Kvůli poraněnému opeřenci nestihla sedmnáctiletá Lenka začátek vyučování. Při cestě do školy, kam jezdí každé ráno se svými rodiči autem, spatřila z okna vozu zraněného drozda. „Ležel u silnice nedaleko Lážovic, nemohl létat a nakláněl se na jednu stranu. Podařilo se mu jen pár centimetrů popolétnout,“ popsala dívka.

Lenka přemluvila rodiče, aby u zraněného ptáka zastavili. „Když jsem se k němu blížila, bál se a s vypětím sil se pokusil schovat v příkopu u silnice v nízkém porostu. Nakonec se mi ho podařilo vytáhnout, drozd se mi však odměnil štípnutím do prstu,“ pokračuje zachránkyně.

Dívka uložila drozda do papírové tašky a zavolala ochráncům z rokycanské stanice. Ti si ho vyzvedli v Berouně po několika hodinách.
Věděli byste si i vy rady s poraněnými zvířaty, které naleznete například u silnice? Rádi byste jim pomohli a přitom neublížili? Podle ochránců přírody by lidé měli být při záchraně zraněných zvířat především velmi opatrní.

Záchrana zraněného dravce může být pro člověka nebezpečná. „Například poraněnou káni, jestřába nebo výra velkého je lepší ponechat na místě a kontaktovat ochránce. Dravec se totiž brání a může člověka pařáty poranit,“ upozornila Helena Spálenková z rokycanské záchranné stanice.
„Přes zraněného dravého ptáka mohou však lidé přehodit bundu nebo jiný oděv a zabaleného přenést do papírové krabice. Do předání ochráncům je vhodné podat zvířatům pouze vodu,“ uvedla Helena Spálenková.

Ochránci oceňují přístup ostatních při záchraně poraněných zvířat, zároveň však varují před možnou nákazou. „Pozor by si lidé dávat například na zajíce s oteklýma očima, na něj by lidé neměli sahat,“ upozornila Helena Spálenková.

Ne ve všech případech je však nutné volat pomoc. „Pokud se jedná o ptačí mládě, které není zraněné, stačí, když ho lidé dají na nejbližší větev. Rodiče si ho najdou,“ uzavřela Spálenková.