Za letošní rok službu berounské biketower využilo přesně 5172 lidí. Oproti loňským třem tisícům tak přibylo 2172 uživatelů, což činí nárůst o 72,4 procent. Beroun momentálně za provoz cyklověže platí roční zálohy ve výši 72 tisíc korun. Částka zahrnuje elektřinu a připojení k datové síti. Letos se předpokládá, že si věž vydělá zhruba 25 tisíc korun. Město tedy na provoz doplácí zhruba 47 tisíc korun ročně.

Práce na rekonstrukci Jungmannovy ulice v Králově Dvoře.
V Zahořanech už je hotový most přes Dibří potok. Pracují i na kruhovém objezdu

„V porovnání s částkou necelých 300 tisíc, kterou jsme platili za úschovnu v budově nádraží, jsou tedy náklady výrazně nižší. Zároveň je třeba brát biketower jako jakoukoliv jinou městem podporovanou službu. Například na autobusovou dopravu či veřejné WC také přispíváme,“ podotkl místostarosta Berouna Michal Mišina (ANO).

V uplynulých týdnech se na facebooku objevily spekulace, že v cyklověži trčí „nastrčená kola“, která mají podporovat dojem jejího užívání.

„Jak moc je ale naše cyklověž využívaná?“ ptá se berounský zastupitel za hnutí Lepší Beroun Luboš Zálom.

„Ti, kteří chodí na nádraží pravidelně, si už možná stihli všimnout, že cyklověž je zpravidla prázdná, tedy až na pár stálých, trvale ubytovaných vraků. Najdeme zde kola, která téměř nejsou vidět pod nánosem prachu, ale i kolo, které nemá sedlo,“ pokračuje dále Zálom na profilu hnutí.

Zapomněli, nebo kolo nepoužívají?

Skutečnost je taková, že si někteří lidé do věže svá kola ukládají na delší období. Jiní zase do ní dávají vraky kol pro zábavu nebo třeba na ně jednoduše majitelé zapomenou. Výjimkou ale není, že se v zařízení našla i kradená kola.

„O dlouhodobě uložených kolech víme. Je nutné je rozdělit na dvě kategorie, a to ta kola, která někdo do cyklověže takříkajíc nastrkal, a pak tu jsou kola, jež majitelé chtějí mít uložena dlouhodobě, například s ohledem na jejich možnosti bezpečného uložení doma,“ vysvětlil Michal Mišina.

Podle Rudolfa Bernarta, ředitele společnosti Systematica, která síť Biketower spravuje, má každé uložené kolo své elektronické časové „razítko“. Je tak možné monitorovat dobu uskladnění. Limit je ve většině cyklověží nastaven na 30 dní.

V mateřské škole Vrchlického v Berouně po kompletní rekonstrukci interiérů.
Podívejte se: Mateřská škola Vrchlického přivítala děti v nových prostorách

„Přesně tedy víme, kdy a na kterou pozici bylo kolo uloženo a kdy vyzvednuto. Když dojde k překročení maximální povolené doby, jsou generovány reporty, které poté rozesíláme,“ objasnil Bernart a dodává: „Víme, že úspěšnost cyklověže lidé hodnotí vizuálně podle aktuálního množství uschovaných kol, ale to není ten správný parametr. Nejpřesnější je celkový počet návštěvníků a jejich cirkulace.“

V případě dlouhodobě uložených kol jde navíc o problém, který nelze řešit každý měsíc. Z věže jde kola vynadat jen za přítomnosti policie. „Ta kola zdokumentuje a poté je uložíme do ztrát a nálezů. Policie ale nemá čas jezdit po každém uplynutí lhůty uložení, takže takto dlouhodobě uložená kola vyndáváme jednou až dvakrát ročně,“ vysvětlil dále Mišina.