsme připomínku ohledně hluku z bourání Branického mostu. U tohoto projektu se hluková studie výrazně liší od naměřených hodnot. Když se boural portál na mostě, tak studie pracovala s hodnotou 65,8 decibel a naměřená hodnota autorizovanou firmou s kulatým razítkem naměřila 97 decibelů dva metry od bytového domu. Hlukový limit byl vyčerpán za hodinu a sedm minut,“ připomněl rozdíly mezi sliby a realitou při dopravních stavbách Jan Křen z Velké Chuchle s tím, že obyvatel dotčených budováním tunelu bude v jeho městské části na osmdesát.

Na hluk upozornili i starostové a starostky dalších městských částí, měst a obcí. „Beroun stavbu chápe jako přínos pro město, protože je zatížené dopravou. Zprovoznění tunelu je pro nás benefitem, ovšem nejsme pro tyto benefity ochotni obětovat to, co jsme už vybudovali. Naše písemné připomínky bych proto chtěla doplnit. Beroun s Královým Dvorem leží v kotlině, která má specifické klimatické podmínky. Hluk se zde šíří naprosto jinak. Každý Berouňák vám řekne, že když prší, nebo je po dešti, tak přesně ví, který vlak odjíždí z hlavního nádraží, ať bydlí kdekoli,“ řekla starostka Berouna Soňa Chalupová.

Portál Branický most.
Beroun s Prahou spojí nejdelší český tunel. Stavba železniční trati je prioritou

„V lokalitách počítáme s nainstalováním mobilních protihlukových stěn. Také chceme, aby byla stavba prováděna postupně, aby byl splněn limit 65,8 decibelů,“ reagovala autorka dokumentace pro studii vlivu na životní prostředí EIA Kateřina Hladká.

„V Chuchli musíme zbourat dvě pole mostu. Je to poměrně velká událost. Budeme s vámi v úzkém kontaktu, jestli je budeme bourat pomalu, nebo naopak co nejrychleji v krátkém intervalu, abyste byli obtěžování co nejkratší dobu,“ doplnil Michal Froněk, náměstek ředitele Stavební správy západ.

Co spodní voda?

„Obáváme se také ztráty zásob vody. Mnoho lidí zde využívá studny. Také je na trase mnoho tepelných čerpadel, což může být rovněž negativně ovlivněno,“ postěžovala si starostka Slivence Jana Plamínková.

Zdroj: Hájíčková Jana

Přidala se k ní berounská starostka Chalupová, která se obává o osud plánovaného vodovodu mezi Svatým Janem a Berounem. „Jak je možné, když existuje jen předběžný průzkum, že lze vydat posudek na vliv na životní prostředí. Se spřátelenou obcí Svatý Jan jednáme o přivedení vody do části Hostim. Jedinou ekonomicky výhodnou možností je vodovod ze Sedlce, kde má Svatý Jan zdroj. Ten je ale v blízkosti budoucího tunelu. Na základě předběžného posouzení je vyloučeno ovlivnění. Bude-li ale tento zdroj znehodnocen, tak uvádíte, že dojde k nápravě zavedením vodovodu s vodou z Želivky. Pro zemědělce to ale není kompenzace, když měl studnu a provozoval zemědělskou činnost, tak nemůže zalévat pole vodou z Želivky. To bude konec zemědělství v této oblasti,“ uvedla.

Z veřejného projednávání záměru Správy železnic (SŽ) ohledně plánované železniční trati Praha – BerounZ veřejného projednávání záměru Správy železnic (SŽ) ohledně plánované železniční trati Praha – BerounZdroj: Deník/Jana Hájíčková

Odpovědí Správy železnic na tyto připomínky byly případné kompenzace těm, kteří o vodu vinou stavby přijdou. „Z hlediska hydrogeologického průzkumu byly vytipovány studny i čerpadla, kde hrozí riziko. Pokud budou zničeny, budou kompenzovány,“ slíbila Hladká. „Ohledně zdroje pitné vody u Svatého Janu jsme vyhodnotili, že je to rizikové a navrhli jsme opatření už na základě hydrogeologického posudku, který je přiložen v dokumentaci EIA,“ uzavřela Hladká.

Doprava na stavbu a z ní

„V posudku EIA se také příliš neřeší doprava, kdy bude odvážena rubanina a přivážen stavební materiál pro ražení tunelu. Je uvedeno, že se to bude vozit po dálnici D5. Ale dálnice do Slivence vůbec nevede. Zřejmě se zamýšlí jezdit po ulici K Barrandovu a ulicí K Austisu, které nemají dostatečnou kapacitu už nyní, natož až tam bude jezdit každou minutu další nákladní auto. Proto požadujeme, aby byl otevřen přímý sjezd z dálnice na stavbu a odváželo se to přímo z dálnice bez obtěžování obyvatel Slivence a Holyně,“ řekla starostka Plamínková.

Portál tunelu u Berouna včetně přemostění Berounky.
Stavba Berounského tunelu: V regionu vzniknou nové silnice i most

„U stavenišť se počítá s protihlukovými valy a vysazením zeleně proti polétavému prachu. Na dálnici není možné se připojit, jak se komu líbí. Od Ředitelství silnic a dálnic máme povoleno, že můžeme mít z Pražského okruhu dočasný odbočovací pruh a jednáme o dalším samostatném pruhu jen pro vozidla stavby v ulici K Barrandovu,“ uvedla zpracovatelka dokumentace Hladká s tím, že nákladních aut v místě projede denně 120. Rubaninu chce Správa železnic odvážet po kolejích, vypraveno by mělo být sedm vlaků za den.

Konec rekreace v Dalejském údolí?

Už teď je jasné, že stavba tunelu zasáhne i rekreační a přírodní oblasti. „Máte v plánech zřízení staveniště v Dalejském údolí, což je jedna z rekreačních oblastí Prahy s celou řadou chráněných území. Dojde zde především k obrovskému zatížení hlukovému i prachovému, nebyl zde proveden žádný biologický průzkum,“ kroutila hlavou Jana Plamínková ze Slivence.

Berounský tunel.Berounský tunel.Zdroj: KÚ Středočeského kraje

Podle Hladké ale její kolegyně průzkum provedla. „Kolegyně se v Dalejském údolí pohybovala celou vegetační dobu, provedla zde průzkum, takže jí plně důvěřuji. Pokud se potvrdí nález zvláště chráněných druhů, tak budeme žádat o výjimku a příslušný úřad nám stanoví podmínky, které budeme muset realizovat,“ odpověděla na námitky.

Pokud získá Správa železnic všechna razítka, začít stavět by se mělo už za čtyři roky. První vlaky by pak měly tunelem z metropole do Berouna projet v roce 2035.

Berounský tunel ve zkratce

- Délka tunelu: téměř 25 km
- Cena: 46 miliard
- Rok předpokládaného zahájení stavby: 2028
- Rok předpokládaného ukončení stavby: 2035
- Vzniknou dva jednokolejné tunely s propojkami
- Rychlost vlaků: 200 km/h
- Záchranné místo: Tachlovice (vstupní šachta a přívod čerstvého vzduchu, šachta pro odvod kouře)
- Vznikne nový silniční most v Berouně v blízkosti železničního a nová silnice spojující sjezd z Pražského okruhu u Jinočan směrem na Hlásnou Třebaň